Blog: Je načase vytěsnit antivaxery

Prosím vás, toto je apel na všechny, kdo na sociálních sítích a v internetových fórech žlučovitě debatují o tom, že očkování je podfuk. Že na covid nikdo neumírá. Že vakcíny zabíjejí. A že nikomu, kdo si každé druhé úterý přesně 82 vteřin po půlnoci polije nehet malíčku levé nohy Vincentkou, nic nehrozí.

Aby bylo jasno, mluvím k verbálně agresivním antivaxerům, kteří šíří zákeřné nesmysly. Nikoliv k lidem, kteří se z různých důvodů prostě nechtějí očkovat, ale nedělají kolem toho zuřivé haló.

Nuže, anonymní antivaxeři, přečtěte si, slušně žádám, třeba v téhle reportáži Seznam Zpráv slova sestřičky, jež přemítá nad tím, proč v „její“ nemocnici skončila celá nenaočkovaná rodina. Matka zemřela, otec bojuje o život a dcera (snad) vyvázla taktak. Příšerná tragédie. „Říkám si: Proč se neočkovali? Měli možnost, tolik se o nemoci mluví. Nemuselo to takto skončit,“ přemýšlí zdravotní sestra Lucie Bezdíčková.

Její kolega, primář Marek Proksa, se svěřil se svou frustrující zkušeností. „Když leží u nás, je už na vakcínu samozřejmě pozdě. Myslím si o tom svoje. Ale už jsem zažil, že se mě pacient tady zeptal, jestli se ještě může naočkovat. Jen jsem řekl, že teď už ne. Člověk si v tu chvíli samozřejmě říká, že to takto nemuselo dopadnout.“

Poslechněte si i příběh lékaře Petra Přibyla, jak jej odvyprávěl naší redakci. Dobrovolně se vydal na pomoc nemocným na covidové oddělení. Nakazil se a dodnes trpí. Reálně mu hrozí odchod do invalidního důchodu. „Štve mě, když vidím, jak lidé ta opatření porušují, nenosí respirátory. Covid opravdu není chřipečka. A bohužel nestačí ani těch třicet tisíc mrtvých, aby si to někteří uvědomili.“

A teď se, diskutéři, zvedněte od svých notebooků a telefonů. Odhoďte nicky a masky. Zajeďte do Vsetína nebo do Olomouce. Vykřičte paní Bezdíčkové, panu Proksovi nebo panu Přibylovi do obličeje, podobně jako když na internet píšete se zapnutým Caps Lockem, že lžou. Že si vymýšlejí. Podvádějí. Že jsou tupé ovce. A že to všechno dělají v žoldu farmaceutických firem.

Už někdo startuje? Aha, nikdo.

Povězme si nyní, proč je počínání antivaxerů zavrženíhodné. Je to prosté. Systematickým lhaním znepokojují a znejišťují jinak rozumné lidi, kteří z různých důvodů váhají, zda se nechat proti covidu očkovat, a ochránit tak do značné míry sebe i okolí. Nakonec tak vinou antivaxerů třeba neučiní. Vyčerpávající zápas s koronavirem pak celá společnost zas a znovu prohrává.

Nechme nyní promluvit několik autorit. Například doktor Milan Kubek, prezident České lékařské komory, ač se ohání pojmem „slušní lidé“, na který jsem alergický, to na CNN Prima News řekl přesně: „Je to etický problém, protože je tu většina slušných lidí, kteří jsou oběťmi nezodpovědnosti lidí, kteří očkování odmítají. Podporuji proto opatření, která zvyšují tlak k očkování, aby přestali být černými pasažéry. Nemůžeme dojít do dalšího lockdownu.“

Dokonce i ze slov viroložky Ruth Tachezy, kterou snad nikdo – vzhledem k jejímu dlouhodobě distingovanému vystupování – nemůže osočit z hysterie nebo předpojatosti, lze vyčíst jistou podrážděnost. Z vyjádření pro dnešní článek Seznam Zpráv se zdá, že už i jí začíná docházet trpělivost: „Pomysleme jen na ty zdravotníky, na které opět vlna nově hospitalizovaných dopadne a naruší běžný chod poskytované zdravotní péče nám všem. A dále na děti. Proč by se měly znovu omezovat jen kvůli tomu, že se někteří lidé brání tomu, co chrání jejich zdraví, je bezpečné a zadarmo? Mám pocit, že je třeba začít mluvit o odpovědnosti a snažit se vzkřísit solidaritu, která zde byla na jaře minulého roku,“ zmínila.

V pátečním Deníku N vyšel velký rozhovor s profesorem Hansem-Georgem Kräusslichem, jedním z autorů německé protiepidemické strategie. Kromě jiného o očkování říká: „Pokud jde o skepsi (…), její kořeny jsou ve všech rozvinutých zemích společné. Lidé v nich už nemají žádnou zkušenost s infekčními nemocemi, proti nimž je očkování chrání, takže jsou k němu všeobecně skeptičtější než generace, která ještě viděla jeho přínosy na vlastní oči. Dětská obrna byla už vymýcena celosvětově, přičemž v Evropě k tomu došlo před třiceti lety. Totéž platí pro neštovice, pro případy neplodnosti způsobené proděláním příušnic a tak dále. Vzpomínky se vytrácejí.“

Této skepse v našich podmínkách využívají lidé typu Daniela Landy, kteří se teď chystají distribuovat svůj nový „manuál, jak se bránit a nezákonná opatření bojkotovat, a návod, jak přistupovat ke kontrolám, kterými vyhrožuje Svrčinová“.

Uff. Pojďme raději zpět k německému profesoru Kräusslichovi a jeho slovům v Deníku N. „Existují skupiny popíračů, antivaxerů. A ti mají vliv. Říci jednoduchými slovy, jak špatné a nebezpečné vakcíny jsou, je mnohem snazší než přesvědčit někoho o opaku. Podezíravost je součástí lidské povahy, s tím se nedá nic dělat. Myslím si, že diskutovat s přesvědčenými popírači nemá smysl. Neexistuje způsob, jak je přesvědčit. Zažil jsem řadu diskusí s popírači AIDS a k ničemu to nebylo. Myslím si, že je správnější je prostě ignorovat – a namísto toho se soustředit na lidi, kteří mají vliv a autoritu.“

Amen.