Článek
Banány patří mezi nejprodávanější ovoce na světě, méně už se ale ví, že zpracovat se dá prakticky celá rostlina. Listy banánovníku se například používají jako krmivo a široké využití mají i jeho pevná vlákna – abaka. Mezi nejvýznamnější patří v tomto směru druh s názvem banánovník textilní.
Pochází původně z Filipín, které jsou vedle Ekvádoru, Indonésie a Panamy jeho největším pěstitelem. Abaka se zhruba ze 70 procent používá na výrobu speciálních papírů, kam patří filtry, bankovky či čajové sáčky. Zbylých 30 procent najde uplatnění v textilním průmyslu, zejména při výrobě koberců, lan a motouzů.
Pevný a šetrný
Hlavní výhodou vlákna je jeho složení: většinu tvoří celulóza, zbytek pak lignin (stavební složka dřeva) a voda, což mu zajišťuje mimořádnou pevnost, která se dá rovnat s polyesterem. Ukazuje se tedy jako vhodný materiál například k výrobě obličejových masek a ochranných oděvů pro zdravotnictví. Ve srovnání s klasickými maskami je navíc odolnější vůči vodě.
„Během pandemie koronaviru si všichni kupujeme masky vyrobené ze syntetických vláken, které se kvůli dlouhému rozkladu hromadí na skládkách,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Kennedy Costales, ředitel úřadu PhilFIDA, jenž má na starosti podporu filipínského průmyslu. Jak dodal, abaka se rozloží během dvou měsíců.
Poptávka po vláknech z banánovníku by podle Costalese mohla letos „exponenciálně“ růst s tím, že celých 10 procent produkce by šlo na lékařské účely, což je ve srovnání s loňským rokem desetinásobek.
Zvýšený zájem
Na celosvětový boj s jednorázovými plasty se ve stínu pandemie tak trochu zapomnělo. Bezprecedentní spotřeba rozpoutala poptávku po zdravotnickém materiálu bez ohledu na jeho složení. Tím se podle agentury Bloomberg otevřela příležitost pro chemické společnosti vyrábějící syntetika, jako je LyondellBasell nebo Trinseo.
Firmám se obecně nechce nahrazovat plasty biologicky rozložitelnou alternativou. Bojí se vysokých nákladů a také vlastností nových materiálů, které musí být pro lékařské použití stoprocentní. Rostlinné vlákno si zatím objednávají společnosti z Číny, Indie a Vietnamu.
„I malé společnosti se snaží vyrábět ochranné vybavení, pro které potřebují naše vlákno,“ říká Firat Kabasakalli, generální ředitel společnosti Dragon Vision Trading, která eviduje zvýšený zájem. „Ze zahraničí dostáváme mnoho dotazů od nových klientů,“ dodal.
Přes zvýšení produkce na 74 tisíc tun ale abaka nezvládá držet krok s vyšší poptávkou. „Abaka je pro Filipíny jako drahé zlato, ale často se přehlíží. Vláda upřednostňuje plodiny, které živí lidi,“ kritizuje pro agenturu Bloomberg nedostatečné státní dotace Kennedy Costales. „Je to pro nás promarněná příležitost.“
