„Bezprecedentní”. Papež jmenoval první ženu do elitní funkce ve Vatikánu

Jde o nově zřízenou funkci v sekci pro vztahy Vatikánu s ostatními státy, která bude mít nyní dva náměstky.

„Je to poprvé, co žena získala manažerskou pozici ve státním sekretariátu,“ řekla ve středu serveru Vatican News šestašedesátiletá Di Giovanniová, která se specializuje na mezinárodní právo a lidská práva. „Doufám, že to, že jsem žena, se na této pozici může pozitivně promítnout,“ dodala.

Své jmenování označila za „bezprecedentní” krok a za známku toho, že papež věnuje větší pozornost postavení žen v římskokatolické církvi.

Di Giovanniová pracuje v sekci vztahů Vatikánu s ostatními státy od roku 1993, dosud se věnovala mimo jiné migrační a uprchlické problematice, mezinárodnímu humanitárnímu právu, postavení žen či duševnímu vlastnictví.

Na starost bude mít nová náměstkyně multilaterální vztahy, což podle ní znamená vztahy s mezivládními organizacemi či vícestranné smlouvy. Její kolega Miroslaw Wachowski, který je náměstkem v sekci vztahů Vatikánu s ostatními státy od loňského října, se bude primárně zabývat vztahy bilaterálními.

Papež František dlouhodobě podporuje ženy, aby ve Vatikánu zastávaly silnější postavení. Stejně progresivně v prosinci svým nařízením zrušil takzvané papežské tajemství, které se dosud využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími.

To bylo často kritizováno jako způsob, jímž církev pomáhá chránit pachatele sexuálního násilí, umlčovat jeho oběti a zadržovat informace před policejními orgány.

Papež František rovněž nevylučuje možnost prolomení pravidla kněžského celibátu. Návrh je reakcí na situaci v mnoha jihoamerických zemích. Věřící v Amazonii se totiž v současné době často musejí kvůli nedostatku kněží obejít dlouhé měsíce bez zpovědi, bohoslužeb i svátostí.

To ale v církvi vzbuzuje i obrovskou kritiku. Podle některých by se svěcení ženatých mužů mohlo stát precedentem a rozšířit se i mimo oblasti s nedostatkem kněží.

Mnoho tradicionalistů se obává o směr, kterým se církev pod vedením papeže Františka ubírá. To se týká i jeho snahy o „zdravou decentralizaci“ církve, což by podle některých hlasů mohlo vést k rozpadu jejího univerzálního poselství a zmatku mezi věřícími.