Bitva o kyrgyzského exprezidenta je u konce. Atambajevova armáda policii odrážela, nakonec se ale vzdal

Prakticky čtyřiadvacet hodin trval střet mezi bývalým a nynějším šéfem státu. Ve čtvrtek odpoledne se Almazbek Atambajev vzdal policii, přestože takovou možnost předtím odmítal.

Atambajev před kapitulací vyzval k pochodu na hlavní město Biškek a k demonstraci za odstoupení stávajícího prezidenta Sooronbaje Žeenbekova. Pochod ale narazil na policejní zátarasy.

Atambajev a jeho příznivci těžkooděncům odolávali v exprezidentově rezidenci ve vesnici Koj-Taš nedaleko hlavního města Biškek. Podle kyrgyzské agentury 24.kg policisté při zásahu zablokovali silnici vedoucí do vesnice a odřízli ji i po dalších stránkách – na jejím území údajně nefungovalo telefonické spojení ani internet.

Kvůli obavám z nepokojů v hlavním městě úřady zase uzavřely nákupní střediska.

Exprezidentovi přívrženci v noci na čtvrtek odrazili dva pokusy o jeho zatčení a propustili na svobodu šest zajatých příslušníků speciálních sil. Přikázal jim to sám Atambajev s tím, že jde o „něčí děti“.

Zadržení Atambajeva nezmírnilo v Kyrgyzstánu napětí a přerostlo v násilné protesty v centru metropole. Doprava ve městě se zastavila. Stovky policistů pak vytlačily protestující z prostoru před vládními budovami na náměstí Ala-Too. Policie přitom střílela gumovými projektily a použila vodní děla a ohlušující granáty. Podle agentury Interfax se ozbrojeným složkám podařilo vyhnat demonstranty do okolních ulic.

Dvaašedesátiletý Almazbek Atambajev stál jako prezident v čele Kyrgyzstánu v letech 2011 až 2017. Do prezidentské funkce nastoupil poté, co získal ve volbách 63 procent hlasů. „V prezidentském systému Kyrgyzstánu měl Atambajev takové unikum, protože to byl první prezident, který se stal řádně prezidentem po řádných volbách a také řádně ukončil mandát. Ze všech prezidentů Kyrgyzstánu byl zatím jediný,“ vysvětlil Seznamu Petr Kokaisl, odborník na oblast Střední Asie a zejména Kyrgyzstánu z Provozně ekonomické fakulty ČZU.

„První prezident Kyrgyzstánu Askar Akajev byl sice řádně zvolený, ale jeho konec řádný rozhodně nebyl. Druhý prezident Bakijev se stal prezidentem v důsledku revoluce, tudíž jeho začátek nebyl zcela běžný. A konec také ne – smetla ho další revoluce,“ popsal Kokaisl. Akajev v současnosti žije v ruském exilu a Bakijev v Bělorusku.

„Po Bakijevovi nastoupila dočasná prezidentka Roza Otunbajevová, ale pouze na pár měsíců a později už kandidovat nechtěla. Prezident Atambajev tak byl prvním prezidentem, který řádně začal a řádně skončil,“ uzavřel výčet Kokaisl.

Za Otunbajevové a později i Atambajeva podle Kokaisla v Kyrgyzstánu došlo k docela výrazné změně. „I když (po odtržení od Sovětského svazu) fakticky nešlo o prezidentskou republiku, jako prezidentská republika ta situace v zemi vypadala. Roza Otunbajevová a po ní i bývalý prezident Atambajev ale začali pravomoci prezidenta přesouvat na parlament. Z prezidentského systému se tak díky nim stále více stával systém parlamentní,“ řekl Kokaisl.

Jakým obviněním čelí?

V červnu roku 2019, necelé dva roky roky po opuštění prezidentského úřadu, byl Atambajev poslanci zbaven imunity pro podezření z korupce. Zareagoval na to tím, že se „zabarikádoval“ ve své rezidenci a opakovaně médiím sdělil, že se hodlá aktivně bránit, pokud si pro něj přijde policie.

Exprezident aktuálně čelí obviněním z devíti trestných činů včetně korupce. Zvláštní parlamentní komise podle médií zjistila, že exprezident rozhodl o vydávání zbraní ruským zločineckým skupinám, v rozporu se zákonem omilostnil v zemi známého zločince, podílel se na pozemkových machinacích, pronásledoval opozici a kryl případy defraudací a korupce.

Atambajev všechna obvinění odmítá a označuje je za politické pronásledování ze strany současného vedení státu, tedy i ze strany současného prezidenta Žeenbekova.

„Nedokážu odpovědět, nakolik jsou ta obvinění vykonstruovaná, účelová, a na kolik jsou pravdivá. Ten konflikt mezi současným a bývalým prezidentem je evidentní, ale otázka je, kdo na koho něco ví nebo jaký je důvod, proč chce současný prezident poměrně nevybíravým způsobem odstranit toho bývalého,“ řekl Kokaisl.

„Nevím, zda v případě Atambajeva docházelo ke korupci. Na tu se v Kyrgyzstánu dívají trochu jinak než u nás. Pokud je někdo u vlády, tak se bere jako zcela samozřejmé, že by měl své příznivce nějak odměnit. A to nejen politiky, ale i příbuzné. A nenahlíží se tam na to jako na korupci. I současný prezident by, myslím, spíše nechtěl vyprávět o těchto věcech, které on sám jistě udělal,“ vysvětlil Kokaisl s tím, že je těžké rozpoznat, zda obvinění proti prezidentovi stojí na reálných základech.

Jisté však podle Kokaisla je to, že pokud Atambajev stane před soudem, nedostane se mu férového procesu. „Myslím, že by ho spravedlivý soud nečekal. To můžu říct poměrně jednoznačně, protože je to proces zosnovaný současným prezidentem. A pokud by měl být Atambajev zatčen a podroben soudu, tak spravedlivý nebude,“ uvedl. „Toto není boj dvou vůdců, tady bojuje zákon proti svévoli, snažící se zabránit odhalení korupce,“ prohlásil ve čtvrtek prezident Žeenbekov na adresu svého předchůdce.

V noci na čtvrtek si pod sebou Atambajev podle některých médií zřejmě sám podřezal větev. Na videu, které zveřejnila agentura 24.kg, totiž přiznal, že zatímco jeho ochránci neměli střelné zbraně, on sám byl vybaven lépe. A několikrát vystřelil. Podle kyrgyzské vlády tak stojí za vraždou policisty, který v noci při zásahu padl.

Podle médií bývalého prezidenta v jeho rezidenci bránilo více než tisíc lidí. „Politický systém v Kyrgyzstánu je trošku jiný než v Česku, i řada zvyklostí je jiná než u nás. Atambajev sice v současnosti mluví o tom, že se ho zastali běžní lidé, sousedi, kteří se pohybovali kolem jeho rezidence, ale fakticky jde spíše o klanový systém, systém pomoci příbuzných. Ten v tamní politice hraje obrovskou roli,“ řekl Kokaisl.

„Spíše než obyčejní Kyrgyzstánci ho teď brání nějak spříznění lidé – příbuzensky, pokrevně a tím pádem tedy i politicky. I když totiž Kyrgyzstán je republikou s parlamentním systémem, prezident tam stále má obrovskou moc. A velkou roli v tamní politice hrají i klanové a rodinné vazby,“ dodal.

Kyrgyzstán byl v područí Sovětského svazu až do roku 1991 a k současnému Rusku má blízko i teď, zejména kulturně. „Kyrgyzstán je země, která je dvojjazyčná – úředním jazykem je kyrgyzština a ruština. Zároveň tam panuje obrovský rozdíl mezi jihem a severem. Jih byl vždy méně proruský, vazby tam mají spíše na Uzbekistán, Tádžikistán a také je tam výrazně větší náboženská tradice, zatímco sever byl vždy sekulárnější,“ uvedl Kokaisl. „Pokud se podíváme i na spisovatele a umělce obecně, tak na severu jsou často ruskojazyční, i když to jsou Kyrgyzové a ne Rusové,“ doplnil.

Co se politiků týče, Kokaisl je označuje za realisty. „Uvažují tak, že spolupráce s Ruskem je mnohem snazší než třeba se sousední Čínou. Kyrgyzstán se obecně více tlačí do Ruska a do Evropy než do Asie. Vazba na Rusko tak v tamní politice ještě dlouho bude. A je logická,“ vysvětlil. Politici, kteří by jakoukoliv spolupráci s Ruskem chtěli ukončit, sice v zemi jsou, patří ale k naprosté menšině.

Silně vázaný na Rusko je i exprezident Atambajev. Naposledy před měsícem soukromým letadlem navštívil Moskvu, kde se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Ani o současném prezidentovi Kyrgyzstánu nemůžeme říct, že by byl nějak výrazně protiruský. Za zmínku ale stojí, že jeho předvolební kampaň zřejmě financovaly i země podporující militantní islám,“ upozornil Kokaisl.

„Co však pozoruji například z letošní návštěvy Kyrgyzstánu, tak stále větší a větší část studentů vysokých škol se od Ruska odklání. Od Ruska, kde je vrchním představitelem Vladimir Putin. Nevadí jim Rusko, naopak, to je pro ně někdo velmi blízký, ale současná ruská politika se pro ně stává nepřijatelnou,“ uzavřel Kokaisl.