Článek
Osmnáct amerických států podalo společnou žalobu na administrativu prezidenta Joea Bidena kvůli jejímu rozhodnutí zrušit povolení k výstavbě čtvrté fáze ropovodu Keystone, uvádí agentura Reuters.
Navržená čtvrtá fáze s názvem Keystone XL by denně přesouvala 830 tisíc barelů ropy typu Brent crude z kanadské provincie Alberta do amerického státu Nebraska.
Prezident Biden zrušil povolení k výstavbě v letošním lednu. Učinil tak v rámci série výkonných nařízení, jež mají za cíl pomoct v omezování klimatických změn.
Podle žalobců však prezidentova administrativa nemá pravomoc ke změně energetické politiky, kterou nastavil americký Kongres.
„Prezidentovo jednostranné rozhodnutí zrušit povolení pro ropovod Keystone XL je v rozporu s ústavní strukturou, na níž se státy v době ratifikace dohodly,“ uvádí se ve společné žalobě. „Prezident svým rozhodnutím také zasahuje do schopnosti jednotlivých států ovládat území uvnitř vlastních hranic,“ dodává se.
Žalobu ve středu podal federálnímu okresnímu soudu generální prokurátor státu Texas, republikán Ken Paxton, spolu se svým protějškem ze státu Montana, republikánem Austinem Knudsenem.
Ke stížnosti se přidali generální prokurátoři států Alabama, Arkansas, Georgia, Indiana, Jižní Dakota, Jižní Karolína, Kentucky, Louisiana, Mississippi, Missouri, Nebraska, Ohio, Oklahoma, Severní Dakota, Utah a Wyoming, jimiž ropovod Keystone vede.
Výstavbu ropovodu už během letošního února podpořil Výbor Senátu Spojených států pro energetiku a přírodní zdroje. Jeho šéf Joe Manchin tehdy vyzval prezidenta Bidena, aby své rozhodnutí odvolal. Projekt Keystone XL by prý mohl poskytnout množství pracovních pozic a bezpečnější alternativu k převozu ropy nákladními vozidly.
Stavba ropovodu Keystone, jehož předešlé tři fáze jsou již v provozu, započala v roce 2010. Jeho plánovaná čtvrtá fáze ale od svého počátku narážela na odpor ze strany ochránců životního prostředí.
Zahájení výstavby odložil v roce 2015 tehdejší prezident Barack Obama, jeho nástupce Donald Trump ji o dva roky později opět povolil. Biden nakonec výstavbu zablokoval hned v den své inaugurace.
Dosavadní postoje Bidenovy administrativy ke klimatickým otázkám představují výrazný odklon od postupů předešlého prezidenta Donalda Trumpa, výrazného zastánce průmyslu s fosilními palivy. Mezi Trumpovy další kroky patřilo například rušení různých ekologických regulací či dosazení bývalého lobbisty uhelného průmyslu do funkce šéfa Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).
