Blog: Bohemia Energy? Zoufalí lidé potřebují ochranu před zoufalými činy

Názor si také můžete pustit v audioverzi.

Babičce a dědovi, budiž jim země lehká, přišla před časem obálka s logem jejich banky a velkým nápisem „Již potřetí!“. To zděšení v jejich očích. Měli za to, že něco zanedbali a že toto je již třetí upomínka. Oni, kteří by si nikdy nepůjčili ani haléř, náhle ve svých více než osmdesáti čelili strachu, že něco provedli, že na ně přijdou exekutoři.

Hrůza trvala naštěstí jen pár vteřin, než jsem jim přečetl větičku dopsanou dole drobným písmem „Jsme bankou roku.“ Čili „Již potřetí jsme bankou roku“. Gratulujeme. Vymyslet tuto „hravou“ poštovní kampaň pro peněžní ústav, jehož hlavní klientská základna je složená ze starších – a tedy očekávatelně krátkozrakých – lidí mohl jen nějaký hodně juniorní kádr, mírně řečeno.

Proč o tom píšu. Bojím se, že podobné šoky teď ve svých bytech a domcích prožívají tisíce českých (nejen) seniorů. Ano, mluvím o nových výměrech energií, které nyní po pádu společnosti Bohemia Energy lidem přicházejí.

Ale hovořme konkrétně. Nám například nejprve dorazila obálka od ČEZu, coby takzvané poslední instance. Neměli jsme smlouvu na elektřinu a plyn uzavřenou s Bohemia Energy, nýbrž se slovutným peněžním ústavem, který ovšem později svou energetickou divizi s Bohemia Energy majetkově propojil. Takže jsme se fakticky ocitli mezi klienty Bohemia Energy.

A zatímco dosud jsme platili měsíční zálohu na elektřinu 800 korun, ČEZ nám rovnou vybombil měsíční zálohy vyšší než čtyři tisíce. Následoval plyn. Nyní platíme 2 100 korun měsíčně, Innogy se vytasil s měsíční zálohou 9 150 korun.

Seznam Zprávy se problematice po odborné stránce věnují v dlouhé řadě textů, například ZDE. Já bych jen rád apeloval na energetické společnosti, aby zvážily i psychologický rozměr věci. Ani jedna z institucí se neobtěžovala doprovodit výměr vysvětlujícím dopisem v lidštině, který by bez odborných termínů vysvětlil, co se děje a proč se to děje a jaká jsou východiska.

Od věci by nebylo zmínit, že klient má možnosti, jak svou situaci řešit. Nebudeme si nic nalhávat, pokud vám energie ze dne na den zdraží pětinásobně, spousta lidí na to zkrátka nebude mít a mohou se dostat do kruté existenční krize, propadnout beznaději.

Jistě, na internetu existují poradny, jak s danou situací naložit. Jenže – jakkoliv nechci seniory, ani ty ve vysokém věku – podceňovat, Twitter, kde na dané téma zuřivě postuje ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček, není zrovna jejich hřiště. Když byli ještě babička s dědou naživu, byl už internet dostupný stejně jako dnes. Jenže jim bylo přes osmdesát, žili na venkově, starali se o pole, neměli počítač, o připojení k webu nemluvě.

Myslím, že vedle energetických gigantů, které by měly bezodkladně rozjet masivní vysvětlovací kampaň, a to skrz informační kanály, které senioři skutečně sledují, se musí do věci ihned podobně intenzivně položit stát. Na venkově nechť o víkendech desítky tisíc brigádníků – dobře zaplacených – chodí od dveří ke dveřím a lidem vysvětlují, co se děje, co mohou dělat a současně je varují před energošmejdy.

Jistě, bude to drahé, ale pokud věci poběží netečně jako dosud, bojím se, že může dojít k sebedestruktivním tragédiím.