Bobošík chce ovládnout ruské sklářství. „Je správný čas,“ říká manažer sibiřského oligarchy

Manažer, který v 90. letech vybudoval z české filiálky německé rodinné firmy Sahm nadnárodní sklářské uskupení, dnes řídí sklářskou divizi průmyslové skupiny RATM sibiřského oligarchy Eduarda Tarana.

Pracuje pro Tarana už pátým rokem. Dostal se k němu jako vyslanec České exportní banky, která Taranovi – stejně jako řadě jiných ruských investorů – poskytla úvěr k nákupu českých technologií turnovské firmy Sklostroj.

Ruské skláře ale zaskočila před deseti lety krize. Několik miliard z poskytnutých úvěrů zůstalo nesplaceno, celkem banka utopila v Rusku kolem sedmi miliard korun. Řadu půjček stále vymáhá. Ani Eduard Taran nezaplatil tři čtvrtě miliardy korun, které si vzal na vybudování své sklárny Ekran. A banka k němu Bobošíka poslala, aby pohledávku vymohl.

Bobošíkovi se nakonec povedlo domluvit prodej pohledávky ruským bankám. Česká exportní z pohledávky dostala 60 procent, víc jak třetinu musela odepsat a pohledávka skončila u Taranových finančních partnerů. Pro Českou exportní to byl ale nakonec nejúspěšnější případ z její ruské sklářské blamáže.

Bobošík, který krátce před tím prodal německým partnerům svůj podíl ve sklářské společnosti Sahm, už u Tarana na Sibiři zůstal. S úkolem vést jeho sklářskou divizi Ekran a zkoncentrovat pod ni další ruské sklárny. Taran doufal, že pro něj Bobošík vybuduje ruského sklářského lídra.

Českému manažerovi se to zatím nepovedlo. Mimo jiné i proto, že krize v ruském sklářství stále trvá. „Rusové nepochopili podstatu této krize,“ vysvětluje Bobošík. „Domnívali se, že jde o pravidelný pokles hospodářského cyklu, ve skutečnosti šlo ale o krizi z nadvýroby. V Rusku se investovalo do příliš mnoha skláren, řada těch projektů nikdy neměla být spuštěna,“ dodává.

Ruští podnikatelé ale situaci dlouho nechápali a odmítali své bezcenné sklárny prodávat za odpovídající hodnotu. Obvykle proto, že na ně vsadili veškerá svá aktiva a nechtěli si přiznat porážku. Ruský trh tak zůstává rozdrobený.

Výrobě obalového skla vládnou v současnosti dvě silnější firmy, obě zahraniční: Verallia, odštěpená od francouzského koncernu Saint-Gobain, a dále turecký Sisecam. V zemi působí desítky dalších sklářských výrobců, kolem čtyř desítek ruských skláren se podle Bobošíka potácí na pokraji krachu. Nadvýroba trvá, i když některé podniky už zavřely brány.

Přesto se podle českého manažera otevírá šance na druhý pokus o konsolidaci trhu pod Taranovými křídly. „Nabídka a poptávka po obalovém skle se konečně začíná vyrovnávat, hlavně proto, že část výrobních provozů je pořád mimo provoz kvůli různým haváriím,“ vysvětluje.

Pokud se Bobošíkovi podaří na druhý pokus část ruského sklářství pro Tarana ovládnout, posílí tak už dnes výraznou českou stopu na ruském sklářském trhu. Přes 40 procent ruských skláren je podle Bobošíka vybaveno českými technologiemi z Turnova.