Článek
Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Uznáním přibližně ročního teroru páchaného na Arménech na území dnešního Turecka za genocidu, splnil svůj předvolební slib. Bidenovi předchůdci v Bílém domě se používání tohoto slova zdržovali, protože se obávali poškození vztahů s klíčovým spojencem. Biden tedy je prvním úřadujícím americkým prezidentem, který tak učinil.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách.
Počet obětí masakrů se odhaduje až na 1,5 milionu. Turecko jako nástupce Osmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy. Biden svým dnešním prohlášením dodržel slib, který učinil v prezidentské kampani přesně před rokem na den připomínky genocidy Arménů v Osmanské říši. Část světa uznává, že události z let 1915 až 1923 byly součástí úsilí o vyhlazení Arménů. Kromě politiků v Arménii si dnes vyvražďování Arménů připomněl například i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že cílem prezidentova uznání masakrů Arménů za genocidu je uctít oběti a ne dávat někomu vinu. Washington podle tohoto nejmenovaného zdroje považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO.
Již předem se očekávalo, že Biden toto symbolické prohlášení učiní v sobotu, v den 106. výročí začátku, jak historici říkají, několikaletého a systematického pochodu smrti, který zahájili předchůdci moderního Turecka během první světové války, píše web The New York Times (NYT). Prohlášení s sebou podle CNN nepřinese pro Turecko žádné nové právní důsledky, bude mít pouze diplomatické dopady.
Biden zavedl model telefonátů světovým lídrům, v jejichž rámci je varuje před chystanými kroky své administrativy, které by mohly podráždit vzájemné vztahy. Minulý týden, několik dní před zavedením sankcí vůči Rusku, Biden rovněž telefonicky oznámil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi své plány.
Biden Erdoganovi řekl, že má zájem na překonání rozdílných názorů, uvedl Bílý dům ve svém prohlášení. „Prezident Biden dnes hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a tlumočil mu svůj zájem na konstruktivních vztazích s rozšířenými oblastmi spolupráce a efektivním řešením neshod,“ uvádí se v prohlášení.
V prohlášení tureckého prezidentství se uvádí, že Biden a Erdogan se shodli na „strategické povaze bilaterálních vztahů a důležitosti společné práce na budování větší spolupráce v otázkách společných zájmů“.
Jako viceprezident Biden s Erdoganem podle CNN často jednal a do Turecka podnikl čtyři cesty, mimo jiné i po neúspěšném pokusu o puč. Od té doby se však na tureckého vůdce dívá nepříliš příznivě. „Strávil jsem s ním spoustu času. Je to autokrat. Je to turecký prezident a ještě mnohem víc. Myslím, že bychom k němu nyní měli zaujmout zcela jiný přístup a dát jasně najevo, že podporujeme opoziční vedení,“ řekl v roce 2020 New York Times.
Bidenův páteční telefonát byl jeho prvním rozhovorem s tureckým vůdcem od nástupu do funkce. Dlouhé období bez komunikace lze podle CNN interpretovat jako známku toho, že Biden přikládá vztahům USA s Tureckem do budoucna menší význam.
Ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu na začátku tohoto týdne podle NYT varoval, že by Bidenovo prohlášení mohlo zhoršit již tak napjaté vztahy mezi oběma spojenci ze Severoatlantické aliance (NATO). „Prohlášení, která nemají právní závaznost, nebudou mít žádný přínos, ale poškodí vazby. Pokud Spojené státy chtějí zhoršit vztahy, je to jejich rozhodnutí,“ řekl Cavusoglu v rozhovoru pro tureckou televizní stanici Haberturk.
Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států nikdy takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky.
Arménský ministr zahraničí Ara Aivazjan ve středečním rozhovoru řekl, že „uznání ze strany Spojených států bude pro mnoho zemí jakýmsi morálním majákem“. „Nejde o Arménii a Turecko. Jde o naši povinnost uznat a odsoudit minulou, současnou i budoucí genocidu,“ řekl Aivazian.
Turecká vláda odmítá masakry interpretovat jako genocidu a tvrdí, že se jednalo o válečný konflikt a že došlo ke ztrátám na obou stranách. Počet mrtvých Arménů z roku 1915 ostatní země podle Turků nadsazují, skutečný počet zemřelých odhadují na 300 000.
Počet zabitých Arménů je hlavním sporným bodem. Odhady se pohybují od 300 000 do 2 milionů mrtvých v letech 1914-1923, přičemž ne všechny oběti se nacházely v Osmanské říši. Většina odhadů - včetně odhadu 800 000 v letech 1915-1918, který provedly samotné osmanské úřady - se však pohybuje mezi 600 000 a 1,5 milionu.
Napětí mezi Tureckem a Spojenými státy vzplálo v prosinci, kdy Trumpova administrativa podle NYT uvalila na Ankaru sankce za nákup a následný test ruského systému protiraketové obrany. Sankce byly uvaleny v posledním měsíci Trumpova prezidentství, tři roky poté, co Turecko raketový systém zakoupilo.
„Rozhodně se stavíme proti pokusům předstírat, že toto záměrné a organizované úsilí o zničení arménského národa bylo něčím jiným než genocidou. Správně jste uvedl, že americká diplomacie a zahraniční politika musí vycházet z našich hodnot, včetně respektu k univerzálním právům. Tyto hodnoty vyžadují, abychom uznali pravdu a učinili vše, co je v našich silách, abychom zabránili budoucím genocidám a dalším zločinům proti lidskosti,“ napsala minulý měsíc v dopise Bidenovi skupina 38 senátorů, která ho k učinění prohlášení vyzvala.
Američtí prezidenti Barack Obama i Donald Trump se použití slova genocida v kontextu událostí z roku 1915 vyhýbali, zřejmě aby Ankaru nerozhněvali. Za genocidu tehdejší události naopak označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.
