Článek
Sotva představitelná částka 1,558 bilionu korun. Tolik Ministerstvo financí odhaduje, že stát v příštím roce vybere peněz. Částka tvoří také jádro nejnovějšího sporu vládní koalice.
Odhad kritizuje předseda sociálních demokratů a ministr vnitra Jan Hamáček. Jde o klíčovou sumu, od které se odvíjí, kolik peněz může stát utratit a případně, jestli vznikne schodek rozpočtu.
Ve zkratce: Pokud odhad příjmu stoupne, budou si moci ministerstva rozdělit více peněz, zatímco státní dluh může zůstat na papíře stejný.
A peníze navíc, zhruba 20 miliard korun, požadují právě ministerstva spadající pod sociální demokraty.
Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory, který v minulosti působil jako náměstek pro daně a cla na Ministerstvu financí, je letní přetahovaná obvyklým jevem.
„Čím více ekonomika roste, tím větší je apetit ministerstev získat více peněz,“ říká Minčič s odkazem na dobrou ekonomickou situaci a dodává, že naopak pro Ministerstvo financí je přirozené zohledňovat rizika, která mohou příjem státu zhoršit.
Příjmy státu představují především peníze, které se vyberou z daní od občanů. Část příjmů tvoří i peníze z Evropské unie a další finance stát získává z různého odprodeje majetku či od státních firem.
Prvotní odhady na příjmy státu v příštím roce, které se budou ještě v následujících týdnech upřesňovat, vypadají takto: stát plánuje příjem 1558 miliard korun. Z toho 578,4 miliardy představují peníze vybrané na sociálním a zdravotním pojištění. Je to meziroční nárůst o zhruba 18 miliard korun. Daně pak mají vynášet 812,7 miliardy korun. Nejvíce, konkrétně 316,8 miliardy korun, má přinést daň z přidané hodnoty. Následuje ji daň z příjmu, ať už fyzických nebo právnických osob, s 300 miliardami korun.
Odhad příjmů se každoročně mírně liší od toho, kolik stát reálně vybral. Poslední uzavřená data jsou za loňský rok. Původní odhad byl 1314,5 miliardy korun, stát skutečně vybral o 89 miliard více.
Mezi lety 2015 až 2018 stát pokaždé vybral více peněz, než kolik původně odhadoval. Jenomže tohle pravidlo podle analytiků pro rok 2020 nemusí platit.
„Rizika v zahraničí jsou relativně významná, ekonomické odhady na růst v zahraničí se postupně snižují,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING, podle kterého je lepší být ve výhledech opatrný než naopak doufat v lepší výsledek a být později překvapený.
Vloni vznikl úřad Národní rozpočtové rady, který odhad rozpočtu kontroluje. Podle jeho předsedkyně Evy Zamrazilové tak už nehrozí, že by odhad byl politický.
„Už odhady výběru daní pro letošní rok byly naplněné velmi přesně,“ dodává Eva Zamrazilová.
