Článek
Během jeho působení na biskupském stolci církev výrazně rozšířila své aktivity v diecézi, otevřela více než 50 nových kaplí, kostelů a dalších církevních staveb, ale také koupila obchodní centrum Velký Špalíček v centru Brna. A podobné investice, které mají zajistit hospodářskou soběstačnost po majetkovém vyrovnání se státem, prý nelze vyloučit ani v budoucnu. V pátek se Cikrle dožije 75 let, což znamená povinnost odeslat papeži Františkovi abdikační dopis.
Papež může abdikaci přijmout bez odkladu, anebo třeba až po několika letech. Ani poté Cikrle podle svých slov neodejde „do důchodu“ - jen opustí úřad. „Až se to stane, chci být plně k dispozici svému nástupci. Vracet se k výchově bohoslovců ovšem nepovažuji za reálné,“ uvedl na dotaz ČTK Cikrle, který v 80. letech působil v kněžském semináři v Litoměřicích.
V roce 1990 se stal Cikrle třináctým sídelním biskupem na brněnském stolci, který zůstával po smrti Karla Skoupého 18 let neobsazený. Neměl tedy na co navazovat. „Navíc jsem se stal biskupem ve zcela změněné společenské situaci, která nabízela nové možnosti svobodného života církve. Mnoho času bylo nutné věnovat rozhovorům a řešením situace v řadě farností,“ řekl Cikrle.
Na začátku byly na biskupství dva telefony, dva počítače a kolem sedmi zaměstnanců. Od té doby biskupský úřad posílil nejen technicky a personálně, ale rozvinul a podporoval řadu vzdělávacích, sociálních i charitních aktivit. Vznikly církevní školy nebo centra pro práci s různými skupinami lidí, od mládeže po nemocné a seniory.
„Moje služba nespočívá v tom, co je hmotné a co je vidět na první pohled, ale ve vytváření a formování smýšlení lidí a podmínek, ve kterých charitní, vzdělávací, sociální a další činnosti mohou vznikat a rozvíjet se. Především jsem usiloval o to, aby nově budovaný biskupský úřad pomáhal kněžím ve farnostech,“ popsal biskup, jenž jako priority svého pastoračního programu vidí od počátku rodinu a farnost.
Během Cikrleho působení na biskupském stolci se výrazně změnila tvář Petrova, tedy brněnské katedrály a jejího okolí. Většina budov je opravená, vzniklo Diecézní muzeum, v poslední době se podařilo zpřístupnit zahrady pod Petrovem, chrám má nově vybavený presbytář. „Areály jako je Petrov nebudou nikdy dokončeny, protože jsou to živá místa a je stále co opravovat,“ uvedl Cikrle.
Jižní Morava je někdy vnímána jako region s větší úctou k tradicím, silnější vazbou k církvi, větším počtem věřících než zbytek Česka. I zde se ale religiozita vyvíjí a aktivity církve se přizpůsobují společenskému vývoji. „Samozřejmě mnoho věcí se mění, ale to, z čeho vycházejí, v čem mají základ, zůstává. Se stále většími možnostmi cestování se třeba mění přesah farností, takže už nejsou tak uzavřené, nebo je zajímavá obnova staré tradice poutí a putování, které se stávají pro dnešní lidi, a to nejen věřící, srozumitelné a žádoucí,“ popsal Cikrle.
Nová agenda a také nové starosti přibyly církvi po uzavření majetkového vyrovnání se státem. Pozornost vyvolala koupě obchodního centra Velký Špalíček, kam brněnské biskupství investovalo část svých příjmů z finančních náhrad za nevydaný církevní majetek. Možná nešlo o poslední podobnou investici. „Diecéze se připravuje na dobu, kdy musí být hospodářsky soběstačná, a ta doba se blíží. Rozumné investování prostředků z restitucí je strategie pro její finanční zabezpečení do budoucna. V široké škále možností jsou myslitelné i podobné investice, jakou byl Velký Špalíček,“ řekl Cikrle.
Vojtěch Cikrle je po 31 letech v úřadu nejdéle působícím brněnským biskupem v historii diecéze od jejího založení v roce 1777. Vysvětil 249 kněží, založil čtyři nové farnosti a v roce 1999 změnil uspořádání diecéze – zrušil vikariáty a snížil počet děkanství. V roce 2009 přivítal v Brně Benedikta XVI., prvního papeže, který kdy navštívil brněnskou diecézi. Jak dlouho Cikrle zůstane na biskupském stolci, nyní záleží na Benediktovu nástupci, papeži Františkovi.
