Biden překonal další milník. Ohio po šedesáti letech nevybralo prezidenta

Letošní prezidentské volby jsou označovány jako historické z mnoha důvodů. Joe Biden bude nejstarším úřadujícím prezidentem, Kamala Harrisová se stane první viceprezidentkou a Donald Trump je prvním prezidentem, který po 28 letech neobhájil prezidentský mandát.

Padla ovšem i jiná nepsaná pravidla - například to, které říká, že vítěz voleb musí k úspěšné cestě do Bílého domu vyhrát Ohio. Sedmý nejlidnatější stát USA je se zhruba 11,5 miliony obyvatel považován za tradiční „swing state“. Kaštanový stát, jak se mu přezdívá, leží v tzv. rezavém pásu, kterým se označuje oblast na severovýchodě USA postižená úpadkem tradičního ocelářského a jiného těžkého průmyslu.

Ohio se narozdíl od zbytku Spojených států příliš nemění. Stále je převážně bělošským státem, který trápí ekonomický úpadek a odliv obyvatel. I přesto hrálo historicky naprosto zásadní roli v prezidentských soubojích. Žádný republikán nikdy nezískal prezidentský úřad bez vítězství v Ohiu a do včerejšího dne prolomili tuto hranici pouze tři demokraté: Grover Cleveland v letech 1884 a 1892, Franklin D. Roosevelt v roce 1944 a John F. Kennedy v roce 1960. Biden včera po více než 60 letech navázal na jejich tradici a vyhrál souboj o Bílý dům bez Ohia. O letošním vítězi voleb místo něj rozhodla sousední Pensylvánie.

Agentura AP přiřkla vítězství v Ohiu Trumpovi, i přestože je zatím ve státě sečteno přes 90 % hlasů. Trump má nad Bidenem náskok půl milionu hlasů, což je dostačující počet na to, aby bylo o vítězi jasno. Současná hlava státu obdržela 3 038 247 hlasů, Biden „jen“ 2 576 590.

Trump vyhrál v Ohiu už v roce 2016, a to s 8procentním náskokem. Voliče tehdy zaujal, když slíbil, že obnoví ocelářský, uhelný a další průmyslové sektory prostřednictvím obchodních válek.

Bidenovy letošní argumenty, že dokáže přitáhnout černošské voliče a bílou dělnickou třídu, zde zjevně nestačily. Ohio zůstává i nadále spíše republikánským státem. Vždy tomu tak ale nebylo. V letech 2008 a 2012 triumfoval v kaštanovém státě Obama. Před ním to ale byl George Bush mladší za republikány.

Sympatie voličů bývají v kaštanovém státě přelétavé. I přestože Ohio v letošních volbách nehrálo rozhodující roli, za čtyři roky tomu může být jinak. Ukazuje to i bližší pohled na volební statistiky. Podobně jako ve zbytku Spojených států i zde platí dělení město x venkov. Zatímco Trump dominoval na venkově, Biden si na svou stranu získal velká města: zvítězil v Clevelandu, Columbusu či v Cincinnati. Velké popularitě se těší také u voličů, kteří se rozhodli volit prostřednictvím korespondenční volby. Vyhrál u 57 % z nich.

Trumpa volilo 53,3 % obyvatel Ohia, jak si ale stál u různých demografických skupin? V Ohiu mírně převažují ženy, je jich o zhruba 250 tisíc víc než mužů. Trump u nich prohrál. Bidenovi dalo hlas 53 % žen. Naopak mužům se víc zalíbila současná hlava státu. Svůj hlas dalo Trumpovi 58 % mužů.

Trump také zvítězil u bělochů, kteří tvoří ve státě většinu, ale naprosto propadl u Afroameričanů. Až 91 % černochů dalo hlas Bidenovi, a k demokratickému kandidátovi se přiklonili i Hispánci s 60 % hlasů.

Bidenovi fandí také mladší ročníky. Hlasovalo pro něj 60 % lidí ve věku 18-29 let a 53 % lidí ve věku 30-44 let. Naopak starší generace daly svůj hlas spíše Trumpovi. Celkem 55 % lidí ve věku 45-64 let a 62 % lidí ve věku 65 či více let volilo současného šéfa Bílého domu. Trump uspěl také u lidí bez vysokoškolského titulu, volilo ho 58 procent z nich. U 60 % vysokoškolsky vzdělaných zvítězil Biden. Budoucí prezident se těší oblibě i u LGBTQ komunity. Tu sice tvoří pouze 6 procent obyvatel Ohia, ale většina (83 %) volila Bidena. Trump naproti tomu vyhrál drtivě u lidí, kteří se charakterizují jako bílí křesťané - volilo ho 81 % z nich.

Volební preference rozdělily i peníze. Současnou hlavu státu volili spíše majetnější obyvatelé Ohia. Biden vyhrál pouze u skupiny, která hlásí roční příjem pod 50 tisíc dolarů. U lidí s ročním příjmem nad 50 tisíc dolarů vyhrál Trump. Trumpa volilo až 82 % voličů, kteří uvedli, že se dnes mají lépe než před 4 lety. Pro Bidena naopak hlasovalo 85 % voličů, kteří uvedli, že se dnes mají hůř než před 4 lety. Budoucí státník bodoval také u těch, kteří uvedli, že se mají zhruba stejně. Na svou stranu jich získal až 70 procent.

A jakou roli hrála politická příslušnost? Až 92 procent demokratů volilo Bidena a stejně tak 92 procent republikánů dalo svůj hlas Trumpovi. U lidí, kteří se neřadí k ani jedné ze dvou politických stran ale vyhrál Biden, hlas mu hodilo 52 procent z nich. Všechna data pochází od společnosti Edison Research for the National Election Pool a zveřejnil je deník The New York Times.

Mnozí označují Spojené státy jako rozdělené a výjimku nepředstavuje ani Ohio. Ve volebních preferencích zde stojí město proti venkovu, běloši proti ostatním etnikům, mladší proti starším, vzdělaní proti nevzdělaným a chudí proti bohatým. Budoucí prezident Joe Biden slíbil mimo jiné zakopání válečných příkopů. „Zavazuji se být prezidentem, který nechce rozdělovat, ale spojovat,“ pronesl ve svém vítězném projevu. Jak ukazují dostupná čísla, nebude to mít jednoduché. Výsledek jeho slibu se ukáže za další čtyři roky právě v takových státech jako je Ohio.