Článek
Není to zrovna voňavá práce, možná i proto je v evropském měřítku unikátní. Brněnští vědci z Mendelovy univerzity ve spolupráci s odpadovými firmami od loňského června podrobně „pitvají’ obsah popelnic na smíšený odpad.
A tvrdá data, získaná z devíti stovek brněnských domácností, jsou neúprosná. Průměrný obyvatel Brna - a výsledky jsou zobecnitelné na celé Česko - ročně vyhodí 37,4 kilogramu potravin.
Když se stejní vědci v předešlých výzkumech tázali na plýtvání mezi spotřebiteli, dostali úplně jiná a značně podhodnocená data. „Jak se ukázalo, bylo to mimo realitu. Vyšlo nám, že obyvatel průměrně vyhodí do koše asi čtyři kila jídla za rok,“ vysvětlila šéfka výzkumu a vedoucí univerzitního Ústavu marketingu a obchodu Lea Kubíčková.
Téměř polovinu obsahu popelnic (48,8 procenta) tvoří biologický odpad. Třeba staré pečivo, zbytky ovoce či zeleniny, které by se daly zkompostovat.
Vědci nechali svážet odpadky z 900 domácností, které mají rozdělené do tří stejně velkých skupin podle sídel. Získali tak data ze sídlišť, vilové a venkovské zástavby. Spolupracovali s městskou společností SAKO. „Dostali jsme přesně vytipované ulice s přesně určenými počty domácností. Speciální svozové auto odpadky nelisovalo, ale dodávalo je do společnosti Green Solution, kde zbytky velmi pečlivě roztřídili,“ popsala mluvčí společnosti SAKO Aneta Bublová.
Vůbec nejvíc, tedy 53,6 kilogramu jídla na osobu ročně, vyhodili lidé z paneláků. „Sídlištní zástavba nám dává asi nejcelistvější obrázek o tom, jak to s plýtváním jídlem skutečně je,“ uvedla ředitelka výzkumu Lucie Veselá.
Neznamená to však, že by na sídlištích lidé plýtvali nejvíc. „Obyvatel této zástavby nemá jinou možnost než ty zbytky vyhodit někam jinam než do komunálního směsného odpadu. U jiných typů zástaveb je vyhozené množství nižší. Spotřebitelé tam mohou dát zbytky na kompost nebo je zkrmit zvířatům,“ doplnila Veselá.
Vědci pro lepší představu také ukázali, co znamená 37 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Průměrný Čech tak za rok vyhodí do koše 28 vajec, 13 jogurtů, 163 rohlíků, 32 jablek a 94 mrkví. V koši nejčastěji končí ovoce a zelenina, následované pečivem a zbytky hotových jídel.
Podle další z ředitelek Marcely Tuzové za plýtváním stojí tři základní pilíře chyb. „Lidé si často nevhodně rozmyslí nákup. Neřídí se podle seznamu, neprojdou si lednici a spižírnu. Podléhají slevovým akcím,“ vysvětlila.
Často tak nemají správné návyky pro skladování potravin. „Hlavně mladší generace třeba neví, jak zpracovat zrající jahody. Lidé také často nesprávně dávají rajčata do lednice,“ doplnila Tuzová.
Třetí pilíř spočívá ve vyhazování příliš velkých zbytků potravin. Vaří třeba s velkými přebytky.
Výzkum také ukázal, že plýtvání podléhá ročním obdobím. V létě se v průměru vyhodily 4 kila ovoce a zeleniny na osobu, v zimě to bylo dvakrát méně. „Za rozdíly stojí menší možnost spotřebovat celkovou úrodu v létě a na podzim a také horší podmínky skladování potravin ve vysokých teplotách,“ doplnila Tuzová.
Výzkum potrvá další dva roky, do května 2022. Nyní se přelévá do nejdůležitější fáze. Vědci chtějí workshopy, reklamními kampaněmi a dalšími formami edukace změnit návyky spotřebitelů. „Ve třetím roce zjistíme, jestli to mělo nějaký účinek. Budeme zase měřit, zdali začnou plýtvat méně. Stále optimisticky věříme, že člověk je vychovatelný k tomu, aby méně plýtval,“ dodala Kubíčková.
V Brně až na výjimky nejsou v ulicích hnědé popelnice na bioodpad. Odpadové společnosti je testovaly třeba v brněnských Stránicích. „Je to zatím kontroverzní téma, protože tam často končí nevhodný odpad,“ řekla Bublová.
Vědecký tým věří, že vzdělávání zapůsobí podobně jako v případě třídění odpadu. Češi v této disciplíně patří k evropské špičce, zapojují se do ní skoro tři čtvrtiny obyvatel. Třeba na jižní Moravě průměrný spotřebitel za rok vytřídí 48 kilogramů papíru, skla, plastu a nápojových kartonů.
