Blíží se další trest za vraždu Kuciaka, stačit na to mají dva dny

Na Slovensku pokračuje proces se čtveřicí obžalovanou z vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Soud dopoledne rozhodl, že vyčlení případ Miroslava Marčeka, který se k dvojnásobné vraždě přiznal. Rozsudek nad Marčekem má zaznít brzy, podle soudkyně budou na uzavření případu stačit zhruba dva dny. Bývalému vojákovi hrozí trest 25 let nebo doživotí. Vzhledem k tomu, že se Marček přiznal, se doživotí neočekává.

„Marček prohlásil, že je vinen, uznal vinu ve všech skutcích, následně soud rozhodl, že prohlášení obžalovaného přijal a rozhodl, že dokazování soud nevykoná a vykoná důkazy související s rozsudkem o trestu, náhradě škody,“ vysvětlila předsedkyně tříčlenného senátu Ružena Sabová.

V pondělí u soudu vypovídali předvolaní znalci z oboru antropologie a soudní pitvy, četly se i pitevní protokoly. V té době v místnosti nebyli rodiče zavražděné dvojice, kteří na soud pravidelně docházejí. Tentokrát dopředu avizovali, že si popis střelby a pitev neposlechnou.

Napjatý program má v pondělí maďarský premiér Viktor Orbán. V Bruselu se sešel s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Na programu Orbán vynechal schůzku s předsedou Evropské lidové strany (EPP) Donaldem Tuskem. Právě v pondělí odpoledne se přitom řešila budoucnost Orbánova Fideszu v EPP. Už loni lidovci maďarské vládnoucí straně pozastavili členství, v pondělí rozhodli o tom, že opatření platí dál.

Orbán sledoval rozhodnutí v Římě, kde se odpoledne sešel s premiérem Giuseppem Contem. Důvodem návštěvy v Itálii je Orbánovo úterní vystoupení na konferenci nacionalistických a konzervativních stran. Vystoupí na ní lídr protiimigrační a euroskeptické Ligy Matteo Salvini, někdejší premiér a předseda strany Vzhůru, Itálie Silvio Berlusconi a šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová.

Maďarska se týkal i program české eurokomisařky Věry Jourové. Místopředsedkyně komise, která má na starosti dodržování unijních hodnot, jednala s maďarskou ministryní spravedlnosti Judit Vargovou. S Maďarskem běží kvůli porušování zásad právního státu procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy.

Šéfka německé CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová podpořila zrušení celibátu katolických kněží. Její výrok je součástí debaty o sexuálních skandálech v církvi. Podle předsedkyně křesťanských demokratů by zrušení celibátu mohlo pomoct „v motivaci více lidí k duchovní službě“.

V rozhovoru pro RND také Krampová-Karrenbauerová vyzvala k otevření stranické politiky ženám.

Mezi bývalými polskými ministry obrany došlo k slovní přestřelce. Důvodem je páteční nákup 32 moderních stíhaček F-35A. Výstřední exministr Antoni Macierewicz z vládnoucí strany Právo a spravedlnost viní z vysoké ceny strojů dnešní opozici, která podle něj před 11 lety odmítla nabídku Američanů podílet se na výrobě a tím pádem mít i výhodnější cenu.

Varšava za letadla zaplatí v přepočtu 105 miliard korun. „Samozřejmě je to velmi vysoký výdaj, ale bezpečnost se nesmí přepočítávat na peníze. Stíhačky F-35 jsou neobyčejně účinné,“ prohlásil dosud stále vlivný politik. Exministr obrany Tomasz Siemoniak to odmítl.

„Platíme tak moc, protože ministr Błaszczal (současný ministr obrany, pozn. red.) nejdřív ohlásil svoje rozhodnutí a až pak začal vyjednávat o ceně. Tak se nekupuje ani petržel na trhu,“ napsal politik z dnes opoziční Občanské platformy.

Deník Gazeta Prawna upozorňuje, že možnost nadstranické shody ohledně vyzbrojení armády je ta tam. Na vině je podle novin tajení detailů z výběru techniky a procesu nákupu. Deník to vidí jako velkou chybu, efekty současného zbrojení totiž potrvají desítky let. „I když nám roste ekonomika, nemáme na to, aby o obraně rozhodovala jen jedna politická síla. Dopady absence dialogu mohou být příliš drahé,“ stojí v komentáři.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je na dvoudenní návštěvě Polska. Od návštěvy se očekává zlepšení pošramocených polsko-francouzských vztahů. O tématu píšeme ZDE.

Macron po setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou novinářům řekl, že vyjádřil znepokojení se změnami v justici, které prosazuje polská vláda.

„Chtěl bych, aby se v nejbližších týdnech posílil dialog s Evropskou komisí. Uvědomuji si totiž, že v Polsku, což ukazuje jeho historie, jsou hluboce zakořeněné hodnoty svobody a spravedlnosti. Polsko je velmi evropským státem a Poláci jsou jedním z nejvíce proevropských národů na kontinentu,“ prohlásil relativně smířlivě šéf Elysejského paláce.

Macron v blízké době navrhne obnovení schůzek ve výmarském formátu: Francie, Německo a Polsko. Značnou část svého projevu věnoval spolupráci v rámci Severoatlantické aliance.

Francouzský prezident také řekl, že Francie není ani proruská, ani protiruská, ale proevropská. Právě vztah k Rusku je jedním z hlavních rozdílů zahraniční politiky Francie a Polska. Varšava a Moskva spolu už léta prakticky nekomunikují.

Oba prezidenti vidí návštěvu jako přelom a oživení pro vzájemné vztahy. Ministři zahraničí v pondělí podepsali program spolupráce v rámci polsko-francouzského strategického partnerství. „Je to velmi důležitá chvíle a jsem panu prezidentovi velmi vděčný za to, že k nám v takovou chvíli přijel,“ řekl Andrzej Duda.

Macron se v pondělí schází také s premiérem Mateuszem Morawieckým a s předsedy Sejmu a Senátu. V úterý ho čeká přednáška na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Dohodli jsme se, že se nedohodneme. Toto konstatování zaznělo v berlínském kancléřství po jednání Angely Merkelové a jejího rakouského protějšku Sebastiana Kurze u jednoho konkrétního tématu. Šlo o rozdílný pohled na misi Sophia ve Středozemním moři.

Podle rakouského kancléře operace EU neukončila umírání běženců ve Středomoří, ale posloužila jako motivační faktor pro další přistěhovalce, aby se vydali na krajně nebezpečnou cestu. Unijní válečné lodě by podle Kurze neměly vytahovat uprchlíky z moře, nýbrž by měly mnohem více zasahovat proti obchodníkům s lidmi a zasazovat se o dodržování zbrojního embarga vůči Libyi.

Rakouský kancléř nicméně uznal, že situace v severoafrické Libyi je z pohledu běženců otřesná, a ocenil, že se Angela Merkelová pokouší o novou dynamiku při řešení problému. Podle šéfky berlínské vlády není dobré nechat záchranu lidských životů na soukromých plavidlech. Merkelová také zdůraznila nutnost lepší spolupráce s libyjskou pobřežní stráží.

Kurz si jinak v Berlíně pochvaloval první týdny vládní spolupráce s rakouskými Zelenými. Také Angela Merkelová by si v Německu spolupráci konzervativců se Zelenými dokázala představit a připomněla hned dvoje sondážní rozhovory své CDU s Die Grünen. „Rozhodnout ale musí volič, a to ve Sprévě uplyne ještě hodně vody,“ dodala spolková kancléřka.

Díky odchodu Velké Británie z Evropské unie tři středoevropské státy posílí své zastoupení v Evropském parlamentu. 52. polským europoslancem se tak stane dosavadní poslanec Sejmu Dominik Tarczyński z Práva a spravedlnosti (na snímku). Kolem Tarczyńského přitom panovaly nejasnosti. V květnu se sice stal europoslancem „náhradníkem“, mezitím se ale na podzim znovu stal poslancem Sejmu.

Čtrnáctou slovenskou europoslankyní se stala Miriam Lexmann z KDH. Počet rakouských poslanců se zvýšil z 18 na 19, což znamená křeslo pro ekofarmáře a politika Zelených Thomase Waitze. Stejný počet poslanců zůstává Česku (21), Maďarsku (21) i Německu (96).