Článek
Podle původního záměru měla tato novela ještě do konce roku doslova prosvištět vládou i parlamentem. Když ale vyšlo najevo, že návrh Ministerstva zdravotnictví počítá kromě přebudování hygienické služby také se zavíráním obchodů bez souhlasu vlády nebo se sledováním nakažených lidí přes jejich mobilní telefony, začal se plán ministra Jana Blatného (za ANO) pomalu hroutit.
Přichystanou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví minulý týden ostře zkritizovala opozice, někteří aktivisté i odborníci na ústavní právo. Nyní se ukazuje, že návrh nemá velké šance ani u Blatného ministerských kolegů. A přestože vláda zúžila prostor k připomínkám jen na pětici ministerstev a na Úřad na ochranu osobních údajů, vážné výhrady přišly i od mnoha dalších.
Jejich společným jmenovatelem je, že posílení moci jednoho ministerstva a hygieniků na úkor celé vlády může být protiústavní. Opakují se také námitky proti zásahům do soukromí nebo kritika, že se právě u takového zákona omezuje možnost odborných připomínek.
„Mimořádnými opatřeními tak, jak jsou navrhována, je možné zásadním způsobem zasáhnout do základních práv a svobod,“ napsalo Ministerstvo spravedlnosti.
„Zásahy do základních práv a svobod by měly mít primárně jasně stanovený ústavní rámec,“ uvedlo pro změnu Ministerstvo vnitra.
Asi nejhorší vysvědčení novele udělil právník Úřadu na ochranu osobních údajů Vít Zvánovec. Podle něj návrh není způsobilý k dalšímu projednávání, protože „postrádá jasný a dostatečný právní základ pro zvládání nákazy SARS-CoV-2, vykazuje podstatné vady formální i materiální“. Úřad proto požaduje „zásadní dopracování“.
Ministerstvo zemědělství zase hned v úvodu svých připomínek navrhlo, aby se materiál vrátil do meziresortního připomínkového řízení, „a to v nezkrácené délce a se zapojením všech připomínkových míst“.
V podobném duchu se proti návrhu ozvaly i další úřady a spolky – i když jim k tomu vláda nedala formálně prostor, protože zúžila a zkrátila připomínkové řízení.
„Rozšíření pravomocí připravované státní hygienické služby, která se týkají mimořádných opatření, může být zásahem do některých ústavně garantovaných základních lidských práv a svobod,“ napsalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které označilo za „nepochopitelné“, že nebylo osloveno k připomínkám.
Za „vnitřně rozporný“ označil novelu úřad vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové. „U navrhovaných opatření se ztrácí jakákoliv konkrétní vazba na epidemické riziko plynoucí z konkrétní osoby, věci či činnosti v daném čase a místě,“ poznamenal.
Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka není možné akceptovat, aby se navrhované omezování práv dělo bez kontroly poslanců a bez vyhlášení mimořádného stavu.
„Novela zákona se v tomto ohledu jeví být v rozporu s ústavní garancí dělby moci, ústavními pravomocemi Poslanecké sněmovny, ústavními pravidly omezování základních práv a svobod a principy fungování demokratického právního státu,“ uvedl ombudsman.
Zásadní připomínky poslaly také Hospodářská komora, dvě asociace zaměstnavatelů nebo Konfederace odborových svazů. „Návrh zákona zcela opouští stávající kontrolu vyhlašování nouzového stavu Poslaneckou sněmovnou. Oslabuje se tak možnost kontroly excesů při výkonu státní moci,“ napsali zástupci Svazu průmyslu.
Připomínku poslalo mimo stanovený rámec i Nejvyšší státní zastupitelství. Upozornilo, že resort zdravotnictví ještě za ministra Adama Vojtěcha připravil jiný návrh, který upřesňoval kompetence Ministerstva zdravotnictví v boji proti koronaviru.
Zpochybněn byl i návrh Blatného úředníků, aby mobilní operátoři museli poskytovat data o pohybu lidí s infekční nemocí. „Za infekční onemocnění je možné považovat cokoliv, co se mezi lidmi šíří zpravidla prostřednictvím mikroorganismů a jejich nosičů (tedy i rýma),“ poznamenalo Ministerstvo spravedlnosti.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je dotyčná pasáž, která mění zákon o elektronických telekomunikacích, „nekoncepční, nelogická, není v souladu s ústavním pořádkem a právem EU“. Stejně jako Český telekomunikační úřad pak toto ministerstvo navrhlo, aby se zmíněná pasáž z novely vyškrtla.
Nedostatečné ošetření ochrany osobních údajů v této pasáži vytkla dokonce i zpravodajská rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).
O dalším osudu novely nyní rozhodne ministr Blatný. Minulý týden se pokusil zachránit situaci tím, že vyzval opozici k diskusi a předložení návrhů, které by mohly sporné pasáže zmírnit.
Poté, co v pondělí vypršela týdenní lhůta pro připomínky, by se novela měla dostat na některé z příštích jednání vlády. Množství a intenzita kritických připomínek, které přišly i zevnitř vládních úřadů, nicméně hovoří spíše pro variantu, že Blatný materiál stáhne k přepracování.
