Článek
Ministryně práce Jana Maláčová upoutala pozornost (v tom nejhorším slova smyslu) svým výrokem, že „ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol“. Za neadekvátní výrok, který ji dostal i do světových médií, se pak omluvila.
Válečným a bitevním slovníkem se nám jazyk ovšem hemží už rok. Zdravotníci jsou v první linii, tu boj s pandemií vyhráváme, tu (to nám v Česku jde výrazně lépe) prohráváme. Státy vedou bezmála bitvy o vakcíny (to když některá firma nechce dodat, co slíbila, ale jinam dodává). A taky se na další a další vlnu zbrojí (když se tedy včas koupí třeba funkční jehly).
Takový nápor military slovníku nemohla móda, která vždy promptně reaguje na společenské nálady, ignorovat. Znovuobjeveným trendem se proto stal takzvaný „warcore“.
To je mimochodem taková módní vychytávka posledních let. Vezměte nějaké slovo, přidejte k tomu „core“ a máte trend. Takže asi čtyři, pět let zpět byl supertrendem „normcore“. Neboli spojení slov „normal“ a „hardcore“. V češtině by se dalo říct v jádru nebo z gruntu normální. Šlo nejen o módní vlnu, ale celkově postoj, kdy člověk našel klid díky tomu, že nijak nevyčuhoval, nenosil nic extravagantního a vystačil si s džíny, košilí a mikinou, například.
Warcore je trend novodobého válečníka. Hodně in byl okolo roku 2018. Tehdy se přehlídková mola zaplnila variacemi na neprůstřelné vesty třeba od Louise Vuittona, vojenské průzkumnické vesty s „milionem“ kapes a kapsiček na zásobníky a jiné potřebnosti z dílny Rafa Simonse či kabelkami a taškami inspirovanými postroji na zbraně (ať už na trupu, nebo třeba s úchytem na stehně) značky Prada nebo Off-White.
Tehdy šlo o ozvěny dění ve světě. Islamisté ve velkém útočili v Afghánistánu a svými akcemi děsili Paříž, Londýn, Vídeň, Štrasburk či Manchester.
A také – i v módě – ještě doznívaly letité protesty socioekonomického hnutí Occupy (původně Wall Street, pak cokoliv, co je symbolem nerovnosti).
Zásadním vybavením pro „módní boj“ se stal tehdy velký šátek přes půl obličeje, nebo ještě lépe kukla. A právě kukla je jakýmsi symbolem návratu válečného trendu teď.
Před pár dny představila kolekci své značky Ivy Park ve spolupráci s Adidasem popová diva Beyoncé. A kukla hrála prim. Pro sebe připravila zpěvačka třpytivé zakuklení, sportovnější verzi z teplákoviny tradičně se třemi pruhy ovšem v nabídce také najdeme. Pletené zase nabízí belgická návrhářská hvězda Raf Simons. Na přehlídce je měla i luxusní značka Celine. A model, který ve tmě svítí, zase vytvořila dvojice značek Supreme a Stone Island.
Jak podotýká deník The Guardian, sotva mohl módní průmysl přijít s kuklami ve vhodnější okamžik, když řadu zemí světa zasypal sníh a s ním přišel i nebývale tuhý mráz. Kromě toho jsme zpět u nálady lidí. Jednak echo bojovných řečí kolem covidu podvědomě svádí k lehce bitevnímu oblečení. Jednak kukla ze správného materiálu může sloužit i jako účinná ochrana dýchacích cest. A jednak máme prý tendenci se čím dál víc stahovat do sebe a ukrývat se před světem, ve kterém je koronavirově nebezpečno. Tudíž zahalení obličeje je logická cesta, jak se vyhnout kontaktu s okolím. Když to ještě „vytuníte“ mikinou s obří kapucí (a že se návrháři ovlivnění covidem diktovanou teplákovou módou v jejich nabídce předhánějí), je odclonění od světa dokonáno.
Přitom to není tak dávno, kdy společnost Nike čelila velké kritice, když zařadila kuklu do své kolekce. Konkrétně v roce 2018 a firma ji pod tlakem stáhla z prodeje. Tehdy to bylo vnímáno, jako že podporuje kulturu pouličních gangů.
Přitom samotný anglický název kukly odkazuje na to, kde se vzala. A u pouličních gangů to není. Říká se jí balaclava. Což je psáno s velkým B letovisko na Krymu. U něj se odehrála jedna z bitev Krymských válek v 19. století, kde proti sobě stálo carské Rusko a Osmanská říše podporovaná koalicí Francie, Sardinie a Spojeného království. A právě britští vojáci se do tuhých mrazů vyzbrojili kuklami. Pravda, tento původně vojenský vynález dost ocenili i lupiči, teroristi a jiní výtečníci.
Dnes se však, zdá se, fashion nadšenci podobné kritiky obávat nemusejí. Spíš jim, zejména v našich podmínkách, zbývá zodpovědět otázku, kam v novém trendy kousku vyrazit. Lyžařské areály jsou zavřené, bobování na Petříně zatržené, po městě toho moc nenašpacírujeme a při běhu v parku či lese to zas nikdo moc neocení. Tedy kromě našeho nezmrzlého nosu.