Bitevní pole Portland. Protestující bojují právní cestou i v ulicích

Portland má za sebou dva měsíce protestů. Demonstrace, které byly po smrti Afroameričana George Floyda na konci května zaměřené proti policejnímu násilí a systémovému rasismu, mají posledních několik týdnů dalšího jmenovatele. Agresivní postup federálních bezpečnostních složek, jež tam nasadil prezident Donald Trump.

S příchodem těchto jednotek, které měly za úkol situaci ve městě „uklidnit“ a bránit federální majetek, se protesty paradoxně vyhrotily. Na místě jsou zranění, denně dochází k zatčením a noční vzduch každý den protínají zvuky střel z nelegálních zbraní a slzný plyn. V ulicích se setkávají lidé různých profesí a z různých vrstev společnosti.

Praktiky federálních bezpečnostních složek jsou přinejmenším znepokojivé. „Neoznačení federálové unášejí lidi v neoznačených autech. Používají vojenské taktiky a práva protestujících nejsou chráněna tak, jak by měla být,“ vyjmenovala pro Seznam Zprávy minulý týden portlandská novinářka Janae Easlonová. „To, čeho jsme svědky, je zásadní zneužití moci a funkce,“ okomentovala situaci v Portlandu.

Podle svědectví Easlonové byly dříve protesty v Portlandu v drtivé většině pokojné, nyní se ale vyhrotily. Detaily z protestů přinesl americký list The New York Times, podle něhož se někteří protestující ozbrojují nejrůznějšími předměty. Třeba odpadkovými koši nebo lahvemi s vodou. V jednom případě ale i otevřeným kapesním nožem, s nímž podle portlandské policie kdosi vyrazil proti členům federálních složek.

Kvůli eskalaci násilí také ze strany protestujících se rozhořela podle NYT debata i v táboře samotných demonstrantů. Někteří se obávají toho, že noční střety odvádějí pozornost od toho, za co ve skutečnosti v protestech bojují - tedy například omezení financí pro místní policii nebo její reformu.

„Pozorovat lidi, kteří v Portlandu ničí cizí majetek a nic pro obhajobu černých lidí nedělají, bylo znepokojující. Myslím si, že odvádějí pozornost od každodenních potřeb lidí barevné kůže, zejména Afroameričanů. Můj život se nezlepší tím, že někdo zničí výlohu obchodu Louis Vuitton,“ postěžovala si podle NYT demokratka Rachelle Dixonová, která se angažuje i v černošské komunitě.

Proti nasazení federálních jednotek v Portlandu teď místní brojí nejen silou v ulicích města, ale i právní cestou. Protestující, proti nimž složky použily v „bojové frontě“ před budovou federálního soudu slzný plyn a pepřový sprej, střílely na ně nebo je napadly, v pondělí podali žalobu na Trumpovu vládu. A to pod záštitou neziskové organizace Protect Democracy, která celou záležitost podle amerického listu  The Washington Post odbavila.

Vládu Spojených států žaluje několik protestujících spolu se skupinou Wall of Moms, (žlutě oděnými ženami, které při protestech tvoří blokádu mezi demonstranty a federálními složkami) a antirasistickou organizací Don’t Shoot Portland.

Podle listu The New York Times v žalobě stojí, že zákony sice umožňují federálním úřadům chránit federální majetek (tedy budovu federálního soudu), ozbrojené složky, které jsou nasazené v Portlandu, takovou pravomoc ale dalece překročily.

„Vypadá to, že vládou nasazené federální jednotky v Portlandu mají za cíl potlačit názory, které se prezidentovi nelíbí,“ uvedla k věci podle NYT právní zástupkyně organizace Protect Democracy Deana El-Mallawanyová. „Je důležité se na takové nezákonné vládní kroky zaměřit dříve, než se rozšíří do dalších měst napříč Spojenými státy,“ dodala.

Přesně to má Donald Trump v plánu. Minulou středu oznámil, že bezpečnostní složky vyšle i do dalších amerických měst, v jejichž čele stojí demokratičtí politici. Jde mimo jiné o Chicago ve státě Illinois nebo Albuquerque v Novém Mexiku.

„Dneškem oznamuji nárůst federálního vymáhání práva v amerických komunitách zamořených kriminalitou,“ uvedl na tiskové konferenci prezident. „Každý den budeme pracovat na tom, abychom obnovili veřejnou bezpečnost, chránili děti našeho národa a dovedli násilné výtržníky před soud,“ slíbil Trump podle britského deníku The Guardian.

Třeba do Chicaga budou nasazení členové Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) i ministerstva vnitřní bezpečnosti i federální policejní služba US Marshals Service. Tamní starostka, demokratka Lori Lightfootová, se proti plánovanému kroku ostře vymezila. „Za žádných okolností nedovolím jednotkám Donalda Trumpa, aby přišly do Chicaga a terorizovaly naše obyvatele,“ tweetovala v úterý.

Současný prezident nicméně později prohlásil, že starostka Lightfootová ve skutečnosti – „svým způsobem“ – federální jednotky v Chicagu chce. Následně to v jiném vyjádření zase popřel. Nakonec ale starostka, jež dříve pracovala pro illinoiského prokurátora, s prezidentem údajně našla společnou řeč. To znepokojilo chicagské aktivisty. „Starostka Lightfootová byla součástí hromadného uvězňování, není to nic nového. Vždycky chtěla zavírat černé lidi,“ uvedl aktivista Mark Carter podle amerického magazínu Time.

Vedení Portlandu a dalších pěti měst (včetně Chicaga) se v pondělí kvůli nasazení ozbrojených federálních jednotek obrátila na americký Kongres. A to s tím, aby takový krok nebyl legální ve chvíli, kdy o to jednotlivá města nestojí. „To, jakým příšerným způsobem vláda použila federální sílu i přes námitky místních úřadů, by se nikdy nemělo stát,“ píšou demokratičtí starostové z Portlandu, Seattlu, Chicaga, Kansas City, Albuquerque a Washingtonu D.C.

Donald Trump momentálně tlačí na vládu „práva a pořádku“ hlavně proto, že ho už za méně než sto dní čekají prezidentské volby. A na svého demokratického protivníka Joea Bidena současný nájemník Oválné pracovny v předvolebních průzkumech vytrvale ztrácí.

Právě tvrdými kroky proti protestujícím chce Trump zmobilizovat své voliče. Těm slíbil, že v USA nastolí onen pořádek.