Článek
Tlustou čáru za migrační politikou vlády Donalda Trumpa zatím dělá administrativa jeho nástupce Joea Bidena. Jeden ze tří Bidenových exekutivních příkazů týkajících se migrace zřizuje pracovní skupinu, která bude mít za úkol dostat 600 až 700 dětí zpět do svých rodin. Celkem měla Trumpova administrativa během let 2017–2018 od svých rodin oddělit až 5,5 tisíce dětí, uvádí BBC.
Ve snaze zabránit nelegálnímu přistěhovalectví Trumpova administrativa v rámci strategie „nulové tolerance“ při překročení hranice mezi USA a Mexikem oddělovala dospělé osoby bez dokladů od dětí. Na nátlak veřejnosti, kdy média zveřejnila záběry zadržených dětí, ale Trump tato opatření pozastavil. Britská BBC připomíná, že oddělování dětí od rodičů bez dokladů na hranicích, byť v menší míře, prováděla i administrativa Baracka Obamy.
Pracovní skupinu, která má dohlížet na znovusloučení rozdělených rodin, povede ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas. Další dva exekutivní příkazy pak nařizují revizi Trumpovy imigrační politiky, která měla dopad na zpomalení i legální migrace, a ruší financování související s migrací, které míří do zahraničí. „Budeme usilovat o smazání morální hanby předchozí administrativy, která doslova vytrhla děti z náručí jejich rodin, jejich matek a otců, na hranicích a bez jakéhokoli plánu, jak rodiny znovu sjednotit,“ cituje BBC Bidenovo úterní prohlášení.
Naděje pro 11 milionů lidí bez dokladů
Na úterním brífinku v Bílém domě Bidenova tisková mluvčí Jen Psakiová uvedla, že administrativa se zavázala k budování „morálního a humánního“ imigračního systému. Dodala ale také, že „změny nenastanou přes noc“ a „nyní není ten nejlepší čas přijít do Spojených států“. Nadějí pro migranty je Bidenův návrh legislativy, která by všem až jedenácti milionům lidí bez dokladů přiznala právní status a napomohla k získání občanství.
Podle analytiků je Bidenova administrativa ve svých vyjádřeních směrem k případným migrantům opatrná, jednak protože se obává nárůstu přistěhovalectví na jižní hranici USA, ale také případných politických dopadů. Právě migrační politika a ochrana hranic bylo jedno z nejvýraznějších témat obou prezidentských kampaní Donalda Trumpa.
„Pokud Biden nezabrání prudkému nárůstu nelegálního přistěhovalectví na hranici mezi USA a Mexikem, může dát republikánům munici do voleb do Kongresu v roce 2022,“ cituje agentura Reuters politickou analytičku z Washingtonského institutu pro migrační politiku Sarah Pierceovou. Biden se naproti tomu ve své volební kampani zavázal k rychlému sjednocení rodičů a dětí oddělených po přechodu jižní hranice USA a zřízená pracovní skupina je podle administrativy prvním krokem ke splnění tohoto slibu.
Objevují se už ale první problémy. Podle informací deníku The Guardian Bidenova vláda stále nemá kontrolu nad složkou ministerstva pro vnitřní bezpečnost, a to konkrétně nad Imigrační a celní službou Spojených států amerických. Pracovníci úřadu se měli dopustit porušování lidských práv a měli nadále deportovat migranty pryč ze Spojených států, ačkoli prezident Biden při svém nástupu do funkce přikázal 100denní pozastavení deportačních letů.
Podle lidskoprávních organizací úředníci nutili migranty podepisovat své vlastní deportace. Žadatelé o azyl popsali, že s nimi bylo hrubě zacházeno, úředníci jim měli proti jejich vůli a za pomoci násilí otisknout prsty na deportační dokumenty, které odmítli podepsat. Ještě ve středu tak má Louisianu opustit letadlo s kamerunskými, angolskými, konžskými a dalšími migranty původem z Afriky.
Proti deportaci se staví i zástupci Senátu. „Imigrační a celní služba urychluje deportaci mnoha žadatelů o azyl, kteří unikli mučení a smrti ve svých domovských zemích. A to jen proto, aby byli posláni zpět do bezprostředního nebezpečí bez spravedlivého zvážení jejich žádostí o azyl,“ cituje Guardian demokratického senátora Chrise Van Hollena. „To je nepřijatelné a jde to proti našim národním hodnotám. Imigrační a celní služba musí tyto lety okamžitě zastavit,“ dodal Van Hollen.
