Článek
Diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar zastával pozici velvyslance České republiky v Izraeli. Vystudovaný politolog se dlouhodobě zabývá bezpečnostními hrozbami.
Znamená pondělní útok ve Vídni hrozbu pro Českou republiku? Vídeň můžeme zařadit do střední Evropy, plyne z toho nějaké větší nebezpečí pro Čechy?
Myslím si, že bezprostřední nebezpečí nehrozí. Je to dáno tím, že v Čechách nemáme významnou muslimskou menšinu, jejíž část by se mohla radikalizovat. Pravděpodobnost útoku je vždycky větší v místech, kde je větší muslimská komunita a kam případně směřují radikálové či teroristé. Pro nás se nic nezměnilo, ale to neznamená, že se tady žádný útok stát nemůže. Pravděpodobnost většinou stoupá s ohledem na to, jak početná a jak radikalizovaná je muslimská komunita v daných zemích. U nás početná není a není ani nijak radikalizovaná.
Jaká opatření by měla zavést Česká republika a na jak dlouho?
Neočekával bych v danou chvíli žádná významná opatření. A to i z toho důvodu, že v České republice je velmi výrazně omezen pohyb, že jsme v zásadě v režimu lockdownu. Očekával bych opatření spíše symbolická, to je v pořádku. Myslím si, že není náhodou, jestli jsem to správně pochopil, že se ten útok stal včera, kdy byly ve Vídni naposledy otevřené restaurace. I to pravděpodobně přispělo k tomu, že si útočník vybral včerejšek, protože mohl počítat s tím, že dnes bude v centru města večer daleko méně lidí než včera.
Od poloviny října zaznamenala tři podobné útoky Francie, a to pravděpodobně ze strany islamistických teroristů. Souvisí pondělní útok ve Vídni s těmito teroristickými útoky?
Ve Francii to nebyly pravděpodobně, ale stoprocentně útoky islamistických radikálů. Myslím si, že tam souvislost je. Ne tak, že by snad ty útoky přímo koordinovali, to tak být nemusí. Ale že ten útočník či útočníci ve Vídni nepochybně reagovali na výzvy, které zazněly od předních představitelů některých zemí islámského světa, například tureckého prezidenta Erdogana.
Co řekl turecký prezident Erdogan
„Narůstající islamofobie na západě se změnila v rozsáhlý útok na naši knihu, našeho proroka a všechno, co považujeme za svaté,“ prohlásil 26. října Erdogan. Islamofobie v některých evropských zemích podle něj dosáhla stejné úrovně jako zacházení se Židy před druhou světovou válkou. Erdogan také vyzval k bojkotu francouzského zboží. Vraždu francouzského učitele Samuela Patyho kvůli karikaturám Mohameda prezidentův mluvčí označil za hrůznou a útok odsoudil.
Z mého pohledu to ten útočník velmi pravděpodobně bral jakožto pokračování útoků v Paříži, v zásadě útoků na západní, svobodný, bohatý svět.
Pokud se nemýlím, všechno odstartoval už v září útok před bývalou redakcí Charlie Hebdo. V půlce října navázal útok na pařížského učitele, který vyučoval o karikaturách Mohameda. Dá se ta souvislost vysledovat až k těmto karikaturám, které zveřejnil časopis Charlie Hebdo?
Ve Francii byla souvislost s karikaturami podle mě přímá. Co se týká útoku ve Vídni, tak zatím nevíme, jak moc přímá to byla souvislost. Ale přinejmenším nepřímá souvislost tam určitě byla, protože jsem přesvědčen, že ten útočník či útočníci ve Vídni reagovali na to, co se stalo ve Francii, a reagovali na výzvy představitelů muslimského světa typu Erdogana, typu bývalého malajsijského premiéra Mahathira Mohamada, kteří v posledních dnech vyzvali ke vzdoru vůči západnímu svobodnému světu, a to vyzvali velmi jasně.
Co řekl bývalý malajsijský premiér Mahathir
„Muslimové mají právo být rozzlobení a zabít miliony Francouzů za masakry v minulosti. Až na výjimky však muslimové zákon ‚oko za oko‘ neuplatnili. Muslimové to nedělají. Francouzi by (to dělat) neměli. Místo toho by Francouzi měli učit svůj lid respektovat city ostatních lidí,“ napsal Mahathir Mohamad v prohlášení, které umístil na svůj Twitter nedlouho před útokem v Nice 29. října. „Protože všechny muslimy a jejich náboženství viníte z činů jednoho rozzlobeného člověka, muslimové mají právo potrestat Francouze,“ dodal později 95letý muž. Zároveň ale odsoudil útok na učitele Patyho.
Tato souvislost tam byla. Nakolik ten útočník přímo sledoval, co se dělo ve Francii, to nevím.
Můžeme v posledních týdnech mluvit o výrazném nárůstu islámského terorismu v Evropě?
Když se podíváte na statistiku útoků v posledních letech, tak se přinejmenším zatím nejedná o dobu největšího množství útoků, ale je to už několikátý útok v řadě a možná není poslední.
Úspěšné, neúspěšné a zmařené džihádistické útoky v EU v letech 2017 až 2019.
Takže se může jednat o určitou vlnu útoků, to se ještě ukáže. Každopádně je situace dnes horší, než byla v posledních přibližně dvou letech, a ty útoky spolu mají nějakou souvislost.
Vídeň zažila útok v roce 1985, zřejmě propalestinští teroristé zaútočili na letiště ve Vídni a v Římě. Odehrál se od té doby ve Vídni nějaký teroristický útok?
Nevím o tom. Byly sledovány různé islamistické tendence, skupiny i jednotlivci. Rakousko mělo poměrně dost lidí v přepočtu na počet obyvatel, kteří odešli bojovat například do Sýrie. Ale od těch palestinských útoků v osmdesátých letech Rakousko přímo zasaženo nebylo, byť například letos v létě byl pokus o útok jednoho islamisty na předáka židovské komunity v Grazu (Štýrský Hradec, pozn. red.), ten však byl zmařen.
Neúspěšný útok ve Štýrském Hradci
Rakouská policie v srpnu zadržela jednatřicetiletého uprchlíka ze Sýrie podezřelého z napadení představitele místní židovské komunity. Napadený muž se před útokem baseballovou pálkou schoval do auta a neutrpěl žádné zranění. V předcházejícím týdnu někdo dvakrát rozbil okno místní synagogy kusem betonu.
Rakouské tajné služby velmi dobře vědí, s kým mají tu čest, že mají celou řadu islamistů a jejich příznivců na svém vlastním území, takže to není nic zcela překvapivého. Ale srovná-li se to například se situací ve Francii, tak Vídeň, respektive Rakousko bylo těch hlavních útoků v minulosti ušetřeno.
Jsou tedy tím problémem lidé, kteří se vracejí z blízkovýchodních konfliktů?
To je jenom část toho problému. Druhá část problému je, že se s těmi západními společnostmi dost často neztotožňují i lidé, kteří se narodili těm, již přišli z oblastí blízkovýchodních konfliktů. Není to jenom otázka čerstvě příchozích, je to dost často otázka těch, kteří jsou narozeni v daných zemích, mají rakouské, francouzské nebo jiné občanství a kteří se se západním světem zkrátka neztotožňují, respektive se ztotožňují s jeho nepřáteli.
Džihádistické, pravicové, levicové, separatistické, tematické a nezařazené teroristické útoky v EU.
Těch lidí je nepochybně menšina, ale vzhledem k tomu, že ty komunity jsou velmi početné, tak i menšina potom čítá mnoho jedinců, nikoliv jednoho. Z toho důvodu k těm útokům dochází a bude docházet i v budoucnosti.
O útoku ve Vídni zatím víme pouze to, že se odehrál v místě, kde stojí synagoga. Jak důležité to je?
Vypadá to, že útok začal před synagogou. Jde o symbolické místo, které bylo podle mě cíleně vybráno, nebo je to alespoň velmi pravděpodobné. Následně se jednalo o útok na kohokoliv, kdo byl k dispozici, komu můžete ublížit, koho můžete zabít. To spadá do klasické učebnice islamistických útoků, že musíte útočit ideálně v centru měst, na nějakých symbolických místech. Vzhledem k tomu, že jste islamista, tak synagogy nebo kostely jsou také dobrými místy, protože prostě útočíte proti jiné civilizaci a jiné víře. Stejně tak si můžete vybrat jiné symbolické místo s ohledem na útok na stát a státní symboly, ale dost často ty útoky vedou směrem na židovské cíle.
Co tedy o útoku můžeme s jistotou říct?
Zatím nevíme, kdo ten útok způsobil a kolik jich bylo. Vždycky je zajímavé vědět, kdo jsou ti lidé, jaké mají motivace. Mluví se o tom, že to byl člověk vyznávající ideologii Islámského státu, který chtěl jet bojovat do Sýrie. Časem zjistíme, kdo to byl a jaký byl životopis toho člověka a jaká byla jeho konkrétní motivace. Zda jednal sám, nebo jestli byl přímo napojen na nějakou organizovanou skupinu a jestli přímo vyslyšel nějaké výzvy například tureckého prezidenta Erdogana nebo ne. Abychom věděli, s čím máme co do činění a koho případně hnát přinejmenším k politické odpovědnosti.
