Článek
Trumpovo rozhodnutí je tak podle odborníků jasným znakem toho, že Spojené státy chtějí po vzoru Ruska a Číny agresivněji vstoupit do polárních oblastí. Prezidentovo memorandum „ochrana národních zájmů Spojených států v oblastech Antarktidy a Arktidy“ požaduje po jeho administrativě, aby do 60 dnů přišla s plánem, který bude obsahovat nejméně tři těžké ledoborce postavené do roku 2029 a místa pro stavbu dvou podpůrných základen na území USA a dvou mimo Spojené státy.
Trump tak zasahuje do dlouhodobého plánu Pobřežní stráže USA, která má v plánu stavbu tří těžkých a tří středních ledoborců. Prezident se tak plán snaží výrazně urychlit. Donald Trump také navrhuje, že by měla země prozkoumat možnosti leasingu. „Zdá se, že jde o další rychlou studii, jež potvrdí nebo ještě rozšíří požadavky, které USA mají,“ řekla deníku The Guardian Heather Conleyová z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia. „Nadále zůstává otázka, jak to všechno zaplatit,“ dodala Conleyová. Spojené státy mají aktuálně pouze jeden těžký ledoborec, stárnoucí Polar Star, a jeden střední. Oproti tomu Rusko se pyšní hned čtyřicítkou těchto plavidel, Finsko sedmi a Kanada a Švédsko mají po šesti ledoborcích.
Arktida se díky svému nerostnému bohatství dostává čím dál víc do hledáčku světových mocností. Chuť Číny na arktické zdroje roste s rychlostí tání mořského ledu a ačkoliv jsou břehy Arktidy poměrně vzdálené od těch čínských, země zde má svůj vliv, a to především díky financování různých projektů. Čína podle Institutu pro strategická studia investovala miliardy na průzkum těžby zdrojů z permafrostu na poloostrově Jamal na severu Ruska. Během návštěvy Ruska v červnu 2019 pak čínský prezident Si Ťin-pching zahájil spolupráci čínské společnosti Cosco a ruského Sovcomflotu, které budou vyrábět tankery. Financování zajišťuje ruská energetická skupina Novatek a pekingský fond Hedvábné stezky.
Změna klimatu a s ní spojené oteplování Arktidy prodlužuje dobu, po kterou je průjezdná takzvaná severní cesta. Číně se tak otevírají možnosti jako rybolov, těžba ropy nebo lodní doprava. Podle amerického geologického průzkumu má být na území Arktidy přibližně 90 miliard barelů dosud neobjevené ropy, tedy asi 13 % odhadovaných celosvětových zásob, a až 30 % dosud neobjevených zásob zemního plynu planety Země.
Čína se pyšní dvěma ledoborci a dvěma výzkumnými stanicemi v Norsku a na Islandu. Obavy z postupu Číny na severu už projevilo Dánsko, a to ohledně zájmu o Grónsko. Čína zde usilovala o stavbu výzkumné stanice a vysílačů, které už mimochodem stojí na severu Švédska a Finska, země také nabízela renovaci letišť a podporu v geologickém průzkumu. S podporou Spojených států Dánsko v roce 2016 odmítlo nabídku na prodej staré vojenské základny, zamítavou odpověď dostala Čína i ve snaze pomoci postavit v Grónsku mezinárodní letiště.
Investice Spojených států do této oblasti tak lze chápat jako odpověď na rozpínavost Číny. V Trumpově memorandu uvádí, že nová flotila ledoborců bude použita pro „celou škálu národních a ekonomických či bezpečnostních misí (a to včetně usnadnění průzkumu, využití zdrojů a podmořského pokládání kabelů a jejich údržby)“. Velitel Pobřežní stráže USA admirál Paul Zukunft v minulosti řekl, že Spojené státy možná budou potřebovat rakety typu země-vzduch k obraně amerického území proti Rusku a Číně.
Důležitost oblasti si uvědomují i evropské státy a Severoatlantická aliance, píše The Guardian. V říjnu 2018 proběhlo v Norsku jedno z největších cvičení aliančních vojsk Trident Juncture 2018, kterého se zúčastnilo na 40 tisíc vojáků. V září 2018 Velká Británie odhalila „Arktickou obrannou strategii“, přislíbila Norsku 800 členů speciálních jednotek Commandos a na Island vyslala čtyři moderní letouny typu Typhoon.
Soupeření mocností vyvolává kritiku ohledně dopadů na životní prostředí. „I přes trvající pandemii a celonárodní protesty proti rasismu a policejnímu násilí hledá Trumpova administrativa způsoby, jak využít klimatické krize. Je to nejhorší prezident, kterého kdy planeta měla,“ cituje The Guardian výzkumníka organizace Greenpeace Charlieho Craye. „Je tolik způsobů, jak by šlo z peněz získaných z daní podpořit zdejší komunity. Pomáhat ropnému průmyslu a armádě objednávkami ledoborců je ale rozhodně poslední na seznamu,“ dodal Cray. Podle vědců bude Arktida okolo roku 2035 v létě bez sněhu.
