Biden vládne druhý měsíc. Zatím účtuje s Trumpem, diskriminací i Putinem

37, to je prozatím číslo vydaných exekutivních příkazů Joem Bidenem, který v lednu v Oválné pracovně Bílého domu vystřídal Donalda Trumpa. Jsou to dokumenty, které reagují na aktuální situaci a jsou tím nejrychlejším krokem, který prezident může vykonat. Devět exekutivních příkazů podepsal Joe Biden hned první den v úřadě po inauguraci 20. ledna.

Vedle toho ale Biden vydal dalších 10 memorand, 7 oznámení a další prezidentské výkonné kroky, které nemusí projít Sněmovnou reprezentantů a Senátem, ale jeho ústavnost hlídá Nejvyšší soud.

Prozatím je velká část Bidenovy politiky „zúčtování“ s předchozími čtyřmi lety Donalda Trumpa. Většina se také týká aktuální koronavirové krize. V dalších jde ale také například o téma imigrace, životního prostředí nebo občanských práv.

Nedávno prošel jeden z nejvýraznějších dokumentů navržených Bidenem Kongresem. Jde o stimulační balík na podporu americké ekonomiky ve výši 1,9 bilionu amerických dolarů (asi 42 bilionů korun).

Mezi prvními politickými rozhodnutími amerického prezidenta byla samozřejmě reakce na pandemii koronaviru. Jedná se například o lepší mapování případů onemocnění tak, aby federální vláda měla lepší přehled o datech a vyhodnocování situace. Podpořil taky vznik lepší distribuce zdravotnického materiálu.

Biden hlasitě podporuje návrat dětí do škol, zejména do mateřských a základních. Vydal proto návod, podle kterého by se měly školy řídit, aby mohly zpět přivítat studenty a žáky. Ve většině amerických států platí, že si vzdělávací zařízení samy zhodnotí, zda otevřou, či ne. V několika z nich, například v Texase nebo na Floridě jsou ale povinně otevřená.

Imigrační politika Joe Bidena se také diametrálně odlišuje od Donalda Trumpa. Hned po inauguraci Biden vyhlásil konec stavby zdi u mexických hranic se Spojenými státy. Projekt, na kterém si v roce 2016 Trump postavil předvolební kampaň, o čtyři roky později skončil.

Dalším výrazným krokem Joe Bidena bylo obnovení programu tzv. Daca, tedy legální ochrany dětí imigrantů, které nemají dokumentaci. A to přesto, že zrušení programu Donaldem Trumpem oponoval Nejvyšší soud. Pro Bidenovu administrativu se jednalo spíše o důkaz směřování imigrační politiky.

Biden navíc zavedl vymáhání stodenního moratoria na deportace imigrantů z USA. Tím narazil v Texasu, kde tamní federální soudce Drew Tipton Bidenův příkaz zablokoval.

Bidenův tým již předložil celý návrh reformy imigrační politiky. Mohl by se dotknout až 11 milionů ilegálních imigrantů žijících na území USA. Ve čtvrtek již Sněmovna reprezentantů schválila dva návrhy. Ty se týkají i tzv. snílků, tedy imigrantů, kteří do Spojených států přijeli jako děti. Podle amerických médií se ale neočekává, že by návrhy prošly Senátem.

Ochrana menšin, další téma Bidenovy kampaně, získalo i reálné obrysy v prvních dvou měsících demokratů v Bílém domě. Jde například o konec diskriminace v americké armádě, kde mohou sloužit lidé jakékoliv identifikace. Nebo o komunitu LGBTQ+, jejíž diskriminace se má podle Bidena řadit mezi genderovou diskriminaci.

Bílý dům se snaží také o zmírnění diskriminace vůči asijským Američanům, kteří čelí často až násilí kvůli jejich spojování s koronavirem. „Čínský virus“ nazýval vir způsobující nemoc covid-19 i Donald Trump a mezi obyvateli vznikl neslavný fenomén, který se označuje jako „asian hate“ (nenávist k Asiatům).

Necelý měsíc po Bidenově inauguraci se USA znovu oficiálně připojily k Pařížské klimatické dohodě. Jeho předchůdce americký podpis stáhnul, neboť nesouhlasil s ekonomickými dopady sjednaných podmínek. Dlouhodobým cílem dohody je držet průměrné oteplení planety do dvou stupňů Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.

Co se mezinárodní politiky týče, 46. prezident USA si stihl vyslechnout i kritiku. A to kvůli jeho první vojenské akci. Na konci února Spojené státy podnikly úroky na syrská zařízení na východě blízkovýchodní země. Na to negativně reagoval i Kreml, který útoky odsoudil.

A právě s Moskvou si Bidenova administrativa v posledním týdnu vyměnila ostré výroky. Joe Biden ruského prezidenta Vladimira Putina ve vysílání televizní stanice ABC označil za „zabijáka“ a osočil zemi z vměšování do amerických voleb. Putin reagoval slovy: „Kdo to říká, ten to je“. Nakonec ale americkému protějšku nabídl diskusi v televizním přenosu.