Článek
Bělokarpatské orchidejové louky patří podle ní mezi druhově nejbohatší rostlinná společenstva na světě, Bílé Karpaty jsou také významné výskytem bezobratlých živočichů. Vyskytuje se zde nejvíc druhů motýlů v ČR, řekla ČTK Gaťáková.
Na obnovu nelesních biotopů a zlepšení stavu vybraných ohrožených druhů motýlů byl zaměřen česko-slovenský přeshraniční projekt v letech 2011 až 2016. Nyní na něj navazuje další projekt nazvaný Ze života hmyzu. „Hlavním cílem tohoto projektu je zlepšení stavu populací vybraných ohrožených druhů hmyzu pomocí obnovy jejich přirozených stanovišť,“ uvedla Gaťáková.
Bílé Karpaty tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou, před 40 lety, 3. listopadu 1980, byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Rozkládá se na území Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska. Lokalita se podle Gaťákové za 40 let proměnila.
„V rámci CHKO Bílé Karpaty došlo k vyhlášení 52 maloplošných zvláště chráněných území, byly zatravněny stovky hektarů dříve rozoraných ploch a stovky hektarů vyčištěny od náletových dřevin,“ uvedla ředitelka. Správy chráněných krajinných oblastí se staly orgány ochrany přírody. „Od dobrovolnické činnosti jsme se posunuli k ovlivňování způsobu hospodaření a provádíme systematický průzkum. Velmi důležitou pro zachování a zlepšování stavu krajiny je možnost využívat jak národní, tak evropské finanční prostředky. Hlavním úkolem, výzvou je zachovat a udržet druhovou pestrost a krajinný ráz v současných podmínkách, kdy se změnil původní způsob obhospodařování pozemků a dochází k většímu tlaku na výstavbu v cenných částech,“ uvedla Gaťáková.
Bílé Karpaty nejsou podle ní z pohledu turismu pod enormním tlakem. „Zvýšený tlak se projevuje jen v určitých obdobích na nejatraktivnějších místech. Problémem bývá někdy neukázněnost některých turistů, ale jde spíš o ojedinělé případy,“ uvedla ředitelka. Správa CHKO Bílé Karpaty zaměstnává 28 lidí a má dva dobrovolné strážce ochrany přírody.
