Článek
Bylo to téma, které minulý podzim ovládalo politické debaty. Europoslankyně Michaela Šojdrová po návštěvě uprchlických táborů v Řecku přišla s návrhem přijmout do Česka 50 sirotků ze Sýrie.
Její nápad sice vyvolal lavinu reakcí i táhnoucí se debatu vlády o tom, kolik a jaké sirotky Česko zvládne bezpečně přijmout – po 12 měsících je ale jejich přijetí stále v nedohlednu.
Důvod? Hlavním problémem oficiálně zůstává dopis ministra vnitra Jana Hamáčka jeho řeckému protějšku, ve kterém specifikuje, jaké děti a jaké národnosti je Česko přesně ochotno přijmout. Ačkoliv ho Hamáček Řekům odeslal už loni v prosinci, odpověď stále nepřišla.
Aktivisté z organizací pro pomoc uprchlíkům naopak tvrdili, že je dopis příliš konkrétní a řecká strana na něj kvůli tomu odmítla zareagovat. Hamáček ho ale opakovaně přepsat odmítl. A tak celý proces padl.
„Vyčítali jsme panu Hamáčkovi, že dopis není dobře napsaný. Ten ale žádný další psát nechce, takže je na nás, abychom Řeky přesvědčili, že odpovědět musejí,“ sdělil předseda organizace Češi pomáhají Jaroslav Miko, který na iniciativě s europoslankyní spolupracuje.
Ten tvrdí, že průtahy v celém procesu způsobila i politika. Poté co totiž s ministrem Hamáčkem našli společnou řeč, věc zkomplikovaly volby do Evropského parlamentu. V nich nebylo jisté, jestli europoslankyně Šojdrová svůj mandát obhájí, a politici tak od větších rozhodnutí dávali ruce pryč.
A jakmile bylo jasné, že Šojdrová v europarlamentu zůstane, přišly parlamentní volby v Řecku.
Nově ustavená řecká vláda ale podle Michaely Šojdrové hodlá být v migrační politice aktivnější. „Nový ministr pro migraci Giorgos Koumoutsakos už odpověděl na mou výzvu a pozval mě ke společnému setkání v říjnu. Řekl mi, že o mojí aktivitě je informován a velmi oceňuje i aktivitu občanů, kteří přijetí sirotků z Řecka podporují,“ sdělila europoslankyně.
Ani jednoho uprchlíka
Projektu ale stále chybí i politická odvaha – a to, že stojí na místě, proto podle některých hlasů uvnitř vládní koalice politikům vyhovuje.
„Jasně jsem řekl, že Česko nepřijme ani jednoho uprchlíka a řeším neschopnost EU systémově se postavit k migraci a návratové politice,“ prohlásil například Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo v září 2018 záhy poté, co nápad Michaely Šojdrové převzala média.
Později – po kritických reakcích a debatách s dalšími členy vlády – premiér svůj výrok sice mírnil, hnutí ANO ale k nápadu dál zachovalo skeptický postoj. A politici, kteří by o věci mohli rozhodnout, mají obavy z kritiky ze strany veřejnosti.
Podle Jaroslava Bžocha z hnutí ANO, který má téma na starosti, ale strana projekt podpoří – jen předtím musí dostat seznam s konkrétními sirotky.
„Kdyby tu existoval seznam s konkrétními dětmi, které nejsou v gesci žádného jiného státu a Česká republika jim může poskytnout azyl, nemáme nic proti. Nic takového ale na stole není – místo toho naopak vyšlo najevo, že řada z nich třeba ani nepochází ze Sýrie,“ prozradil místopředseda zahraničního výboru.
Právě konkrétní seznam dětí ale Česko nezíská dřív, než ministrovi vnitra odpoví řecké úřady.
K tomu by ale podle Šojdrové s novou vládou mohlo dojít brzy: „Pokud řecký ministr odpověděl mně, jistě odpoví i naší vládě. Ostatně mi sdělil, že dětí bez doprovodu v řeckých táborech mezitím přibylo. Už jsou jich tam 4 tisíce.“
Podmínky jsou přitom v Řecku nedostatečné – speciální zařízení pro takové děti jsou přeplněná a zbylé z nich proto přebývají na ulicích a pod stany. Podle Lékařů bez hranic děti trpí úzkostmi, panickými záchvaty nebo se sebepoškozují. Mnoho nezletilých se v táborech navíc pokusilo o sebevraždu.
„Mrzí mě, že to muselo trvat rok, ale doufám, že si česká vláda konečně uvědomí, že pomoc partnerské zemi v EU a pomoc dětem pro nás má být samozřejmostí,“ zakončila Šojdrová.
