Článek
Daně, sociální péče, důchody, průkazy a potvrzení, stavební řízení. Příklady úředničiny, kvůli které už nebude nutné navštívit státního nebo obecního úředníka. Vše půjde vyřídit od počítače z domova nebo kanceláře. Stát nyní připravuje katalog služeb, které půjdou zdigitalizovat. Bude v něm úplný přehled služeb, které stát poskytuje, a to v jakékoli podobě – fyzické, papírové i digitální. Na přípravu katalogu má Ministerstvo vnitra rok.
„Zákon předpokládá digitalizaci nejen jednotlivých agend, ale celých životních situací. Kromě nejtriviálnějších příkladů, jako je právo občana na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu anebo řidičského průkazu, to bude zejména správa a placení daní a poplatků, vyřizování podnikatelských oprávnění nebo základní agendy v sektoru zdravotnictví,“ vypočítává partner advokátní kanceláře Havel & Partners František Korbel.
Podle něj bude možné v budoucnu zcela digitálně vyřídit i takové záležitosti, jako je prodej auta nebo nemovitosti – on-line prostřednictvím aplikace anebo jiného rozhraní vytvořeného komerčním subjektem, a to včetně jednoduchého zápisu změny vlastníka do příslušného registru – například přes portál či samostatnou službu poskytnutou státem.
„Bude-li existovat úkon, který není obsažený v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci bude mít povinnost ho po uplynutí pěti let od účinnosti zákona poskytnout též digitálně,“ doplnil Korbel.
Svatbu elektronicky nevyřešíte
Co ale takto vyřešit nepůjde, je například vyzvednutí občanského průkazu, registrační značky k vozidlu nebo uzavření sňatku. Tam je totiž potřeba, aby byli lidé ve styku s úřadem přítomní fyzicky.
Již dnes je možné digitálně řešit agendu živnostenského podnikání, střetu zájmů, léčiv, registrace politických stran a hnutí, veřejných sbírek, nelékařských zdravotnických povolání a dalších. „Pokud jde o budoucí digitalizaci jednotlivých agend, klíčová je stavební agenda nebo například státní sociální podpora,“ konstatuje mluvčí Ministerstva vnitra Adam Rözler.
Advokát kanceláře Squire Patton Boggs Jaroslav Tajbr upozorňuje, že občané budou mít nejen možnost digitálně provádět úkony, ale také budou mít dálkový přístup k údajům, které jsou o nich v registrech a informačních systémech vedeny.
Úřady budou muset primárně zveřejnit elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby. „Nezveřejní-li úřad takový elektronický formulář, bude mít uživatel služby právo učinit digitální úkon, tj. i vyžádat si digitální službu podle své volby. Tedy v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,“ konstatuje Korbel. Což jsou například formáty PDF, TIFF, PNG, JPEG, MPEG, XML apod.
Uživatelé nebudou muset mít žádná speciální zařízení, pouze na dálku prokázat svou totožnost. Dnes to jde zejména občanským průkazem s elektronickým čipem. K jeho využívání je ale potřeba čtečka čipových karet, obslužná aplikace a znalost několika číselných kódů. „Není divu, že se takový prostředek zatím příliš nepoužívá,“ podotkl právník Havel & Partners.
Nejnadějnějším ze způsobů, jak bude možné úřadům prokázat, že s ním skutečně komunikujete vy, je bankovní identita. Zjednodušeně řečeno, budete se přihlašovat stejnými hesly a kódy, jaké používáte ve svém internetovém bankovnictví. Tento projekt je nyní ve finální fázi.
„Nemusíme čekat na to, až si všichni pořídí elektronickou občanku nebo budou mít všichni datové schránky. Více než pět milionů klientů bank patří k ekonomicky aktivní části obyvatel a jsou připraveni si své záležitosti vyřizovat na dálku přes internet. To jsou naši klíčoví zákazníci státu,“ říká Zdeněk Zajíček, prezident ICT UNIE.
Stát by mohl digitalizací dlouhodobě ušetřit. Bude totiž moci využívat takzvaný cloud computing, tedy poskytování sdílených služeb. „Díky jeho koordinovanému využívání může docházet k významným úsporám v rozsahu desítek i stovek milionů korun a zjednodušení státní IT infrastruktury,“ míní Korbel.
„Cloudové služby jsou ze své podstaty sdílenými službami, kdy více subjektů využívá společné datové úložiště, společný výpočetní výkon, společnou platformu a případně také společný software. Proto nasazení cloudu má vést k potřebné úspoře finančních prostředků, lepší dostupnosti služeb a také ke zvýšení kybernetické bezpečnosti,“ upřesňuje Zajíček.
