Bitva o Turów. Je to předvolební boj, tvrdí Poláci. Nesmysl, říká Brabec

Ani další kolo česko-polského jednání nepřineslo posun. Dohoda o polském dole Turów, který podle českých úřadů a ekologů zatěžuje životní prostředí na české straně hranice, stále není na stole.

„Jednání jsou tvrdá a ne vždy příjemná, ale to jsme ani neočekávali. Máme ale vymezenou červenou linii, za kterou nebudeme ustupovat. Polská strana tlačí na to, aby mezivládní smlouva byla spíše obecnější a bez sankcí, ale to odmítáme,“ napsal Seznam Zprávám ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

Znovu se má v Praze jednat příští úterý. Polská strana si přitom před čtvrteční schůzkou na postup Čechů postěžovala. Polský premiér Mateusz Morawiecki své výtky vyjádřil písemně a předal je předsedovi české vlády Andreji Babišovi na summitu Visegrádské skupiny v Katovicích 30. června. Redakce má dokument k dispozici, o jeho obsahu psal také polský Deník Gazeta Prawna (GDP) a český server Aktuálně.cz.

Morawiecki Česku vyčetl, že se jednání vleče a že Češi působí, jako by se vlastně nechtěli domluvit. Polsko českou stranu obvinilo i z toho, že nemá zájem na objektivním objasnění problémů životního prostředí v příhraničím regionu Turówa. Na mysli tím Poláci mají zejména další vlivy, jako je sucho a změny klimatu, které hlavně viní z poklesu stavu podzemních vod.

V dopise se polský premiér vymezuje také proti sankčnímu mechanismu, který chtějí čeští vyjednavači do mezivládní dohody zahrnout pro případ, že by Polsko dohodnuté podmínky neplnilo. Morawiecki také napsal, že z rozhovorů s Čechy nevyplývá garance stažení žaloby na Polsko, ale naopak spíš pokus Česka připravit si půdu pro další stížnosti v budoucnu. Existenci dopisu potvrdil redakci ministr Brabec.

Polské noviny DGP s odkazem na zdroj blízký polskému premiérovi napsaly, že Češi při jednáních s Poláky přiznali, že jejich požadavky a postup ovlivňuje kampaň před podzimním českými parlamentními volbami. V té podle deníku roste význam ekologických témat a témat spojených s životním prostředím. „Jsou si vědomi toho, že přehánějí, zkouší se trochu vymlouvat a mírnit napětí,“ cituje GDP nejmenovaný zdroj.

Právě argumentace blížícími se českými volbami se ze strany polských politiků objevuje opakovaně. Tamní média píšou i o vysokých preferencích koalice Pirátů a hnutí STAN, která podle nich v porovnání s ostatními stranami akcentuje ekologická témata.

Tvrzení o vlivu kampaně považuje ministr Brabec za „absurdní argumentaci a nesmysl“. „Naše požadavky jsou tvrdé jen z jednoho důvodu, proto, že chceme ochránit obyvatele Libereckého kraje. A jsme v tom naprosto ve shodě se zástupci Ministerstva životního prostředí i Libereckého kraje ve vyjednávacím týmu,“ odpověděl politik na dotaz Seznam Zpráv.

Podle ministra je Polsko „českými legitimními podmínkami nemile překvapeno“ stejně, jako ho „nemile překvapilo“ rozhodnutí unijního soudu. „Zřejmě měli dojem, že zaplatí vodovody na české straně a tím bude vše vyřešeno. To je ale pro nás nepřijatelné. Vždy jsme říkali, že budeme požadovat dodržování environmentálních limitů (prach, hluk) a budeme chtít ochránit zásoby podzemní vody na českém území. Tedy zamezení negativních vlivů těžby na území ČR. Jednání aktuálně probíhají a nejsou jednoduchá, zejména kvůli tomu, že chceme zajistit do budoucna vymahatelnost připravované dohody,“ tvrdí Brabec.

Kritika českého vyjednávání ale nezní jen z polské strany. Někteří obyvatelé obce Uhelná, která je od hranic polského dolu vzdálená stovky metrů, vyzvali na začátku července Evropskou komisi, aby do jednání aktivně vstoupila. „Jako lidé žijící v blízkosti dolu jsme současně̌ znepokojení dosavadní netransparentností a rychlostí vyjednávacího procesu,“ stojí v tiskové zprávě Sousedského spolku Uhelná.

Žalobu na Polsko letos v únoru podalo Česko u Soudního dvora Evropské unie kvůli negativním dopadům těžby na životní prostředí v českých obcích u hranic –⁠ mimo jiné Uhelnou, Václavice nebo Hrádek nad Nisou. Jde hlavně o pokles spodních vod, hluk a prašnost. Praha Polsku, tedy zejména společnosti PGE, ve které má rozhodující podíl polský stát, dlouhodobě vyčítá neochotu jednat o budoucnosti Turówa.

Soudní dvůr 21. května nařídil Polsku předběžným opatřením „bezodkladné pozastavení těžby“, polská vláda ho ale odmítla respektovat. Odůvodnila to záchranou tisíců pracovních míst i důležitostí dolu pro blízkou hnědouhelnou elektrárnu Turów.

Poláci zároveň tvrdí, že ztrátu podzemní vody na české straně nezpůsobuje přes 200 metrů hluboký důl Turów, ale kombinace faktorů –⁠ mimo jiné sucho a klimatické změny. Podle českých dat je ale vliv dolu na velký úbytek podzemních vod nezpochybnitelný.

Česko kvůli nedodržování předběžného opatření požádalo soud v Lucemburku o vyměření sankcí za neplnění nařízení. Polsko by mělo denně platit 5 milionů eur, v přepočtu bezmála 130 milionů korun. O penále teď soud rozhoduje.

Jednání budou pokračovat znovu příští týden v úterý. „Stále dáváme přednost dohodě, ale určitě ne takové, která by nenaplňovala naše klíčové požadavky. Čas zde nehraje hlavní roli,“ komentoval očekávání Brabec.

Nově se na základě českého návrhu vyjednávací tým rozdělí do tří paralelních podskupin, které budou řešit technické parametry. České ministerstvo si od takového kroku slibuje urychlení jednání.

O snaze dohodnout se rychle mluvil v polských médiích ve čtvrtek i tamní ministr klimatu Michał Kurtyka, který letos rozhodl o povolení prodloužení těžby uhlí v Turówě do roku 2044. „Naše strana je přesvědčená, že se musí spor vyřešit rychle. Vidíme, jak velké emoce vzbuzuje především v regionu, ale také v celém Polsku. Vidíme, že se negativně podepisuje na vztazích mezi státy,“ citoval politika Polský rozhlas. Agentura PAP dodala, že podle Kurtyky Polsku záleží na „dosáhnutí situace win-win“.