Článek
Nově zprovozněná plovoucí hráz zabírá nad hladinou 600 metrů na délku, tři metry do hloubky pak sahá přepážka upevněná pod ní. Bariéra ve tvaru půlměsíce zachytává odpad od velikosti pneumatiky nebo rybářské sítě po milimetrové úlomky plastů. Mořští živočichové mohou přitom proplout pod ní. Pohání ji pouze síla větru, vln a mořských proudů. A co je hlavní – konečně funguje.
Oznámila to nizozemská nezisková organizace The Ocean Cleanup neboli Úklid oceánu, která je za systém zodpovědná. „S velkou hrdostí vám dnes oznamuji, že lovíme plasty,” uvedl na středeční tiskové konferenci v Rotterdamu její šéf Boyan Slat.
Bariéru zpomaluje padák a je vyšší
První pokusy s plovoucí hrází organizace zahájila už loni v září. Bariéra ale nejdřív nedokázala zachytit žádný plast, protože se v mořích pohybovala stejnou rychlostí, na což se přišlo v prosinci. A později se také ukázalo, že už ulovený odpad v ní nevydrží až do příjezdu lodi. Také se začala rozpadat, takže ji v lednu museli stáhnout i spolu s dvěma tunami odpadků, které v ní zůstaly.
Prototyp je proto vybavený padákem, který hráz zpomaluje, takže plasty se v ní skutečně ve velkém zachytávají, a její část nad hladinou je širší, aby vlny nespláchly odpadky přes ní.
Biliony plastů na půdě 20 českých států
Prototyp bariéry má uklízet hlavně Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu. Ta se rozkládá mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy zhruba na 1,6 milionu kilometrech čtverečních – to je asi 20 Českých republik. Podle odhadů na ní pluje mezi 1,1 a 3,6 bilionu kusů plastů.
Neziskovka The Ocean Cleanup chce postavit celou flotilu plovoucích hrází, aby dosáhla svého cíle – redukovat velkou pacifickou skládku, tedy zhruba 7 milionů tun plastového odpadu ročně, každých pět let alespoň o polovinu.
Jak a z čeho se oceánské skládky tvoří?
Celkově končí ve světových oceánech každoročně 600 až 800 tisíc tun rybářského náčiní. Plastového odpadu se pak nasčítá přes 8 milionů tun, a to včetně lahví, igelitových tašek nebo hraček z pláží a řek. Odhad poskytla skupina pro ochranu životního prostředí Trash Free Seas Program.
Právě z odpadků z pláží a řek pak vznikají podle The Ocean Cleanup skvrny, jako je Velká tichomořská. Z pobřeží je odnáší příliv, v němž poté rotují v plážových vodách. Odhadem jedno procento z tohoto množství v cyklu se následně odtrhne a míří do odpadních oblastí – skládek – v oceánech. Zbytek se vrací k pevnině a proces se neustále opakuje, pakliže nezasáhne člověk a plasty nerecykluje.
Podle Slata je v metodě systému záchytných hrází stále co překonávat předtím, než ho rozšíří. Bariéry musí ve vodě vydržet roky, a to i za nelehkých meteorologických podmínek. Plasty pak musí udržet po měsíce tak, aby cesty nákladních lodí byly finančně udržitelné.
