Článek
Pandemie nového koronaviru se nevyhýbá nikomu. Ani lidem bez domova. Policisté hlídající pořádek v odlehlých dlouhodobě problémových okrajových čtvrtích Paříže tvrdí, že se nevěnují prakticky ničemu jinému než nákaze covid-19. Strážníci i hasiči v ochranných oblecích se snaží osobám na ulici, které jeví známky nákazy koronavirem i jiných zdravotních potíží, pomoci. Například kyslíkovou maskou. Usilují o přesunutí nemocných lidí bez domova do nemocnice. Nechtějí, aby zemřeli na ulici.
O situaci na pařížských ulicích informoval večerník Le Monde.
U stanice pařížského metra Barbès–Rochechouart se zdržuje čtyřicetiletý Srílančan Arlan. „Je tu každý den, je třeba mu pomoci, je to tu nebezpečné,“ řekl pro Le Monde mladý muž, který na ulici nelegálně prodává cigarety. Arlan si ale na nebezpečí nestěžuje, nechybí mu ani nedostatek tekoucí vody. Veřejné toalety byly totiž také uzavřeny. Nerozrušují ho ani narkomani, kteří se pohybují kolem.
Neviditelní
Nová situace v kontextu pandemie se podle listu Le Monde týká i toxikomanů. Ti se zdržují například v okolí pařížského nádraží Gare du Nord. Na rozdíl od restaurací rychlého občerstvení či známé hospůdky Art déco dealeři i nadále vykonávají svou „obchodní činnost“. „Jsme na ulici, potřebujeme matroš. Koronavirus, nekoronavirus,“ řekl novinám Hervé jeden z narkomanů, který užívá drogy v sociálním zařízení Gaïa. To poskytuje závislým bezpečí. Ceny drog se sice s koronavirovou krizí zvedly, je ale stále snadné je koupit.
„Sanitární krize odhaluje nerovnosti ve společnosti. Jsou teď vidět i ti, co byli neviditelní. Tito lidé mají karanténu na ulici,“ tvrdí Louis Barda, koordinátor programu Médecins du Monde (Lékaři světa). Domnívá se, že bezdomovci jsou významně vystaveni nákaze. „Stát se spoléhá na činnost spolků. Ale ta se s karanténou výrazně zúžila,“ dodal. Špatné podmínky života na ulici, které samy o sobě způsobují zdravotní potíže, podle Bardy zvyšují u lidí bez domova šanci onemocnět.
Na ulicích se také pohybují migranti ze Somálska, Súdánu či Afghánistánu. Většinu z nich se podařilo dočasně ubytovat na hotelích a v tělocvičnách. Členové dobrovolnických spolků, kteří se o ně starají, ale také často nemají ochranné pomůcky.
Sociální spolky jsou sice zasažené sanitární krizí, množí se ale dobrovolnická aktivita. Každý pomáhá, jak může. Restaurace vaří například pro personál nemocnice Lariboisière, pro místní narkomany a bezdomovce, či rodiny v nouzi.
Aujourd’hui avec ma fille nous avons soutenu l’initiative du restaurant Boua Thaï rue St-Vincent de Paul #Paris10 en l’aidant à préparer 30 Bo Bun destinés aux soignants de la maternité @HopLariboisiere pour les remercier, les encourager et les soutenir💪👏#SoutienAuxSoignants pic.twitter.com/YtfFr5iKSU
— Sophie Paris X (@SophieParisX) April 8, 2020
Hlad v dobách koronaviru
„Je to těžké,“ sdělil serveru 20Minutes.fr 46letý muž bez domova. „Nebyl bych proti hotelovému pokoji. Nemáte něco k jídlu? K pití?“ dodal.
Jedna z dobrovolnic katolického spolku tvrdí, že koronavirová pandemie uvrhla pařížské bezdomovce do ještě složitější situace, než jakou obvykle zažívají. „Lidé jsou zavření doma, žebrota tolik nevynáší. Jsou to galeje,“ řekl Jérémie, další z bezdomovců. Jeho igelitová taška je sice plná jídla, ale pokrm neodmítne. Je přesvědčený, že se situace ještě zhorší.
O lidi na ulicích se starají dobrovolníci i sousedé. Darují jim jídlo či kávu. Vláda také plánuje bezdomovcům darovat stravenky: dvě v hodnotě 3,50 euro denně.
„Nevím, jak to zvládnu bez pomoci jiných. Od propuknutí koronaviru jsou lidé trochu více solidární. Ale až to skončí, bude to zase tak jako dřív,“ uzavřel se smíchem pro Le Monde 24letý bezdomovec Erwan.
Jiný muž bez domova, Mouss, bývalý zaměstnanec společnosti ArcelorMittal, který je na ulici 11 let, se domnívá, že je to celé vymývání mozků. „Zapomnělo se na žluté vesty, na protesty proti důchodové reformě… Jak řekl de Gaulle: Francouzi jsou telata.“
