Článek
Názor Jana Stránského si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do práce na kole je každoroční zářijová akce. Letos skončí 26. září. Jakkoliv je to iniciativa bez diskusí bohulibá, slabším povahám bych ji nedoporučoval. Speciálně ve větších městech by mohly zjistit, že jde o aktivitu natolik nebezpečnou a život ohrožující, že by už na bicykl nikdy nesedly.
Byly doby – je tomu zhruba patnáct roků – kdy jsem do redakce jezdil na kole denně. Od těch časů ale provoz tak zhoustl a zdivočel, že dnes už bych se toho neodvážil. Někde sice přibyly cyklopruhy, trpí ovšem řadou problémů. Agresivnější řidiči je nerespektují, pruhy často vedou odnikud nikam, mají jen pár set metrů a pak nebohému cyklistovi nezbývá, než se zařadit zpět mezi auta, což je riskantní manévr. Navíc ani cyklopruh vás neochrání před tlakovou vlnou, jíž vás vystaví auto ženoucí se městem padesátkou, zpravidla však spíše šedesátkou a nezřídka i rychleji.
Anketa
Před týdnem sice Sněmovna schválila novelu, podle které budou muset „motoristé od ledna 2022 objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru a za porušení bude hrozit pokuta až dva tisíce korun.“ Asi to trochu pomůže, o vymahatelnosti předpisu si ovšem velké iluze nedělám.
Čímž se dostáváme k diskutovanému omezování maximální rychlosti ve městech na 30 kilometrů v hodině. Za sebe volám: Ano a nejlépe ihned. A dodávám: Ale nikoliv plošně, pouze na frekventovaných úsecích, kde se dnes jezdí rychle a zběsile, kde se chodci marně čtvrt hodiny snaží přejít ulici, kde jsou bikeři podobni pověstné třtině větrem se klátící. A bezvýhradně v historických centrech měst, u škol a v rezidenčních oblastech, na sídlištích například, kde nikdy nevíte, zpoza kterého rohu vám před auto vletí kluk na koloběžce.
Šéf BESIP Tomáš Neřold ve středečních Lidových novinách srozumitelně předkládá důvody pro snižování rychlosti ve městech. „Z pohledu zranění chodce je rozdíl mezi padesátkou a třicítkou podstatný. Výhoda zóny třicet je hlavně v brzdné dráze potřebné k zastavení vozidla. Při rychlosti 50 km/h mám zhruba vteřinu na to, abych zareagoval, když mi kupříkladu dítě skočí do vozovky. Během té sekundy ujedu zhruba 15 metrů, aniž by vůbec klesla rychlost. Celková dráha pro zastavení je přibližně 25 metrů od prvního dupnutí na brzdu. Z toho prvních 15 metrů jede vozidlo pořád padesátkou. To je zkrátka fyzika,“ říká.
Výzkumy podle něj ukazují, že riziko vážného zranění při třicítce klesá zhruba o 80 procent oproti padesátce.
Neřold připomíná, že „třicítka zachraňuje životy a může přinést to, že ve městech bude umírat mnohem méně chodců. Upozorňuji, že často jsou to senioři a někdy bohužel i děti.“
Jsou snad potřeba další argumenty?
