Článek
Nikdo z rodičů, které znám, a že jich díky školkám a školám znám opravdu hodně, nepošle svého dvanáctiletého potomka dobrovolně na očkování. Jakékoliv. Covid je jen aktuálně na ráně. Leč stejným fiaskem by dopadlo očkování třeba proti, co já vím, aftám. Počet očkovaných bude nula (se statistickou chybou se počítá).
A čím níž půjde věková hranice, tím bude tato nula obrovitější a zmíněná statistická chyba se jí bude blížit.
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslouchám to od brzkého podzimu, kdy se o očkování dětí začalo mluvit: „Raději sám sebe naočkuju desetkrát, ale naši Aničku nebo Honzíka zatím ani omylem. Se asi Vojtěch / Prymula / Blatný / Arenberger / Vojtěch pomátli, ne?“
Leč pozor. Vždy je v protivakcinační filipice přítomen jeden nekonkrétní termín.
Zatím. Zatím ji nebo jeho očkovat nenechám.
Záhy se k tomuto klíčovému údaji vrátíme.
Nemluvím tady o ezotericích a hipísácích. Ani o mně tak sympatických trampech, vandrácích, poustevnících, zevlácích, netáhlech. Hovořím o průměrných českých rodičích. Plně důvěřují vědě, lékařství, farmakologům. Jsou přesvědčenými pokrokáři. Lidstvo v jejich očích přes všechny překážky, klimatické nebo aktuálně virové, kráčí vstříc lepší budoucnosti.
Krátce řečeno: inteligentní lidé.
Leč svoje děti očkovat nenechají. Řídící roli tady přebírají pudy. Co je neznámé, je potenciálně nebezpečné. Není to iracionální postoj. Navíc je podpořený autoritou z nejvyšších. Světová zdravotnická organizace upozornila, že adolescenti a děti mají častěji mírnější průběh covidu-19 v porovnání s dospělými. „Pokud tedy nejsou součástí skupiny, které hrozí vyšší riziko těžkého covidu-19, je jejich vakcinace méně urgentní než u starších lidí, chronicky nemocných a zdravotníků,“ píše organizace ve svých průběžných závěrech. K obecnému doporučení zatím podle svého vyjádření nemá dostatek podkladů.
Každému je asi jasné, že na očkování puberťáků a dětí časem dojde, pokud se tedy nechceme další desetiletí rochnit v covidovém hnoji.
Role je ovšem nutné obrátit. Očkování musí být cool. Po čem touží dítě, k tomu nakonec, milující rodič, ač striktně nesouhlasí, svolí. Musí to být děti, kdo se budou mámy a táty doprošovat o vakcínu.
A tady se ocitáme v úplně jiné marketingové lize, než je například předvolební kampaň. Billboard s Andrejem Babišem oděným v košili s vykasanými rukávy a sloganem „Ukázaná platí“, který jsem pochopil až díky vysvětlení kolegů – karetních hazardérů – stačit nebude.
Popravdě, stačit nebude nic.
Čímž se vracíme k výše zmíněnému termínu „zatím“. Rodiče, patřím mezi ně, nenechají svoje děti očkovat, dokud se na starších generacích jasně neukáže, že je to bezpečné. Což potrvá dva roky, spíše ale tři čtyři.
Do té doby nechť politici přesvědčí obrovskou masu neočkovaných dospělých, aby změnila názor. Ukončené očkování má Česku méně než 3,2 milionu lidí. Je kam sáhnout.
Nuže, pane ministře Vojtěchu, pane premiére Babiši, přiveďte do očkovacích hal obyvatelstvo kategorie 18plus.
Než se tak stane, nechte, prosím, děti v jejich, pro nás již ztraceném, ráji.
