Článek
Po několika měsících vládou v pondělí prošel zákon o hromadných žalobách. Ten spotřebitelům umožní uplatňovat své nároky hromadně, pomocí jediného řízení. Ulehčí tím zejména soudům při sporech proti firmám, které poškodily velkou skupinu lidí – například kvůli podvodům nebo technickým závadám.
Ačkoliv na jeho prosazení tlačily všechny neziskové a spotřebitelské organizace, trvalo skoro rok protlačit návrh až do Sněmovny. A to i přesto, že patří mezi programové priority vlády.
Provázel ho totiž i nátlak zájmových skupin na opačné straně – tedy těch korporátních.
Jenže neveřejně. Spekulace vyvolalo hlavně projednávání návrhu v rámci Legislativní rady vlády (LRV) – podle informací zevnitř jednání se totiž debaty účastnili nejméně 4 advokáti spolupracující v rámci advokátní kanceláře PRK Partners. Ta přitom mohla hájit klienty, jejichž zájmem bylo, aby zákon vládou neprošel.
Jedná se o členy LRV Bohumila Havla, Karla Eliáše a Petra Bezoušku. Hostem při projednávání byl i advokát při stejné kanceláři Michal Sylla. Toho nominovala Česká advokátní komora, jejímž místopředsedou je Robert Němec – tedy pátý muž spolupracující s firmou PRK Partners.
Zpravodajem návrhu zákona o hromadném řízení byl pak právě Bohumil Havel – muž, jehož advokátní kancelář zastupuje kromě bank třeba i Škodu Auto, která figuruje v hromadné žalobě k případu Dieselgate.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která zároveň Legislativní radě předsedá, ale taková podezření odmítá.
„Pokud jde o ty advokáty, oni na Radě musejí hlásit, pokud jsou ve střetu zájmů. Ti tak neučinili, vyvrátili střet zájmů a teď se dokola omílá, jestli jsou,“ vyjádřila se ministryně.
„Kdyby se přišlo na to, že ve střetu zájmu jsou, je to nepříjemné, ale já nemám moc možností, co s tím dělat,“ dodala.
Připouští ale, že do Sněmovny se nakonec dostala jen užší podoba návrhu, pouze ve spotřebitelských sporech.
„Já si myslím, že méně je někdy více,“ okomentovala to na brífinku s tím, že tím vláda alespoň otestuje, jak návrh bude v praxi fungovat.
Spekulace o debatě uvnitř Legislativní rady vlády mohl vyvrátit zvukový záznam z jednání. Ten si 9. ledna letošního roku vyžádali poslanci ze sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele. Avšak dodnes neúspěšně.
„Chtěli jsme nejenom vyvrátit všechna existující podezření, ale také poznat stanoviska právních expertů na téma, které je z právního hlediska extrémně důležité. Mám za to, že jako poslanci máme na takový záznam nárok, ale už měsíc a půl našemu požadavku nikdo nevyhověl,“ řekl jeden z členů podvýboru Patrik Nacher (ANO).
„Zatím jsme nevyřešili, jestli zvukový záznam dáme, protože by to nebylo úplně dobré. Probíhá k tomu i neformální debata, někdo by to mohl vypustit, něco z toho ustříhat a to bych nerada viděla,“ zdůvodnila to v pondělí ministryně.
Další jednání Legislativní rady vlády proběhne příští týden.
Na střet zájmů některých advokátů v Legislativní radě vlády v České televizi poprvé upozornil pořad Otázky Václava Moravce.
„Pokud budu mít takové podněty, budu je řešit jako předsedkyně, protože střety zájmů nejsou dobrá věc,“ řekla tehdy začátkem ledna ministryně Benešová.
„Pokud budu mít podnět na toto téma a zjistí se, že to tak skutečně je, tak není nic jiného na cestě než vyměnit zbylé osazenstvo Legislativní rady vlády,“ slíbila tehdy.
Nyní – na konci února – ale podezření ze střetu zájmů svých kolegů nevidí.
„Diskutovali jsme to v rámci celé LRV a naopak jeden z těch advokátů (pracující pro kancelář PRK Partners, pozn. red.) měl argumenty pro i proti a nebylo to nic divného,“ doplnila ministryně, proč advokátům důvěřuje.
Že však mezi experty na právo a legislativu k zákonu probíhala bouřlivá debata, sama na pondělní tiskové konferenci potvrdila: „Museli jsme jednou přerušit LRV, ale nakonec se podařilo najít shodu.“
Legislativní rada vlády se proti informacím v ČT také ohradila. „Zmínky o údajném střetu zájmů některých členů Legislativní rady vlády ve vztahu k projednávaným materiálům, zejména s ohledem na jejich, byť dílčí a omezené působení v advokacii bez konkrétních důkazů o zastupování klientů, kteří by měli mít zájem na nějakém průběhu a vyznění projednání nějakého materiálu v Legislativní radě vlády, považujeme za zcela nepodložené,“ uvedla LRV.
„Neshledáváme žádný střet zájmů členů Legislativní rady vlády při projednávání návrhu zákona o hromadných žalobách, resp. zákona o hromadném řízení, a to ani z důvodů, které v pořadu zazněly,“ zní v jejím stanovisku.
Poslanci z podvýboru pro ochranu spotřebitele se však nároku na zvukový záznam vzdát nechtějí – a s výslednou podobou novely spokojeni nejsou.
„Celý návrh, který v pondělí prošel vládou, je vykostěný na dřeň,“ sdělil další z členů podvýboru Martin Jiránek (Piráti).
„Za Piráty se ve Sněmovně určitě budeme snažit zákon co nejvíc rozšířit tak, aby instituty hromadné žaloby byly použitelné v co možná nejvíce možných případech,“ dodal.
Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení.
Takové nároky obvykle samostatně nedosahují takové výše, aby se lidem finančně vyplatilo je vymáhat, protože je převýší náklady na soud. Z toho, jak uvádí ministerstvo, těží i nepoctivé subjekty.
Pokud lidé nároky vymáhají samostatně, je to také neefektivní. „Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě,“ popisuje návrh nynější nedostatky.
Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Ve Sněmovně byl měl návrh nyní posuzovat ústavněprávní výbor.
