Článek
Doložka o mlčenlivosti. Podle zaměstnavatelů jde o nástroj, díky kterému se daří zamezit nepříjemnostem a hádkám na pracovišti. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí zase způsob, jakým firmy brání tlaku na růst mezd.
Jenomže podle kanceláře ombudsmanky jsou takzvané doložky o mlčenlivosti jenom bezvýznamným papírem, který v případném soudním sporu neobstojí.
„Zaměstnanec není vázán tímto ustanovením, že nesmí mluvit o své mzdě. A pokud o ní mluví a dostane pokutu nebo s ním zaměstnavatel rozváže pracovní poměr, tak by soud mohl konstatovat, že toto ujednání je neplatné a stejně tak i výpověď,“ popisuje Petr Polák, vedoucí odboru rovného zacházení v kanceláři ombudsmanky hlavní zjištění jejich právního rozboru.
A s tímto názorem se shoduje i analýza, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Podle platné právní úpravy lze dospět k závěru, že stanovení nebo sjednání povinnosti zachovávat mlčenlivost o svém výdělku je porušením ustanovení zákoníku práce,“ řekla Kateřina Brodská z tiskového oddělení MPSV.
Zákoník práce totiž zmiňuje to, že pracovníci by se neměli chovat v rozporu s „oprávněnými zájmy zaměstnavatele“. Podle Petra Poláka jde o velice obecný právní pojem, jeho skutečný význam by musel vyložit až soud.
„Například Nejvyšší soud ČR řekl, že se jedná o povinnost zachovat určitou míru loajality zaměstnance k zaměstnavateli a nepůsobit mu ať už majetkovou, nebo morální škodu,“ vyjmenovává Polák.
Podle soudního výroku by také zaměstnanec neměl vyzradit obchodní tajemství a neoprávněně kritizovat svého zaměstnavatele. Soudy přitom nezmínily, že by nemohl probírat s ostatními svoji výplatu.
K soudu se ale zatím žádný spor týkající se konkrétně porušení mlčení ohledně mzdy nedostal. Podle Petra Poláka nejspíš i proto, že lidé netuší, že je možné se bránit.
Ve spolupráci s kanceláří ombudsmanky se na doložky o mlčenlivosti ptala Hospodářská komora svých členů. Průzkumu se zúčastnilo přes dvě stě firem a vyplývá z něj mimo jiné, že většina zaměstnavatelů se nějakým způsobem snaží bránit v tom, aby zaměstnanci o svých mzdách otevřeně mluvili.
Jen čtvrtina zaměstnavatelů v tomto ohledu nepodniká žádné kroky. Naopak téměř každý pátý zaměstnavatel podepisuje se všemi pracovníky nějakou formu dodatečné doložky o mlčenlivosti o mzdě a 33 procent oslovených nechává zaměstnance podepsat obecné prohlášení o mlčenlivosti o pracovních záležitostech s tím, že se domnívají, že pod to spadají i mzdy.
Zároveň ale vedoucí odboru rovného zacházení v kanceláři ombudsmanky Petr Polák upozorňuje, že nelze všechny podepsané doložky o mlčenlivosti označit za neplatné. V případě, kdy jde o vedoucí pracovníky nebo specializované experty, je taková dohoda na místě. Platné jsou také doložky, které se namísto zaměstnanců týkají například externistů.
Mlčenlivost ohledně výše mzdy v českém firemním prostředí je také podle odborníků jedním z důvodů, proč je tak velký rozdíl v příjmech mužů a žen. Právě vliv doložek na platové podmínky proto zkoumá i projekt Ministerstva práce a sociálních věcí nazvaný 22 % K ROVNOSTI, který má upozorňovat na rozdílné finanční ohodnocení mužů a žen na stejné pracovní pozici.
