Bla bla bla. Lídři nic nedělají, protestovala Greta Thunbergová v Glasgow

Ulicemi Glasgow v pátek pochodovaly tisíce mladých demonstrantů. Stalo se tak podle agentury AP necelý týden poté, co v tomto skotském městě začala klimatická konference COP26. Účastníci demonstrace požadovali, aby světoví lídři na klimatické konferenci OSN urychleně přijali opatření, která by zabránila katastrofickým změnám klimatu.

Podle BBC se jednalo o jednu z největších z řady demonstrací, které se v průběhu summitu konaly. Účastníci průvodu prošli západní částí města kolem areálu Scottish Events Campus, kde se konference COP26 koná. Poté zamířili do centra města. Průvod skončil na náměstí George Square, kde na pódiu řada aktivistů promluvila, včetně švédské Grety Thunbergové.

„Lídři nic nedělají. Zdá se, že jejich hlavním cílem je pokračovat v boji za status quo,“ varovala. Konferenci COP26 přitom označila za neúspěšnou. Thunbergová stojí za zrodem pátečních pochodů za ochranu klimatu Fridays for Future. O konferenci řekla, že je to „cvičení ve vztazích s veřejností“ a „dvoutýdenní oslava zanechávání všeho při starém“.

Uvedla také, že lidé z regionů, které změny klimatu nejvíce postihují, „zůstávají nevyslyšeni“. „Nepotřebujeme další prázdné sliby,“ řekla s tím, že klimatické závazky by neměly být plné skulin, jak tomu v praxi je. „Už nás unavuje poslouchat jen ‚bla, bla, bla‘, naši lídři se jako lídři nechovají,“ dodala.

S projevem na akci vystoupila také mladá ugandská aktivistka Vanessa Nakateová. Zdůraznila, že její země přímo pociťuje následky změn klimatu, lidé umírají, děti přestávají chodit do škol a lidé přicházejí o farmy. „Ocitáme se v krizi, je to katastrofa, která se děje každý den,“ řekla.

Zároveň poznamenala, že Afrika se potýká s nejhoršími dopady klimatických změn, přestože má historicky na svědomí jen tři procenta globálních emisí. Projev zakončila optimističtěji. „Farmy mohou opět rozkvést… Může skončit bolest a utrpení,“ řekla s tím, že světoví lídři se musí zodpovídat.

„Naléhám na všechny vedoucí představitele a rozhodující činitele, aby naslouchali výzvám, které přicházejí od mladých lidí, a aby je zohlednili při jednáních a samozřejmě i v opatřeních, která jednotlivé vlády přijmou na domácí úrovni,“ řekl Alok Sharma, britský poslanec, který konferenci COP26 předsedá.

Protestní akce Fridays For Future byla součástí série demonstrací, které se v pátek u příležitosti jednání ve Skotsku konaly po celém světě. Někteří účastníci shromáždění obviňovali vyjednavače z „greenwashingu“, tedy z neschopnosti jejich zemí omezit emise skleníkových plynů. „Jsme tu jako občanská společnost, abychom jim vzkázali, že už toho bylo dost,“ řekla podle agentury AP Valentina Ruasová, 18letá studentka z Brazílie.

Jednání ve skotském Glasgow se účastní nebývale mnoho mladých lidí a světoví lídři jejich aktivitě přičítají zásluhu na oživení jednání, jejichž cílem je zabránit katastrofickým změnám klimatu.

Solidaritu s demonstranty dříve dnes vyjádřil například bývalý americký viceprezident Al Gore. „Všem v sálech (summitu) COP26: Nyní je čas poslouchat jejich hlasy a jednat. Jejich budoucnost je ve vašich rukou,“ napsal na Twitteru.

Další demonstrace v Glasgow je plánována na sobotu. Organizátoři předpokládají, že se jí zúčastní přes 100 000 lidí, opět na ní má promluvit Thunbergová. Protest je součástí globálního dne akce, při němž podle organizátorů vyjdou statisíce demonstrantů do ulic více než 200 měst po celém světě.

Světoví státníci jednají na konferenci COP26 v Glasgow od neděle do 12. listopadu. Společně se snaží najít řešení, jak udržet oteplování planety pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Dosud se dohodli na iniciativě na zastavení odlesňování nebo na omezení výroby elektrické energie z uhlí.

Jedním z hlavních cílů konference je podle agentury Reuters zajistit, že se dostatečné množství jednotlivých států zaváže ke snížení emisí skleníkových plynů. Podle vědců je to hranice, kdy by se již tak intenzivní bouře, vlny veder, sucha a záplavy, které Země zažívá, mohly stát katastrofálními a nevratnými.

Organizace spojených národů (OSN) proto požaduje, aby země do roku 2030 snížily své emise oproti roku 1990 na polovinu a do roku 2050 dosáhly tzv. uhlíkové neutrality. To by znamenalo, že svět nebude vypouštět více plynů, které oteplují klima, než kolik jich současně z atmosféry zachycuje.

Na 40 zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítli připojit.

Právě uhlí je samo o sobě faktorem, který nejzásadněji přispívá ke klimatickým změnám. V roce 2019 se z něj vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě.

Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale pro vlastní území tento závazek odmítla. Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly, píše Le Monde. V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent elektřiny. Indický premiér Naréndra Módí slíbil snížit podíl na 50 procent do roku 2030, což Le Monde popisuje jako odvážný krok.

Díky omezenému pohybu lidí a zastavení části ekonomiky v roce 2020 klesly globální emise oxidu uhličitého o 5,4 procenta, což je nejvýraznější pokles od druhé světové války. Letos ovšem emise podle odhadů vědců na základě dosavadních údajů stoupnou o 4,9 procenta a přiblíží se tak úrovni míry znečišťování v roce 2019, píše AP.