Hlavní obsah

Blog: Práce z domova má své plusy i zádrhele. Znáte slovo prokrasturbace?

Miloš Čermák
Novinář, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: Profimedia.cz

Jeffrey Toobin řeční během The New Yorker Festivalu v říjnu roku 2018. O dva roky později se nechtěně zařadí mezi objevitele nástrah práce z domova.

Kauza slavného novináře přistiženého při masturbaci během videoporady je pro dnešní dobu v mnohém poučná.

Článek

Omluvil se manželce, rodině, přátelům i kolegům. „Byla to trapně hloupá chyba,“ prohlásil Jeffrey Toobin poté, co ho účastníci pracovní videoporady přes Zoom viděli masturbovat. Lépe řečeno poté, co o tom s neskrývaným potěšením referoval magazín Vice.

Zmíněné potěšení pramenilo z toho, že Toobin patří k předním liberálním intelektuálům. Píše chytré knihy, pracuje pro týdeník The New Yorker a jako právní analytik se objevuje na CNN. No a pak tohle.

The New Yorker svého elitního autora „dočasně suspendoval“, od popsaného incidentu se neobjevuje ani v televizi. Šéfové televize médiím řekli, že věc „vyšetřují“.

I když není moc co vyšetřovat. Toobin se zúčastnil videokonference, na které novináři z New Yorkeru dělali – společně s kolegy z jedné newyorské rozhlasové stanice – „simulaci“ nadcházejících prezidentských voleb. Jinak řečeno, testovali různé situace, které mohou po volbách nastat.

Jak už to při poradách přes Zoom bývá, ne vždy se všichni účastníci naplno věnují jejich obsahu. To se ostatně stává i při poradách v kanceláři. Jen doma u počítače je víc možností rozptýlení. Nemusíte jenom vyřizovat e-maily nebo připravovat jiné projekty, můžete také třeba žehlit. Nebo si zdřímnout. Anebo… no jako Jeffrey Toobin.

Ale v tom případě se důrazně doporučuje ujistit se, že na videokonferenci máte vypnutý zvuk i obraz. Ujistit se ne jednou. Ani dvakrát. Raději pětkrát. Protože „trapně hloupá chyba“ pak bude něčím, čeho se možná do konce kariéry nezbavíte.

Zejména když jste žurnalista a vaším žánrem je intelektuální analýza současné společnosti. Samozřejmě s neodmyslitelným moralizováním, hledáním historických paralel a kritizováním veřejných osobností, především politiků. To je potom váš penis na videu tím posledním, co vedle svých myšlenek ve veřejném prostoru potřebujete.

Celá ta kauza nabízí tři úhly pohledu, všechny docela zajímavé.

Tím prvním je, co to vlastně zaměstnanci liberálního prestižního magazínu New Yorker přes Zoom dělali. Hráli si na to, jak můžou dopadnout volby? Podle článku v New York Times se této kratochvíle účastnily největší novinářské hvězdy. Investigativní reportérka Jane Mayerová „hrála“ republikány, profesor žurnalistiky Jelani Cobb demokraty, zahraniční korespondent Evan Osnos kandidáta Joe Bidena a Masha Gessen (komentátor ruského původu, který je mimochodem transsexuál) představoval Donalda Trumpa.

Toobin měl zastupovat soudní systém. Jeho role zjevně nebyla ve zmíněné simulaci velká, protože, jak se ukázalo, nedokázala slavného novináře úplně zaměstnat. Takže se věnoval zároveň i masturbaci. Kdybychom chtěli být sarkastičtí a jedovatí (a ano, mnozí na sociálních sítích takoví byli), tak napíšeme, že tato činnost byla součástí role. Ale to neprošlo.

Druhým možným úhlem pohledu je samotná masturbace. Ano, uvidět na home officu přirození šedesátiletého kolegy, jakkoli respektovaného, asi není nic příjemného. Ale je to důvod k velkému veřejnému pohoršení? A k napsání několika desítek článků jen v amerických médiích?

Mnozí Toobina obhajovali a citovali poslední průzkum z roku 2016, podle kterého masturbuje v Americe 93 procent mužů a přes 80 procent žen, avšak zároveň víc než polovina lidí říká, že by to veřejně nikdy nepřiznala. „Americe způsobuje masturbace kolektivní nevolnost,“ napsal v komentáři newyorský deník Daily News.

Toobina se zastal i momentálně asi nejznámější americký podcaster Joe Rogan, který ve svém pořadu řekl, že jako „celoživotní masturbátor“ má pro novináře velké pochopení, a že jestli kauza na něco ukazuje, tak na pokrytectví společnosti.

Mnozí však Toobina kritizovali (častěji ženy než muži, což asi není překvapivé) s tím, že by celá kauza neměla být zametena pod koberec. Což taky asi nebude. Jak kdosi poznamenal, samozřejmě že se nám ta nepříjemnost vytratí z hlavy. Ale jestli je něco jisté, tak to, že až někdo bude v budoucnu psát Toobinův nekrolog, pak v něm – i kdyby ještě stačil dostat Nobelovu cenu za literaturu anebo se stát soudcem Nejvyššího soudu – nebude chybět minimálně jedno ze dvou slov: „Zoom“ a „penis“. A nejspíš tam budou obě.

Mimochodem magazín Vice, který aféru zveřejnil, měl už v březnu na svých stránkách tak trochu věštecký článek. Jmenoval se „35 procent mužů a 17 procent žen masturbuje při práci z domova“. Vymyslel dokonce nové slovo, které by se určitě líbilo českému motivačnímu řečníkovi Petru Ludwigovi – „prokrasturbace“, rozuměj specifický druh prokrastinace spočívající… rozumíme si, že ano?

Tím se ovšem dostáváme ke třetímu možnému pohledu, a tím je práce z domova jako taková. Máloco bude náš boj s pandemií v roce 2020 charakterizovat tak jako práce z domova. Myšleno alespoň na ty z nás, kteří normálně pracujeme v kanceláři a takzvaný home office pro nás není technicky velký problém.

Někomu takový druh práce vyhovuje, ostatně před pandemií byla možnost aspoň občasné práce z domova brána v řadě společností jako benefit. Ale všeho moc škodí, jak se říká. A na podzim se postoj mnoha zaměstnanců proměňuje. Tím spíš, že zaměstnavatelé nezřídka zjistili, že práce z domova je pro ně výhodná. Minimálně okamžitý efekt je kladný: firmy ušetří na řadě nákladů (výhledově i za pronájmy kanceláří) a lidé jsou doma efektivnější.

Řada zejména technologických firem také velmi rychle vzala dlouhodobý home office za svůj. Google už oznámil, že umožní zůstat všem svým zaměstnancům doma až do léta 2021. Facebook také. Netflix do doby, než bude k dispozici vakcína. Twitter to dokonce nijak neomezil a vydal prohlášení, že pokud o to jeho lidé budou stát, nemusejí se do kanceláří vrátit už nikdy. Spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš řekl, že v tomto smyslu dělali průzkum mezi zaměstnanci a že podobný krok rovněž zvažují.

Samozřejmě nevíme, jaké bude mít tato změna dopady v dlouhodobém horizontu. Nebude zaměstnancům chybět onen drobný, ale podle psychologů důležitý sociální kontakt, jako jsou rozhovoru u kávovaru či debaty „o ničem“ mezi poradami? To se uvidí.

Zatím je skoro jisté pouze to, že při práci z domova ubude sexuálního obtěžování mezi kolegy v kancelářích, a naopak přibude sexu. Ať už s partnerem, rovněž na home office, anebo bez. Pravidlo ovšem zní jak? Velmi, opravdu velmi dobře si zkontrolujte, že máte vypnutou kameru na notebooku.

Související témata:

Doporučované