Článek
Projekt HateFree Culture v dubnu skončí. Rozhodl o tom ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD), který iniciativu vnímal jako „časově omezený projekt”. Lidé stojící za HateFree se informaci o konci kampaně dozvěděli z médií.
Projekt HateFree Culture fungoval od roku 2014 a zaměřoval se na boj proti nenávisti, vyvracení fám a na podporu tolerance ve společnosti. O jeho konci informoval časopis Týden.
Ministr Chvojka neplánuje prodloužení projektu, i když o to představitelé iniciativy měli zájem. „Od počátku jsem to vnímal jako časově omezený projekt, který by neměl přerůst do trvalé agendy Agentury pro sociální začleňování," řekl ministr Týdnu.
Bývalý ministr pro lidská práva a Chvojkův předchůdce Jiří Dienstbier (ČSSD) konec HateFree na Twitteru kritizuje jako předčasné. Právě Dienstbier byl u zrodu této kampaně.
Je nerozumné předčasně rušit projekt HateFree. Je rozumné podporovat vše, co čelí netoleranci a nenávisti a vyvrací šířené lži a předsudky.
— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) February 6, 2017
Kolem HateFree se objevily kontroverze
Kampaň se podle Chvojky dostala do slepé uličky. „Nejvíce pozornosti nakonec přitahuje její pozadí, financování a personálie s ní spojené, méně už její obsah," doplnil.
Reagoval tak mimo jiné na informace deníku Mladá fronta Dnes, že někdejší šéf projektu Nikola Křístek zároveň působí ve sdružení AISIS, které jako jediný uchazeč získalo veřejné zakázky za pět milionů korun.
Kampaň HateFree Culture financovaly z 80 procent Norsko, Island a Lichtenštejnsko prostřednictvím Norských fondů.
Nejvíce viditelná byla na sociálních sítích. V projektu Prostě láska se například věnovala předsudkům vůči jiné sexuální orientaci. Udělovala ale i značky HateFree Zone místům, která jsou otevřená komukoliv bez ohledu na jeho etnickou či jinou příslušnost.
