Článek
„Opravdu věřím, že příští rok bude mít hnutí Starostů v parlamentních volbách silné slovo. Budu-li vyzván, abych pomohl, asi do toho půjdu, angažmá přijmu,“ řekl mi čerstvě zvolený hejtman Libereckého kraje Martin Půta loni v listopadu.
Letos v dubnu se pak vyrýsovaly první obrysy jeho možné další politické kariéry. Pokud by hnutí STAN, kam Půta patří, společně s Piráty uspělo a koalice sestavovala vládu, pro Půtu byla nachystaná kancelář na Staroměstském náměstí v sídle ministerstva pro místní rozvoj.
Půta s postupem do vyšší politiky zjevně počítal. Vraťme se ještě do loňského listopadu. Jím vedení Starostové pro Liberecký kraj se ziskem bezmála 39 procent udělali v regionu na konkurenci opravdu velmi dlouhý nos – v pořadí druhé ANO získalo 18 procent.
Politický analytik Seznam Zpráv Petr Holub tenkrát napsal: „Nová politická sestava ve vedení regionů po krajských volbách je svědectvím, že krajské volby přinesly triumf hlavně jednomu muži – libereckému hejtmanovi Martinu Půtovi. Nejde jen o to, že se stal potřetí hejtmanem, důležitější je, že vlastně překreslil politickou mapu Česka.“
Znovuzvolený hejtman mi tehdy říkal, že v dalším období navzdory neustále se lepšícím volebním výsledkům už kandidovat nehodlá. „Jsem přesvědčený, že je okolo mě mnoho lidí, kteří za čtyři roky se Starosty dosáhnou stejných, ne-li lepších výsledků. Vidím před sebou práci na kraji právě na příští roky, pak se bojím, že bych mohl začít upadat do stereotypu,“ řekl.
Dodal, že v hnutí STAN budou muset vymyslet, „co s ním pak dál“. Nepřipadá si prý jako typ člověka, který by si liboval v diskusích o nuancích formulací vět v zákonech. „Jsem spíš člověk pro exekutivu. Zároveň ale musím říci, že vedení České republiky je podle mě ve strašném stavu. Letošní krizový rok to jen zviditelnil,“ narážel na panování hnutí ANO.
Běh věcí výrazně nabral tempo ve chvíli, kdy se začalo ukazovat, že by koalice STAN a Pirátů mohla být nad očekávání úspěšná. V polovině letošního dubna se začalo mluvit o tom, že předseda Starostů Vít Rakušan by měl být společným koaličním kandidátem na ministra vnitra nebo zahraničí a že Starostové mají kromě ministerstva školství (Petr Gazdík) a životního prostředí (Jan Farský – mimochodem další výrazný politik z Libereckého kraje) zájem také o místní rozvoj. Ministrem by se měl stát právě Martin Půta.
Ale nestane. Sám Půta teď předem rezignoval. Na Facebooku napsal, že kandidovat vůbec nebude. „Jednak jsem lidem loni na podzim při krajských volbách slíbil, že budu celé čtyři roky pracovat pro náš region, a už dřív jsem řekl, že se do celostátní politiky naplno vrátím tehdy, až skončí pravomocným rozsudkem soud ohledně kostela Máří Magdalény. A to vzhledem k rychlosti soudů v České republice jen tak brzy nebude.“
O čem mluví? Vždyť byl osvobozen. Dočasně, jak se nyní ukázalo. Půtova kauza se táhne šest let. Všechny obžalované loni v květnu liberecký soud zprostil viny. Teď pražský vrchní soud rozhodl, že se kauze v Liberci musejí věnovat znovu. A že tribunál musí brát jako důkaz i odposlechy, které původně liberecký soud nepřipustil. Půta již dříve tvrdil, že mu odposlechy coby důkaz nevadí. „Sami jsme je navrhovali, ale soud to odmítl,“ řekl pro MF Dnes.
Připomeňme, že kauza začala v polovině listopadu roku 2014, kdy byl Půta obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. V době letošních parlamentních voleb to bude plus minus sedm let.
Připadá mi to jako docela přiměřený časový úsek k vynesení finálního verdiktu. Je-li Půta zkorumpovaný, měl se dávno pakovat z veřejného života.
Je-li ovšem bez viny, jak už ostatně soud jednou konstatoval, nelze si nepoložit několik nepříjemných otázek. Je tato země ve stavu, aby si mohla dovolit přicházet o špičkové politiky? Vytáhnou nás z aktuálního společenského močálu vracející se polistopadové struktury z ČSSD, nebo naopak oportunističtí diletanti z hnutí ANO? Kdo jiný by, samozřejmě v případě volebního úspěchu STAN a Pirátů, měl vést ministerstvo pro místní rozvoj než politik, který coby starosta – stal se jím prvně před dvěma dekádami – úspěšně zvedl z povodňového bahna Hrádek nad Nisou? A následně třikrát suverénně vyhrál krajské volby? Lidé mu zjevně důvěřují kvůli jeho výsledkům. A ještě: existuje speciálně pro takzvaný místní rozvoj kompetentnější kandidát než hejtman, který má díky poloze „svého“ regionu na hranici s Německem a Polskem i jisté mezinárodní zkušenosti?
Jistě ano, leč nevím o něm. Oblek pro příštího ministra pro místní rozvoj jako by byl Půtovi střižen na míru. Vládní krejčí ale může metr, křídy, páráček, lepidlo a jehelník nechat v šuplíku.
Justiční systém jede svým pověstným nespěchavým volnoběhem. Lhostejný k osudu země, netečný k jejím akutním potřebám, inertní vůči politickým poryvům.
Snad nezávislý. Ale také zarezlý, zpuchřelý, brzdící pokrok – jakkoli je tohle vznešené slovo zohyzděno byvším totalitním režimem.
