Bitva o krásu Krušných hor: Po zápisu na seznam UNESCO má v jejich srdci vyrůst moderní vesnice

Na místě zaniklé obce Seifen (česky Sejfy) v Krušných horách mají vyrůst desítky nových domů, sjezdovky a hřiště. Po odsunu Němců vesnici prakticky srovnala se zemí místní vojenská posádka. Jeden z posledních stojících domů si pro jeho opuštěnost vybrali filmaři pro natáčení detektivky Rapl. Město Boží Dar plánuje na místě vybudovat zcela novou osadu.

Zaniklá obec dnes nese jméno Ryžovna. Leží na křižovatce dvou silniček ve výšce takřka 1000 metrů nad mořem asi šest kilometrů od Božího Daru. V zimě je to ráj běžkařů, v létě láká turisty několik památek hornické historie Krušných hor, které se letos v červenci dostaly na uznávaný Seznam světového dědictví UNESCO.

Staronová osada má podle regulačního plánu čítat nejméně padesát domů, dvě sjezdovky, fotbalové hřiště nebo tenisové kurty. Sjezdovku doplní parkoviště, obecní vybavenost obchod s hospodou, přes kopec se přitáhne elektřina a kanalizace.

Lokalita spadá do katastrálního území Božího daru. Město má už od roku 2003 schválený regulační plán, podle které má osada vzniknout. V současné chvíli se dokončuje projektování inženýrské sítě. Během několika let mají bagry poprvé kopnout do země.

Čerstvý zápis na Seznam světového dědictví UNESCO (v České republice se to podařilo poprvé po dlouhých šestnácti letech) nebo role, jakou krajina sehrála ve zmiňovaném vysoce sledovaném seriálu, láká nové návštěvníky. Do regionu se také pomalu stěhují lidé, kteří tu chtějí žít natrvalo. Rozsáhlá výstavba na místě dnešní tiché horské krajiny budí mezi obyvateli i návštěvníky Krušných hor silné emoce.

„Přilákat nové obyvatele do této oblasti není špatně, nicméně je špatné zastavovat místa, která zastavěná být nemusí,“ říká Dušan Valenta ze Spolku chalupářů Hřebečná. „Máme tady spoustu brownfieldů, spoustu bývalých továren, bývalých chalup, které jsou v dezolátním stavu a které by se měly prioritně dávat dohromady. Navíc už u nich existuje nějaký zárodek infrastruktury.“

Bývalý editor Českého rozhlasu Valenta je jedním z těch, kdo se do Krušných hor v minulých letech přistěhovali. Kromě vlastního podnikání se podílí na péči o cínovcový důl Mauritius, který je jednou z památek na seznamu UNESCO. Důl leží jen pár set metrů od plánované sjezdovky u Ryžovny. Osada podle Valenty poslouží hlavně podnikatelům, kteří budou v zimní sezóně domy pronajímat přes Airbnb a další internetové portály. Na místě bývalé vesnice Seifen podle něj každé léto mimo sezónu bude stát město duchů.

„Jsme ve výšce tisíc metrů nad mořem, je tady pár domečků, ovce, krávy. V téhle oblasti můžete fungovat maximálně tak, že dva měsíce v roce nebudete topit, jinak budete celou dobu topit,“ říká Valenta.

Další problémy podle něj nastanou s dopravou, projekt je prý rizikový i pro případné investory. „Když napadne sníh, budete odříznutí. Nedaleký Boží Dar si minulou sezónu s tím strašně užil. Tuším, že silnice, která je jedinou propojkou, zavírala za sezónu několikrát. Co se týče cesty na druhou stranu na Hřebečnou, do Abertam a českého vnitrozemí, tak ta cesta vůbec neexistuje. A do Německa přes Potůčky v zimě vůbec neexistuje cesta.“

Senátor a dlouholetý starosta Božího Daru Jan Horník ale za projektem stojí. „Začali jsme ho realizovat v roce 1993, kdy jsme připravovali územní plánovací dokumentaci pro oba dva katastry města Boží Dar. Od roku 1993 jsme se přehoupli až do roku 2003, kdy byl udělaný regulační plán pro osadu Ryžovna. Je to dlouhodobá záležitost,“ říká Horník.

Plán podle Horníka odpovídá dnešní realitě horského osídlení. Před sedmdesáti lety byly například domy roztroušené na větších pozemcích, semknuté osídlení na malých pozemcích je ale podle starosty jediným způsobem, jak zajistit výstavbu inženýrské sítě za rozumné peníze. Stavba podle něj nijak neohrozí zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznamu UNESCO.

„Při zápisu do na seznam UNESCO jsme upozorňovali na to, že tam má vzniknout staronová osada. A nebyl to žádný problém,“ říká starosta. Kritiku plánované výstavby označuje za nesmyslnou hysterii. „Je to nějaká hysterie, která vznikla na facebooku nepravdivými zprávami,“ říká starosta.

Proč se vlastně dva měsíce po zápisu Krušnohoří na seznam UNESCO začalo mluvit o desítky let starém projektu?

„To je svým způsobem překvapení a možná za to mohou i sociální sítě,“ přiznává Valenta. „Na nich se objevil dokument, který přišel z ostrovského úřadu. V tom projektu se najednou objevila nakreslená pásma ochrany UNESCO. Do něj tato oblast vstoupila začátkem července. Proč najednou v dokumentech, které jsou několik let staré, se objevuje ochranné pásmo UNESCO,“ ptá se.

Regulační plán z roku 2003 je přitom běžně dostupný na internetu. Jednotlivé památky na seznamu UNESCO leží sice nedaleko, ale mimo plánovanou osadu Ryžovna. A projekt výstavby, přestože se táhne již desítky let, podle starosty Horníka rozhodně neusnul.

Debatu zřejmě rozproudil příspěvek na facebookové stránce Tajemné Krušnohoří – Erzgebirge. Provozovatel stránky s bezmála 8000 sledujícími zveřejnil mezi svými fotografiemi Krušných hor také obrázek regulačního plánu doplněný o dva nápisy UNESCO. V příspěvku vyzval k sepsání petice, která by výstavbě zabránila.

Při bližším pohledu je zřejmé, že někdo nápisy UNESCO na obrázek zkopíroval odjinud.

Provozovatel stránek rozhovor se Seznamem o Ryžovně odmítl.

Z hlediska úřadů zřejmě výstavbě nic nebrání. Hypotetický spor probíhá mezi milovníky polodivoké přírody a těmi, kdo lokalitu vnímají jako místo tradičně obhospodařované lidmi. Podle starosty Božího Daru jsou lidé ochotní se do hor stěhovat, přestože to přináší těžkosti. Připouští nicméně, že má osada ambice vydělávat třeba na zmiňovaných sjezdovkách, a namísto původně plánovaných padesáti rodinných domů má být budov přibližně osmdesát.

„Problém se sdíleným bydlením je i tady obří (rozhovor vznikal v Praze, pozn. red.),“ říká Horník. „Nemůžeme nikomu zakázat, aby provozoval Airbnb. Veškeré pozemky nicméně patří městu. Ještě než se začne s výstavbou, tak město nastaví vlastní regulativa, která budou muset kupující těch pozemků splnit.”

Město může ještě před stavbou prvních domů určit, jaký sklon a jakou barvu mají mít sedlové střechy domů nebo do jaké výšky má sahat kamenná obezdívka. Z původního plánu navíc zmizely větrné elektrárny, které měly stát na kopci nad osadou.

„V rámci referenda v Božím Daru občané ze dvou třetin větrné elektrárny odmítli. S elektrárnami tedy nepočítáme,“ říká Horník.

Starosti o osud Ryžovny, které mají lidé z Abertam, Hřebečné nebo třeba z Prahy, naráží na skutečnost, že osada spadá pod město Boží Dar. Tato obec už se přitom fakticky nemůže rozšiřovat. Z jedné strany leží chráněné rašeliniště, z druhé státní hranice.

Podle starosty město o rozšiřování ani nestojí. Stavba staronové osady je podle něj dobrým řešením.

„Musí se také respektovat, že chceme nějaký rozvoj. Těch jiných míst, která už se nikdy neobnoví, jsou v Krušných horách stovky,“ říká Horník.