Článek
Lidé, kteří si hledají nájem, se v poslední době mohou setkat se zvláštními až nedůstojnými způsoby výběru nájemníků. Pro cizince, etnické menšiny či majitele domácích zvířat je často těžké nájemní bydlení vůbec sehnat. Nabídka totiž nestačí, a tak jsou majitelé bytů vůči potenciálním nájemníkům v o dost silnější pozici.
„Velmi obvyklé bývá, že pronajímatelé, zvláště ti, kteří disponují zrekonstruovanými byty, nechtějí do nájmu lidi s domácími zvířaty, často ani s malými dětmi. O romské menšině ani nemluvím,“ potvrdila Kristýna Řezáčová z realitní kanceláře RE/MAX Anděl.
Realitní agentce nedávno přišla na prohlídku velmi slušná poloromská rodina s dospívajícími dětmi, která doposud bydlela v nájemním bytě u majitele. Ten se ale nyní rozhodl byt prodat. „Hned na úvod se mě zeptali, zda nebude pronajímateli vadit jejich tmavší barva kůže. Měla jsem zato, že majitel nic takového řešit nebude, zvláště, když tato rodina má velmi dobré reference od majitele bytu, v němž doposud bydlela,“ vypráví Řezáčová.
Majitel pronajímaného bytu je ale nepřijal s tím, že „nebude nic riskovat“. Věděl, že prohlídek probíhá dost a byt se pronajme někomu jinému naprosto bez problémů. „Bylo velmi nepříjemné těm lidem sdělit, jak se věci mají a že do bytu nemohou. Paní se rozplakala, že je to již čtvrtý byt, kde byli odmítnuti,“ doplnila zástupkyně realitní kanceláře RE/MAX.
„Pokud bude převaha poptávky nad nabídkou přetrvávat, s diskriminací na bytovém trhu se dříve nebo později bude setkávat více lidí,“ předpovídá Lenka Nová, realitní expertka advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
I pro rodiny s dětmi může být hledání bytu o něco zdlouhavější než dříve. „Nedávno jsem slyšela, že v Chicagu jsou často diskriminovány rodiny s dětmi, protože děti dělají hluk,“ doplnila Nová.
„Dlouhodobě hlučná partaj může být podnětem například pro vyloučení z bytového družstva nebo žalobu ze strany okolních nájemníků,“ vysvětluje šéf portálu Bezrealitky.cz Hendrik Meyer. Na druhou stranu, především u větších bytů jsou rodiny s dětmi silnou cílovou skupinou.
Upřednostňují se nekuřáci, nájemníci, kteří garantují dlouhodobý pronájem, budou v bytě trávit minimum času, případně umožní po domluvě část nemovitosti pro občasné využití majitelem – ať už sklep, garáž nebo oddělený pokoj pro přespání při pracovních cestách. Velkou šanci na slevu na nájemném mají také nájemci, kteří přislíbí, že na své náklady budou pronajatou nemovitost udržovat či nadstandardně zvelebovat.
Kdy může pronajímatel odmítnout zájemce
Když by počet osob žijících v bytě převyšoval jeho hygienické a technické možnosti (např. do bytu 2+KK prostě 4 dospělí a 2 děti nepatří). Nebo když má důvodné obavy, že by nájemce nebyl schopen hradit své závazky.
Zdroj: Justo
„Současná situace, kdy je nabídky nedostatek, vede k tomu, že poptávající aktuálně mnohdy přistupují na velice nestandardní požadavky majitelů nemovitostí,“ informuje spolumajitel realitní sítě Justo Michal Pazdera.
Setkat se dá například s tzv. aukcí. Pronajímatel vyzve vybrané zájemce, aby mu napsali, kolik jsou ochotni zaplatit na nájemném, s tím, že on pak vybere nejvyšší z nabídek. Nebo jim rovnou řekne, že mohou dorovnat jinou nabídku. Ve výsledku se tak nájem oproti inzerované ceně může podstatně zvýšit.
Lenka Nová se setkala se situací, kdy nájemník musel zaplatit provizi realitní kanceláři již před podpisem nájemní smlouvy, a to bez jakékoli smlouvy s realitkou. Příběh byl nakonec ještě vážnější. Na předání bytu, kde se měla podepsat nájemní smlouva, nájemnice přišla i s přítelem, který byl tmavší pleti. Pronajímatel jí ale najednou odmítl byt pronajmout. Nájemnice musela narychlo hledat náhradní bydlení, ale realitní agent jí navíc odmítal vrátit zpět zaplacenou provizi. „Peníze jí poslal až na základě písemné předžalobní výzvy,“ říká právnička.
Pronajímatelé si do smluv také dávají ustanovení, která nemají oporu v zákoně. Třeba různé smluvní pokuty, pokusy o rozšiřování výpovědních důvodů oproti zákonu a podobně. „Všechny takové podmínky jsou v rozporu se zákonem a považují se za nenapsané,“ upozorňuje Nová.
Zn.: Bez domácích mazlíčků
Majitelé bytů se také ve smlouvě například snaží zakázat chov zvířete, jakkoli na to nemají právo.
V jednom případě dokonce podle advokátky Squire Patton Boggs pronajímatel řekl nájemci, že jeho pes v bytě způsobil škodu ve výši několika stovek tisíc korun. Nařídil mu vyklidit byt do večera téhož dne a na místě jej donutil podepsat uznání dluhu.
Zákon přitom říká, že při (oprávněné) výpovědi nájmu pronajímatelem bez výpovědní doby má nájemce 1 měsíc na vyklizení a opuštění bytu, zároveň mu zákon poskytuje ochranu před narušením jeho obydlí jinou osobou, a to i pronajímatelem.
„Majitel má jedinou možnost, a to dohodnout se s nájemníkem předem a případně mít uzavřenou smlouvu na dobu určitou, po jejímž uplynutí, porušuje-li nájemník, co bylo dobrovolně domluveno, má možnost smlouvu neprodloužit,“ doporučuje Jan Martina z M&M Reality.
Pro lidi s domácími zvířaty je velice obtížné vůbec sehnat nájem a trvá jim to typicky násobně déle než lidem bez zvířat. „Zatímco tady si můžeme říct, že to je jejich věc, že mají zvíře, a lidé mají často i pochopení pro pronajímatele, není to moc velký rozdíl oproti situaci, kdy má nájemník malé děti, které také dělají hluk a mohou poškodit věci v bytě. Obava, že rodiče budou takto diskriminováni, i když jen skrytě, je dle mého reálná,“ domnívá se Nová.
Co může o zájemci zjišťovat realitní poradce
Zjišťuje tzv. kompetence k bydlení. Finančními kompetencemi jsou především výše a pravidelnost mzdy (případně exekuce), počet členů domácnosti, někdy také výše a pravidelnost mzdy a srážky ze mzdy ostatních členů domácnosti. Tyto informace lze ověřit u zaměstnavatele a z registru dlužníků.
Společenskými kompetencemi se rozumí např. bezproblémové chování nájemce k ostatním obyvatelům domu a k obyvatelům v okolí. Od nájemce lze požadovat výpis z rejstříku trestů a případně reference od předchozího pronajímatele.
Poradce nesmí zjišťovat od nájemce rasovou, náboženskou, politickou a genderovou příslušnost. Šlo by o diskriminaci, za kterou by byl zodpovědný poradce, nikoliv majitel.
Zdroj: Justo
Je zcela jistě právem majitele nemovitost pronajmout, komu chce. A existují nástroje, jak si zájemce více či méně prověřit, například ve veřejných rejstřících. Vzhledem k tomu, že nájemník je zákonem chráněn více, je právě fáze výběru nájemníka stěžejní.
„Jednou klient vyprávěl, jak nemohl dostat z bytu neplatiče a během následujících peripetií teprve zjistil například to, že má dotyčný trvalé bydliště na obecním úřadě. Přitom stačilo, aby si adresu uvedenou v občanském průkazu zájemce o pronájem kdysi prověřil. Hned by tušil, že jde o rizikovou osobu,“ podotkl zástupce M&M Reality.
V zájmu nájemníka je informovat o sobě sám. Z analýzy portálu Bezrealitky.cz vyplynulo, že zájemci s vyplněným osobnostním profilem najdou bydlení pětkrát rychleji. „Například v mém rodném Německu jsou doložení reference od zaměstnavatele, předchozího pronajímatele nebo doklad, že řádně platíte své telefonní účty, považovány za běžnou slušnost při jednání s majitelem,“ konstatuje šéf portálu Meyer.
Pokud má pronajímatel obavu, že nájemce nemovitost poškodí, může podle Michala Pazdery navýšit jistotu až do výše trojnásobku nájemného. Nebo trvat na pojištění domácnosti a odpovědnosti nájemce a členů jeho domácnosti a sjednat si ve smlouvě možnost pravidelných prohlídek bytu.
