Hlavní obsah

Blatný tvrdí, že očkovaný člověk není infekční. Odborníci nesouhlasí

Foto: Profimedia.cz

Očkování v Česku začalo 27. prosince. Větší informační kampaň ale začne nejspíš až v únoru (ilustrační foto).

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) prohlásil, že člověk očkovaný proti covidu-19 není infekční. Takové tvrzení ale nemá oporu v tvrdých datech a nemusí být pravdivé. Očkovaní dál mají dodržovat všechna opatření.

Článek

S pomalu se rozjíždějící vakcinací proti covidu-19 se stále více skloňuje otázka možného zvýhodňování lidí, kteří očkování podstoupí. Jan Blatný o postavení očkovaných mluvil na úterní tiskové konferenci. Zmínil přitom, že samotnou vakcinaci považuje za bonus, protože člověk nenakazí své blízké.

„Tím, že se naočkuji, tak nemohu dostat nemoc. To není žádný legální problém. To je fakt. Proto jsem se nechal naočkovat, proto nemohu dostat nemoc. To mě samo o sobě bonifikuje, protože neonemocním a nemohu nakazit nikoho jiného,“ uvedl ministr.

Po novinářském dotazu ohledně klinických poznatků o šíření nemoci po očkování formulaci zopakoval.

„Ve chvíli, kdy jste naočkována, tak nemoc nedostanete ve statistické pravděpodobnosti, která odpovídá efektivitě vakcíny. Takže když jste naočkovaní, nedostanete chorobu, a tudíž nemůžete nakazit nikoho jiného. Když jste naočkovaní, tak se nemůžete stát infekčním, protože tu nemoc nedostanete,“ prohlásil znovu ministr.

Tato prohlášení však neodpovídají dosavadním poznatkům o koronaviru a vlivu očkování na komunitní šíření nemoci. Dostatečná data pro takové tvrzení totiž zatím nejsou dostupná – studie se primárně zaměřovaly na ochranu jedince před průběhem nemoci covid-19.

Bez karantény?

„Vliv očkování vakcínou Comirnaty na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru,“ uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Na věc přitom upozornila už koncem roku 2020 Česká vakcinologická společnost, jejímž předsedou je profesor Roman Chlíbek, zároveň vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva.

„Pro očkované osoby prozatím platí stejná přijatá protiepidemická opatření jako pro osoby neočkované. Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatické infekce a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s covid-19 pozitivní osobou,“ uvádí odborníci.

V případě, že očkovaný bude vykazovat příznaky covidu-19, doporučuje se provést PCR test a dále postupovat podle výsledku a platných algoritmů.

Rozpor se v této otázce ukazuje i na stránkách očkovací strategie, kterou ministerstvo zdravotnictví v úterý rámcově představilo a poslalo k připomínkám. Zatímco vakcinologové připomínají nutnost dodržování opatření u očkovaných včetně povinné karantény po kontaktu s nakaženým, strategie je benevolentnější.

„Pokud se očkovaný jedinec, který má zdokumentované a potvrzené očkování proti onemocnění covid-19, dostane do epidemiologicky významného kontaktu s osobou nakaženou covidem-19, nebude očkovanému jedinci nařízena karanténa. Podobně očkovanému jedinci nebude nařízena karanténa po návratu z oblastí se zvýšeným výskytem onemocnění covid-19 zařazených do zemí se zvýšeným rizikem,“ vyjmenovává dokument jeden z hlavních bonusů pro ty, kdo aplikaci vakcíny podstoupí.

Pomalý start

Na vyřešení případného zvýhodňování očkovaných v Česku bude nicméně při aktuálním tempu vakcinace nejspíš ještě čas. Akce běží od 27. prosince minulého roku a k pondělí 4. ledna bylo podle ministra aplikováno pouze 13 tisíc dávek. Tedy ani ne polovina z dovezeného množství.

Rezervace pro věkovou kategorii nad 80 let se mají otevřít 15. ledna, od února se potom může přihlašovat zbytek veřejnosti.

Očkování probíhá v několika fázích. Jako první jdou na řadu nejrizikovější a ti, kdo se o ně starají – především zdravotníci. Dále chronicky nemocní nebo lidé zaměstnaní v kritické infrastruktuře státu. Očkování obyvatel z prioritních skupin, kterých je zhruba 600 000, by podle ministra Jana Blatného mělo být hotové nejpozději v březnu.

Na mladé lidi bez jakýchkoliv zdravotních problémů by se s vakcínou proti covidu-19 mohlo dostat na přelomu jara a léta, spíše v létě. Kýžená část populace, kolem pěti milionů lidí, by mohla být proočkována do konce léta, dodal Blatný.

Pokud by se tedy s masivním očkováním začalo v únoru, muselo by se každý měsíc naočkovat přes 714 000 lidí, tedy asi 23 600 lidí denně. Vládní strategie očkování s takovými čísly v jarních měsících počítá, podmínkou je ale schválení vakcín dalších výrobců pro použití v EU.

Doporučované