Článek
Angela Merkelová letos v září po 16 letech skončí v kancléřském úřadu. Zatím ale není jasné, koho koalice sesterských stran CDU/CSU navrhne na jejího nástupce.
Zájem totiž mají předsedové obou stran. „Dnes jsem oznámil, že jsem připravený kandidovat,“ ohlásil v neděli předseda Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Markus Söder. Vedle něj stojící šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet záhy dodal, že zájem mají oba dva.
A to v pondělí potvrdilo i vedení CDU. Prezidium strany rozhodlo o tom, že chce za kancléře svého předsedu Lascheta. Nový šéf CDU je ve své stranické funkci teprve od letošního ledna a jeho startovní pozice není lehká.
Vládě Merkelové klesá podpora kvůli zdlouhavému a (v poslední době) i chaotickému boji s pandemií a také pomalejšímu průběhu očkování, než se čekalo. CDU také v březnu zasáhl skandál jejích dvou poslanců, kteří přijali finanční provizi za zprostředkování nákupu respirátorů. Pro Lascheta nehrají ani slabé výsledky nedávných zemských voleb v Bádensku-Württembersku (24 procent) a Porýní-Falci (28 procent).
I přes neslavné vyhlídky chce CDU udělat ze svého předsedy a „merkelovce“ Lascheta kandidáta na kancléře. A to je podle mediální skupiny RND porušení tradice, že se do kancléřského souboje vysílá ten politik CDU či CSU, který má větší šanci na úspěch. Bavorský premiér a předseda regionální bavorské CSU je totiž v průzkumech daleko před Laschetem.
Z průzkumu agentury Forsa ze začátku dubna vyplývá, že jen každý pátý člen CDU si přeje Laschetovu kandidaturu. Zatímco předsedu CDU podpořilo 21 procent dotázaných, bavorského premiéra 68 procent členů jeho sesterské strany.
Tři čtvrtiny členů CDU jsou podle průzkumu toho názoru, že pokud by na kancléře kandidoval Markus Söder z CSU, dosáhne koalice v zářijových volbách lepšího výsledku. Naopak jen 18 procent si myslí, že by koalici víc pomohl Laschet. Průzkum agentury Forsa se konal mezi 26. a 29. březnem na vzorku 1 030 respondentů z řad členů CDU.
Podle RND navíc Söder ztělesňuje volání po změně stylu. Zatímco Laschet je pokračováním éry Merkelové, ze kterého teď už mezi Němci panuje únava, Söder má být ve svém způsobu politiky, vystupování a komunikace jasnou alternativou.
V úterý odpoledne předstoupí před poslance
Po Laschetovi chtěl v pondělí oznámit podporu vedení své strany i Söder, své mediální vystoupení ale nakonec odložil. Svou kancléřskou kandidaturu podmínil podporou ve zbylých 15 spolkových zemích, kde působí CDU. „Jestli naše starší sestra (CDU) uzná, že má jiný návrh, bude to pro nás jasný signál. Poté to budeme akceptovat,“ citoval Södera web Deutsche Welle.
Oba politici nakonec společně podle agentury DPA v úterý odpoledne předstoupí před více než 250 poslanců CDU/CSU. Söder chce poslance „přetáhnout“ na svou stranu a tvrdí, že podpora pro Lascheta není v CDU zdaleka tak jednomyslná, jak v pondělí oznámilo stranické vedení. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) ale Söderův plán nevychází – počítal totiž s tím, že vedení CDU vyzve Lascheta, aby se kandidatury vzdal.
Bavorský premiér a lídr CSU Markus Söder.
„Söder chce jít ještě dál. Porovnává jednomyslné, ale ne příliš nadšené hlasování pro Lascheta v CDU s mnohem nadšenějším hlasováním v CSU pro něj. Vyzývá k vytvoření vyjednávacích skupin, k vyslechnutí stran, k novým formám demokracie. A ještě více zdůrazňuje jeho náskok v průzkumech. Ale riziko, kterému vystavuje Křesťanskodemokratickou unii, je obrovské,“ píše o situaci mnichovský deník Süddeutsche Zeitung.
Laschet zase v pondělí večer na schůzi vlivného zemského klubu poslanců CDU v Severním Porýní-Vestfálsku prohlásil, že je teď klíčová pospolitost.
V závodě o kancléřskou kandidaturu jde ale o víc než o jméno. Ve hře je i složitý koaliční vztah, který má celostátní CDU s bavorskou CSU. Podle RND dokonce koalice míří do propasti.
Pokud by nakonec Laschet nekandidoval, znamenalo by to pro něj jako pro premiéra Severního Porýní-Vestfálska potupu. A znamenalo by to, že by se CDU po letech zasekla jako „stroj produkující kancléře“. Podle komentáře v deníku FAZ ale nemá CDU jinou možnost než se za Laschetem semknout, opak by totiž znamenal nutnost dalšího hledání nového předsedy a katastrofu pro image strany. Tu už poškodil loňský vynucený odchod ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové z funkce předsedkyně, do které byla zvolena v prosinci 2018 po odchodu Merkelové.
Dva kandidáti z řad CSU
A pokud by teď neuspěl Söder, dají se předpokládat mezi CSU a CDU ústrky, spory a boj o moc, což by obě strany oslabilo.
V historii už měla bavorská CSU dva kandidáty na kancléře. V roce 1980 to byl Franz Josef Strauss a v roce 2002 pak Edmund Stoiber. V obou případech kandidovali jako opoziční politici, ale neuspěli. Strausse porazil Helmut Schmidt a Stoibera Gerhard Schröder, oba ze sociální demokracie.
Stoiber kandidoval v době, kdy byla šéfkou CDU už dva roky Merkelová. Na volební souboj s kancléřem Schröderem si ale musela Merkelová počkat dalších pět let. Pro pozici lídryně v parlamentních volbách 2002 jí totiž chyběla dostatečná podpora. To, že místo ní vedl CDU/CSU ve volebním souboji se sociálními demokraty bavorský premiér Stoiber, se nakonec ukázalo pro Merkelovou výhodné.
Stoiberova prohra sice pro křesťanské demokraty znamenala další roky v opozici, Merkelová se ale stala předsedkyní poslanecké frakce v Bundestagu a odstavila na druhou kolej své stranické rivaly.
