Bidenova vláda bude zelená. Nejdřív ale musí „uklidit“ po Trumpovi

Bývalý ministr zahraničí Obamovy vlády John Kerry dostane pozici, které americká média říkají „climate czar“ neboli „klimatický car“, tedy v přeneseném slova smyslu „vládní pověřenec“. Obsazením této pozice známým a výrazným jménem Biden zdůrazňuje, že klima je pro něj zásadní téma nadcházejících čtyř let v prezidentském úřadě.

A bude to vůbec poprvé, kdy přímo v rámci prezidentské administrativy bude existovat úřad zabývající se pouze klimatem a bojem proti klimatickým změnám. Funkce Johna Kerryho však nebude přímo ministerská, ale bude spadat pod Národní bezpečnostní radu (NSC). Joe Biden tak nebude potřebovat „posvěcení“ od Senátu, který schvaluje personální obsazení ministerských pozic.

„Kerryho jmenování je signál, že této agendě se bude věnovat velká pozornost,“ souhlasí amerikanista z Ostravské univerzity Petr Kopecký. Připomíná také, že John Kerry stál minulý rok u zrodu nadstranické iniciativy Nultá světová válka (World War Zero). „Ta v rámci Demokratické strany spojuje centristy a levé křídlo v otázce klimatu, volá po ještě radikálnějším odstřižení od fosilní ekonomiky,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

Kerryho zájem o ekologická témata a klimatickou politiku je zjevný dlouhodobě. Podíl si připisuje především za americký podpis pod Pařížskou klimatickou dohodou v roce 2015, kterou pomáhal vyjednat jako ministr zahraničí. Podle amerikanisty Kopeckého jsou to právě Kerryho vyjednávací schopnosti, které by v Bidenově administrativě mohly pomoct. Pro své kroky totiž bude potřebovat zřejmě republikánský Senát, ale také názorově roztříštěnou Demokratickou stranu.

„Kontroverzi a nevoli ale způsobilo jmenování Michaela McCabea,“ připomíná Petr Kopecký. Toho chce Biden do týmu těch, kteří připravují půdu a podklady pro Agenturu na ochranu životního prostředí. „McCabe v minulosti pomáhal chemickému koncernu DuPont kreativně obcházet ekologické regulace,“ říká amerikanista a dodává: „Hlavně u levého křídla demokratů panuje obava, že se Biden nedokáže dostatečně odstřihnout od korporací, a to nejen v oblasti ekologie.“

Jasné ale je, že první velké kroky Bidenovy klimatické politiky budou vést k vypořádání se s administrativou Donalda Trumpa. V otázkách klimatu se totiž oba politici zásadním způsobem liší. A to například tím, že Spojené státy pod vládou Donalda Trumpa odstoupily od zmíněné Pařížské klimatické dohody. Před pěti lety si v ní státy OSN domluvily zejména omezení emisí skleníkových plynů.

Joe Biden již před volbami slíbil návrat k dohodě, respektive o tom svět ujistil i v průběhu sčítání, neboť k definitivnímu odchodu USA od smlouvy došlo 4. listopadu, tedy den po volbách, kdy ještě nebyly známé výsledky hlasování. „Znovupřistoupení USA k dohodě o klimatu je asi nejvýznamnějším krokem, který bude mít celosvětový dopad,“ předvídá Petr Kopecký: „Bez USA byla tato dohoda bezzubá.“ Pařížská klimatická dohoda ale jistě není jediné antiklimatické dědictví Trumpovy vlády.

„Trump po svém nástupu do funkce dosadil do čela klíčové federální Agentury na ochranu životního prostředí (EPA) člověka, který popíral konsenzus vědecké obce o příčinách a hrozbě klimatické změny,“ přidává Petr Kopecký.

Amerikanista také doplňuje, že spousta vědců z agentury musela odejít a byli nahrazeni lidmi napojenými na průmyslové lobby. „EPA tak během krátké doby zneplatnila přes sto ekologických nařízení, jejichž cílem bylo omezení znečištění vzduchu a vody či ochrana veřejného zdraví,“ říká amerikanista a hodnotí: „Bidenovi lidé budou mít plné ruce práce, aby tato nařízení uvedli zpět do života.“

Navíc chce ale tandem Biden–Harrisová, tedy budoucí prezident a viceprezidentka Spojených států, přijít s vlastní invencí, ne pouze „opravovat“ Trumpovy kroky. Chce, aby ekonomika byla udržitelná, to dvojice zdůrazňovala po celou dobu předvolební kampaně.

Co tím má demokratické duo konkrétně na mysli? „Chce investovat do ekologicky šetrného bydlení a úsporných technologií, očekává se také velká podpora obnovitelných zdrojů energie,“ vyjmenovává Kopecký. Naopak ropný a plynárenský průmysl čeká menší podporu.

Důraz Bidena na klimatickou politiku je i velkým pojítkem mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Boj s klimatickou změnou je totiž jedním z hlavních bodů agendy Evropské komise. Evropský Green Deal a americký Green New Deal se v mnohém podobají a lze předpokládat, že si budou obě strany v budoucnu notovat. Otázkou zůstává, zda se také oběma stranám podaří svoje návrhy prosadit a správně vysvětlit v domácím prostředí zmítaném koronavirovou krizí.