Fond známých tváří. Peníze advokátům, lékařům a byznysmenům zhodnotil o 11 %

Stovky soukromých lékařů, právníků a podnikatelů si sáhnou na dvojnásobný výnos, než měla jejich investice ve fondu Quant za loňský rok přinést. Konkrétně 11,24 procenta, tedy vůbec nejlepší zhodnocení od založení fondu v září 2016. Investoři tak ve fondu od jeho založení dosahují výnosu 6,60 procenta ročně. Ke konci roku překročil majetek fondu 624 milionů korun.

Pro srovnání: největší podílový fond v Česku Top Stocks od České spořitelny loni po odečtení poplatků dosáhl zhodnocení 18,2 %. Na konci roku v něm bylo nainvestováno přes 19,8 miliardy korun. Ten je ovšem určen i pro drobné investory, minimální vložená částka činí 300 Kč.

Fond Quant mohou nakupovat jen fyzické osoby, minimální investice je milion korun. „Minulý rok byl na houby, nedalo se scházet s klienty. Osobní kontakt je v tomto byznysu klíčový. I přes ten divný rok, kdy spousta podnikatelů říkala, že peníze potřebuje stahovat, se nám ale podařilo navýšit počet klientů a aktiva pod správou,“ uvedl 65procentní akcionář společnosti Robot Asset Management SICAV, pod kterou Quant spadá, Petr Stuchlík.

Ten stál 20 let v čele finančně poradenské společnosti Fincentrum, kterou nakonec prodal. V roce 2018 neúspěšně kandidoval za ANO na pražského primátora. Pár měsíců poté se z politiky stáhl a vrátil se do byznysu.

Zbylých 35 procent podílu drží svěřenský fond MMXXV, do kterého vložil jeden ze zakladatelů fondu Aleš Michl svůj majetek poté, co byl v listopadu 2018 jmenován členem bankovní rady České národní banky, aby se vyhnul střetu zájmů. Na výnosy ze svěřenského fondu budou mít nárok Michlovy děti.

„Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB jsem všechny své aktivity ve fondu ukončil,“ reagoval Michl na otázky SZ Byznys, proč se svěřenský fond jmenuje latinskými číslicemi 2025 a co s ním bude, až Michlovi v roce 2023 skončí funkční období.

Pavel Kohout svůj podíl v roce 2019 prodal.

Konzervativní fond Quant, jehož primárním cílem je překonat inflaci a uchovat hodnotu peněz investorů, řídí algoritmus, který vytvořil analytik Pavel Kohout. O tom, co bude v portfoliu fondu, tak rozhoduje robot, nikoli lidé.

V rámci fondu se peníze klientů investují buď do ETF (veřejně obchodovaných fondů) na americkém indexu Standard & Poor's 500, nebo jsou konzervativně uloženy v pevně úročených nástrojích. O vzájemném poměru instrumentů rozhoduje právě algoritmus. Ten porovnává množství peněz v americké ekonomice s cenami akcií v USA. „V Americe mají burzy tradici, je tak možné pracovat s dlouhými časovými řadami,“ vysvětluje Stuchlík, proč se robot řídí vývojem ve Spojených státech amerických.

Podle těchto údajů algoritmus určí míru nadhodnocení nebo podhodnocení akcií. S přihlédnutím k potvrzujícím indikátorům pak rozhodne o tom, kolik procent portfolia mají tvořit ETF na americké akciové indexy. Poslední signál k úpravě portfolia fondu Quant vyslal algoritmus na začátku loňského dubna, kdy se zvýšil poměr akcií ze 70 na 75 procent.

„Pokud jsou akcie předražené, drží algoritmus větší podíl hotovosti, s poklesem ceny pak jejich podíl v portfoliu zvyšuje. Díky tomuto mechanismu fond lépe udržuje hodnotu peněz klientů. To dokládá i koronavirová krize v prvním pololetí 2020: fond Quant během volatilního období méně klesl a rychleji se vzpamatoval než index S&P 500,“ uvedl Pavel Kohout.

„I když jsou teď akcie drahé, vyplatí se je držet, protože americká centrální banka Fed napumpovala do ekonomiky spoustu peněz,“ doplnil Petr Stuchlík.

Fond je korunový, je tedy zajištěn proti nepříznivému vývoji kurzu měn.

„Algoritmy již dnes v USA realizují téměř tři čtvrtiny všech obchodů s akciemi a stále častěji se prosazuji v investicích do venture kapitálových fondů. Je prokázáno, že fondy řízené algoritmem jsou výkonnější než fondy řízené lidmi, a to především v krizových dobách. Několik dekád akciového obchodování jasně ukazuje, že algoritmy budou hrát stále významnější roli a časem možná zcela vytlačí lidské portfolio řízené manažery,“ popsal Lukáš Foral, předseda správní rady fondu Quant.