Článek
Ani ruský prezident Vladimir Putin, ani čínská hlava státu Si Ťin-pching nejsou přítomni na probíhajícím klimatickém summitu COP26 v Glasgow. Obě země sice své zastoupení na konferenci mají – na vyjednávání, která budou probíhat až do 14. listopadu, vyslaly své delegace –, nepřítomnost čelných představitelů světových mocností ovšem vysílá symbolický vzkaz ostatním zemím ohledně jejich odhodlání efektivně řešit klimatickou otázku.
„Skutečnost, že se Čína snaží ve světě prosadit novou roli světového lídra a pak se neukáže, no co to má být?“ uvedl podle BBC americký prezident Joe Biden, když se ho tázali na roli, kterou sehrávají při klimatických vyjednáváních na COP26 ostatní státy. To, že se Si Ťin-pching ani Vladimir Putin na konferenci neobjevili, je podle Bidena „velká chyba“. V případě Ruska se podle něj navíc jedná o nepochopitelný krok v souvislosti s tím, že země nedávno čelila rozsáhlým lesním požárům.
Na konferenci, která odstartovala začátkem měsíce, přijelo do největšího skotského města přes 120 státníků. Už první dny vyjednávání přinesly dohody. Země se celosvětově zavázaly ke snížení hladiny metanu do roku 2030. Do stejného roku by také mělo dojít k ukončení odlesňování a zvrácení tohoto „trendu“.
Závazek zvrátit odlesňování svým popisem stvrdilo i Rusko a Čína. Před projevem Bidena se k úterní schůzce o budoucnosti lesů virtuálně připojil ruský prezident Putin, který podle tiskové zprávy Kremlu uvedl, že Rusko přijímá „nejdůraznější a nejráznější opatření na ochranu“ lesů.
Proč se představitelé těchto zemí rozhodli zůstat doma, není zřejmé. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov v říjnu oznámil, že se ruská hlava státu konference v Glasgow nebude účastnit, aniž by udal jakýkoliv důvod. Zdůraznil přitom, že klimatická změna je pro Rusko „významnou“ prioritou.
Ve stejném měsíci dostal britský premiér Boris Johnson zprávu o tom, že se summitu nejspíš nezúčastní ani čínská hlava státu Si Ťin-pching. Ten podle předpokladů svou zemi neopustil od začátku roku 2020.
Obě země mají přitom na klimatickou budoucnost planety výrazný dopad. Čína je vůbec největším producentem oxidu uhličitého na světě, Rusku pak patří pátá příčka za Spojenými státy americkými, Evropskou unií a Indií.
Si Ťin-pching v září oznámil, že Čína bude usilovat o uhlíkovou neutralitu do roku 2060 s plánem dosáhnout maxima emisí před rokem 2030. S podobným vyjádřením přišel na říjnovém mezinárodním energetickém fóru také ruský prezident, který uvedl, že jeho země bude usilovat o dosažení uhlíkové neutrality „nejpozději do roku 2060“.
