Článek
Bilance atentátu v Kábulu z minulé středy stoupla na více než 150 mrtvých. Uvedl to dnes afghánský prezident Ašraf Ghaní. Doposavad se mluvilo „pouze" o 90 mrtvých a čtyřech stovkách zraněných.
„Více než 150 nevinných synů a dcer Afghánistánu bylo zabito a více než 300 zraněných hospitalizováno s popáleninami či odtrženými údy," řekla hlava státu podle agentury AFP.
Středeční kábulský atentát se stal nejtragičtějším teroristickým útokem v dějinách Afghánistánu. Dosud toto smutné prvenství držel sebevražedný pumový útok v jihoafghánském městě Kandahár, při kterém přišlo v únoru 2008 o život 100 lidí.
Novou bilanci středečního útoku oznámil dnes prezident Ghaní ve svém zahajovacím projevu na bezpečnostní konferenci, na níž jednají zástupci 23 zemí světa, Evropské unie, OSN a NATO o bezpečnostních a politických otázkách Afghánistánu.
Ghaní v projevu vyzval povstalecké hnutí Tálibán k mírovým rozhovorům, přičemž zdůraznil, že bojovníci Tálibánu mají poslední šanci ukončit svůj 16letý boj proti vládě a zapojit se do politického procesu. „Tato nabídka není časově neomezená. Je to poslední šance, buď se jí chopíte, nebo ponesete následky," řekl prezident
Tálibán byl svržen s pomocí zahraničních vojsk v roce 2001. Předchozí mírové rozhovory afghánské vlády s Tálibánem skončily vždy neúspěchem. Hnutí odmítá jednat s Kábulem, dokud neodejdou ze země všechny zahraniční jednotky, a stále se označuje za „exilovou vládu".
Přetrvávající kritickou situaci v Afghánistánu potvrdil i fakt, že krátce po začátku konference dopadla do blízkosti jejího dějiště v centru Kábulu raketa, napsala agentura DPA. Vybuchla v areálu indického velvyslanectví, žádné škody ale nezpůsobila.
K explozi, která minulou středu otřásla vládní a diplomatickou čtvrtí Kábulu poté, co sebevrah odpálil nálož ukrytou v cisternovém autě v blízkosti německého velvyslanectví, se nikdo nepřihlásil. Afghánské úřady z útoku podezírají extremistickou síť Hakkání, která je napojená na hnutí Tálibán. Ten ale po útoku odmítl, že by za tento krvavý čin nesl odpovědnost.
Podle afghánských bezpečnostních sil byla do útoku zapojena také pákistánská rozvědka. Počáteční vyšetřování prý naznačuje, že výbušniny použité při útoku pocházely z Pákistánu. Islámábád jakýkoli podíl na atentátu již dříve popřel.
Afghánistán od odchodu většiny zahraničních bojových jednotek v roce 2014 čelí mnoha politickým a bezpečnostním problémům. Prezident Ghaní se potýká se stále častějšími povstaleckými akcemi hnutí Tálibán a na jihu země s novou teroristickou skupinou, která je spřízněna s organizací Islámský stát. Vláda podle odhadů USA kontroluje jen asi 60 procent území. Okolo 13 000 vojáků NATO v současné chvíli pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Tálibánu a dalším skupinám.
Od začátku letošního roku zahynulo při střetech s islamisty přes 1000 příslušníků afghánských bezpečnostních sil. O život přišlo i více než 700 civilistů. Podle OSN dalších přibližně 75 000 Afghánců od ledna opustilo své domovy.
