Biden a střední Evropa: Berlín vidí naději, Varšava bude pragmatická

Čerstvý vítr vyhlíží ve střední Evropě po obchodních válkách o cla a animozitách mezi spolkovou kancléřkou a šéfem Bílého domu hlavně Berlín. Trhliny ve vztazích Německa a USA se ale nemusí spravit hned, varuje Thomas Kleine-Brockhoff z organizace German Marshall Fund. „Nacionalistu střídá internacionalista, to ale neznamená, že se dá čas jednoduše vrátit zpět,“ cituje ho Deutsche Welle (DW).

Podobně hovoří i koordinátor spolkové vlády pro transatlantické vztahy Peter Beyer z CDU. „Problémy nezmizí automaticky. Existuje však velká šance, že budou obě strany konstruktivní, budou se respektovat a při vyjednávání budou usilovat o řešení,“ řekl DW.

Biden sice avizuje návrat USA k Pařížské klimatické dohodě a také zrušení stáhnutí části amerických vojáků z Německa, které loni oznámil Trump, důležitou oblastí ale zůstává obchod – Spojené státy dohromady s Evropskou unií tvoří 30 procent světového HDP. Beyer v souvislosti s dovozními cly na hliník a ocel, která zasáhla Německo i Evropu, mluví o naději a očekáváních, která panují v berlínské vládní čtvrti.

Témat je ale víc. Mezi ta složitější patří vztahy s Čínou a také budoucnost plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět po dně Baltského moře plyn z Ruska do Německa. Američané projekt od začátku odmítají. Prezident Trump ho v minulosti označil za zradu a předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu.

A právě v pondělí, krátce před Bidenovou inaugurací, USA informovaly německou vládu a další evropské partnery o svém úmyslu uvalit sankce na ruské plavidlo Fortuna a jeho majitele, ruskou firmu KVT-RUS. Informoval o tom německý deník Handelsblatt. Loď Fortuna pokládá potrubí do moře. Berlín vyjádřil nad plánem Washingtonu politování.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas v pondělí řekl, že jeho země chce o plynovodu jednat s Bidenovou administrativou co nejdříve. Podle agentury Bloomberg ale po Trumpovi i Biden považuje Nord Stream za špatný projekt a chystá se proti němu zavést sankce, zejména na pojišťovací společnosti, které se na stavbě podílejí.

Právě otázka plynovodu Nord Stream 2 bude jedním z klíčových témat, na kterých se s Bidenem shodne současná národně-konzervativní vláda v Polsku. Varšava je k projektu dlouhodobě nastavená kriticky, považuje ho za ohrožení evropské energetické bezpečnosti a jeho stavbu se snaží zastavit.

Loni vyměřil polský antimonopolní úřad za Nord Stream 2 ruské plynárenské společnosti Gazprom obří pokuty za v přepočtu 176 miliard korun. „Spuštění Nord Stream 2 ohrozí plynulost dodávek zemního plynu do Polska, vysoce pravděpodobný je také růst cen suroviny, což pocítí polští spotřebitelé. Realizace této investice zvýší ekonomickou závislost na ruském plynu nejen v případě Polska, ale i dalších evropských zemí,“ uvedl k tomu ředitel úřadu Tomasz Chróstny.

Tím se ale seznam společných témat krátí. Vláda ve Varšavě totiž poslední čtyři roky sázela na Trumpa a Ameriku rétoricky vykreslovala jako svého nejbližšího a nejsilnějšího spojence – dokonce ještě bližšího než sousedi v Evropě. Za Trumpa došlo k posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku, a polský prezident Andrzej Duda dokonce za název vítané nové americké vojenské základny dokonce navrhl v roce 2018 „Fort Trump“. Podle aktuálního vyjádření šéfa Národního bezpečnostního úřadu šlo tehdy jen o metaforu.

Právě Duda měl k Trumpovi obzvlášť blízko – v Bílém domě byl na oficiální návštěvě hned třikrát a ta poslední na konci loňského června, pár dní před prvním kolem prezidentských voleb, mu v očích veřejnosti pomohla. I když Duda z Washingtonu vozil hlavně vzletné sliby, pokaždé se cítil politicky posílený. S Bidenem to bude mít daleko těžší, a nejen s ním.

Bidenův nominant na ministra zahraničních věcí Antony Blinken sice s Varšavou sdílí některé zahraničněpolitické názory, zároveň je ale znepokojený mimo jiné konfrontací mezi Polskem a Evropskou unií v tématech právního státu a svobody médií.

Sám Biden v polovině října v televizi ABC vyjmenoval Polsko a Maďarsko v jedné větě s Běloruskem a nárůstem totalitárních režimů na světě. V září na Twitteru napsal, že práva sexuálních menšin jsou lidská práva a že v Evropě ani nikde jinde ve světě není místo pro „zóny bez LGBT“. Narážel tak na deklarace o „zónách bez ideologie LGBT“, které vyhlásila zastupitelstva některých polských obcí a regionů. Homofobní rétoriku přitom ve své loňské prezidentské kampani razil právě Duda.

Dudovo zklamání ze ztráty spojence pak bylo znát i ve chvíli, kdy světoví státníci Bidenovi blahopřáli k volebnímu vítězství. Duda místo toho napsal na Twitteru fakticky správný, ale poměrně odměřený vzkaz s gratulací k „úspěšné prezidentské kampani“. Zároveň zdůraznil vyčkávání na „nominaci Sborem volitelů“.

Pozoruhodná byla i reakce Dudy na vpád Trumpových příznivců do budovy Kapitolu letos v lednu. Události ve Washingtonu neodsoudil. „Je to vnitřní záležitost USA, které jsou demokratickým a právním státem. Vláda záleží na vůli voličů a na bezpečnost státu a občanů dohlížejí služby k tomu určené. Polsko věří v sílu americké demokracie,“ napsal na Twitteru.

I přes zásadní ideologické rozpory, které mezi Polskem konzervativce Jarosława Kaczyńského a nastupující administrativou demokrata Joea Bidena panují, se nedají očekávat změny v zásadních strategických otázkách vzájemných vztahů. „Osobní vztahy jsou v mezinárodním prostředí důležité, ale jsou až za zájmy států,“ řekl v pondělním rozhovoru s deníkem Rzeczpospolita polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau.

V článku s titulkem „Pro Bidena zůstane Polsko důležité“ Rau připomněl, že má Polsko pro Ameriku také velký potenciál, co se týče obchodu, kybernetické infrastruktury a energetiky. Narážel tak bezpochyby na plán na stavbu první polské jaderné elektrárny.

Sám ministr Rau přitom platí za velmi slabého člena polské vlády. Agendu Evropské unie převzala kancelář premiéra a na vztahy s USA bude z nově vytvořené funkce v prezidentské kanceláři dohlížet dosavadní Dudův kancléř.

V kontextu Trumpova odcházení stojí za zmínku i návrh polského ministerstva spravedlnosti na omezení moci společností, jako je Facebook či Twitter. Mazat obsah příspěvků a zavírat účty by podle návrhu směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony. Ministerstvo přišlo s projektem krátce poté, co sociální sítě po vpádu do Kapitolu odstranily účty prezidentu Trumpovi. Podle řady polských komentátorů tak jde spíš o politickou proklamaci.

S podobnou iniciativou přišla v pondělí i maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Společnostem jako Facebook chce Vargová zamezit omezování viditelnosti příspěvků, aniž by o tom informovala jejich autory. Podle ministryně se to týká názorů křesťanských, konzervativních a pravicových. „Mám s tím osobní zkušenost,“ napsala Vargová na sociálních sítích.

A to zdaleka není jediná podobnost mezi Polskem a Maďarskem. Premiér Viktor Orbán totiž v americké kampani otevřeně podpořil prezidenta Donalda Trumpa, se kterým ho prý pojí úzké vztahy. „S americkým prezidentem máme téměř přátelský vztah. To, co dělá, je dobré pro střední Evropu. Osobně mu fandím v prezidentských volbách,“ říkal v polovině září Orbán o Trumpovi, se kterým si prý často volá. Například letos v únoru po telefonu řešili boj s nelegální migrací, ochranu hranic nebo situaci na Blízkém východě. Trump také vyjádřil „svou úctu úspěšnému a skvělému maďarskému národu“.

Orbán na Trumpovo vítězství sázel hodně a označil ho za „plán A“. „Jediný důvod, proč tu po více než 30 letech strávených v politice stále sedím, je to, že věřím ve svůj plán A,“ řekl agentuře Reuters. Trumpovo vítězství by podle něj bylo dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že je Evropská unie spíš společenstvím států než centralizovanou mocí.

Orbán byl také posledním představitelem státu V4, který pogratuloval Bidenovi k vítězství – tedy svým způsobem. Stejně jako polský prezident Andrzej Duda totiž poslal Bidenovi gratulaci k „úspěšné prezidentské kampani“. Ještě před Orbánovým blahopřáním napsal mluvčí vládnoucí strany Fidesz, že doufá, že Bidenova administrativa „nebude ideologicky podkopávat dosavadní společně dosažené výsledky“.

Stejně jako Andrzej Duda ani Orbán lednové události ve Washingtonu neodsoudil. „Neměli bychom zasahovat do toho, co se děje v Americe, je to americká záležitost, držíme jim palce a věříme, že se jim problémy podaří vyřešit,“ připomíná Orbánova slova americký deník The New York Times.

Roli v maďarsko-amerických vztazích bude hrát i Bidenův nominant na ministra zahraničí, už zmiňovaný Antony Blinken, který má maďarské kořeny. Jeho otec byl navíc v 90. letech velvyslancem v Budapešti. Nezávislý maďarský server Telex o Blinkenovi píše jako o „noční můře Viktora Orbána“. Důvodem jsou mimo jiné jeho rozdílné názory na otázku migrace či předpoklad upření pozornosti na východní Evropu v souvislosti s rostoucím vlivem Číny a Ruska v regionu – například v oblasti jaderné energetiky nebo rozvoje sítě 5G.