Článek
Paní Katka z Prahy si předloni otevřela krámek s italskými specialitami a dárkovým zbožím. Zatím do práce chodí, prodej potravin je stále povolen. Zákazníci jí ale ze dne na den prakticky zmizeli a za denní tržbu ve výši 150 korun je teď vděčná. Děsí se momentu, kdy bude muset zavřít.
„Octnu se zcela bez příjmů. Z čeho budu platit nájemné, služby, energie, internet, splátky a tak dál, to vůbec netuším,“ zoufá si obchodnice.
V podobné situaci jsou v této chvíli statisíce lidí. V Česku jsou registrovány téměř tři miliony podnikajících fyzických osob a živnostníků. Mnozí jsou navíc samoživiteli.
Tak jako třeba zdravotní sestra V., která se stará sama o devítiletou dcerku. V nemocnici pracuje jen na čtvrtinový úvazek, živí se už čtyři roky jako kosmetička. A dosud většinu příjmů investovala do svého salonu.
V nemocnici si vydělá šest tisíc korun měsíčně, to je momentálně její jediný příjem. Otec dítěte neplatí výživné, přídavky na dítě paní V. nepobírá. Náklady na nájemné, splátky úvěrů a energie činí 25 tisíc korun měsíčně, finanční rezervu má na dva měsíce. „Jsem úplně sama, nemám se na koho obrátit a nevím si rady,“ napsala Seznam Zprávám.
První COVID je míjí
První vládní programy na pomoc podnikání nebyly cíleny na lidi, jako jsou Katka z italského krámku nebo kosmetička paní V. Tedy drobné živnostníky bez zaměstnanců a s malým obratem. Těm nepomohou dotace na mzdy. Bezúročné půjčky nabízené v programu COVID 1 jsou pro ně příliš velké. A odklad odvodů či daní neřeší jejich akutní problém: jak uhradit příští nájemné, energie nebo leasing.
Právě na tuto kategorii lidí však cílí další fáze vládního programu zvaná COVID 2, tedy nabídka malých státem garantovaných bezúročných úvěrů od komerčních bank.
„Na COVID 2 chystáme pět miliard korun. Ve středu o programu jednám s bankami, které budou úvěry poskytovat. Záruku na tyto úvěry bude dávat Českomoravská záruční a rozvojová banka. Chceme to spustit co nejdříve,“ řekl Seznam Zprávám ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Půjčky COVID 2 nebudou limitovány žádnou spodní hranicí, jako bylo minimálních 500 tisíc korun u programu COVID 1. „Zájemci budou muset bankám předložit také vlastní ručení nebo garance budoucích příjmů, podstatnou část úvěru ale zaručí ČMZRB. A budou si moci půjčovat třeba jen dvacet nebo třicet tisíc,“ říká ministr.
„Úvěr je určen pro podnikatele postižené opatřeními kvůli koronaviru, ale banky to nebudou prověřovat, bylo by to administrativně náročné,“ popisuje Havlíček. Hlavním parametrem pro poskytnutí úvěru bude podle něj schopnost úvěr po odeznění krize splácet.
Půjčky v programu COVID 2 mají být splatné s ročním nebo dvouletým odkladem a budou bezúročné. „Pro podnikatele to nebude spojené s žádnými náklady navíc, nebude je to prakticky nic stát,“ řekl Havlíček.
Pronajímatelé situaci chápou
Pomoc nejmenšímu byznysu ale nabízejí také někteří obchodní partneři, často velké firmy, které mají větší rezervy a lepší vyjednávací schopnost s vlastními věřiteli i se státem. Někteří - sice opatrně, ale jasně - připouštějí možnost odkladu platby nájemného.
„Máme 300 nájemců nebytových prostor, kteří většinou museli zavřít své provozovny, a jsou bez tržeb,“ říká Jan Rafaj, jednatel realitní společnosti Residomo, která na Ostravsku vlastní domy se 44 tisíci byty, v jejichž přízemí jsou obchody, restaurace a služby.
„Jejich situaci budeme posuzovat individuálně a budeme hledat cesty, jak nájemcům pomoci,“ dodává Rafaj, který je zároveň viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy a podílel se na jednání s vládou o pomoci byznysu zasaženému koronavirem.
Také rakouská skupina Immofinanz, která spravuje realitní fondy vlastnící nemovitosti v několika evropských zemích včetně Česka, „bere vážně svou odpovědnost vůči retailovým nájemcům“, jak píše na svém webu.
„Jsme si vědomi, že provozovatelé prodejen jsou ovlivněni nedávnými událostmi. V této chvíli je příliš brzy na odhad dopadu, situace se stále vyvíjí, ale jsme si jisti, že v dlouhodobém horizontu najdeme uspokojivé řešení pro všechny zúčastněné,“ vzkazuje nájemcům country manager Immofinanz Services pro Česko Tomáš Stařík.
„Jednou z možností, jak pomoci firmám nejvíce postiženým vládními restrikcemi, je například prodloužení splatnosti závazků vůči pronajímateli a odklad splátek. Nyní je důležité pomoci firmám, aby si udržely likviditu a zamezilo se případným insolvencím,“ uvedl pro Seznam Zprávy manažer dalšího velkého realitního hráče Arcona Capital Tomáš Oesterreicher.
Největší pronajímatel retailových prostor v zemi, skupina CPI miliardáře Radovana Vítka, zatím nechce situaci komentovat: „Je na to příliš brzy,“ říká její mluvčí Jakub Velen.
I tady si ale nepochybně uvědomují, že budou muset nechat nájemce přežít, jinak si zničí vlastní byznys.
Jsme na jedné lodi
„Pronajímatelé jsou ve vztahu k nájemníkům obecně vstřícní, mají zájem na udržení dobrých obchodních vztahů. Snaží se zvažovat cesty, které daná situace umožňuje,“ shrnuje nejčastější postoj pronajímatelů Zdeňka Klapalová, ředitelka realitní společnosti Knight Frank a šéfka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
I přes gesta vstřícnosti ale dávají realitní firmy najevo, že na sebe jsou schopny a ochotny vzít jen přiměřený díl očekávaných podnikatelských ztrát.
„Všichni jsme na jedné lodi, společným zájmem je udržet v chodu systém a zamezit druhotné platební neschopnosti,“ říká Klapalová. Ale dodává: „Pronajímatelé situaci vnímají citlivě, ale nelze připustit, aby negativní dopad nesli pouze oni.“
A doporučuje, aby například i státem garantované půjčky na podporu podnikatelů byly účelově vázány a určeny alespoň zčásti na úhradu závazků vůči obchodním partnerům.
Vstřícnost vůči zasaženému malému byznysu nenaznačují jen realitní firmy. Také dodavatelé energií budou s platbami za energie nebo plyn zřejmě ochotni počkat. Například mluvčí ČEZu Roman Gazdík řekl, že dceřiná firma ČEZ Prodej přestane dočasně odpojovat dodávku energií zákazníkům, kteří budou kvůli epidemii v prodlení se splatností za elektřinu či plyn.
Přidávají se i leasingovky. „Minulý týden jsem mluvil s našimi partnery z leasingových firem. Nebyl žádný z našich velkých dodavatelů, který by mi nepřislíbil pomoc. Žádný mi neřekl ne,“ řekl Seznam Zprávám majitel dopravní firmy Ponyexpres Milan Sůra.
Rozsah nikdo nezná
Rozsah škod, o které se budou dělit malí podnikatelé s velkým byznysem a se státem, však v této chvíli nikdo nedokáže odhadnout. Podle zkušeností realitní skupiny Arcona se zatím hromadná apokalypsa malého byznysu nerýsuje.
„Z nemovitostních fondů, které naše společnost spravuje, je podíl nájemců přímo zasažených nařízenou karanténou přibližně pět procent. Primárně jde o nájemce z řad fitcenter, kadeřnictví, gastra, retailu a tak dále, někteří navíc nejsou úplně odstřiženi od tržeb, jelikož mají v provozu online prodejny, které mohou nadále fungovat bez omezení,“ říká Tomáš Oesterreicher, podle něhož zatím většina nájemců své závazky z nájemních smluv zvládá, potíže zatím signalizovalo jen několik menších společností.
„Pokud ale budou omezení trvat v řádu mnoha dalších týdnů, dá se očekávat širší dopad,“ varuje manažer Arcony.
Celkově se velké firmy navázané na malý byznys, zasažený koronavirovým šokem v první linii, shodují: O to, aby se ekonomika nerozpadla a minimalizovaly se škody, se musí postarat především stát.
