Článek
Jen patnáct pozitivních žáků z více než 35 tisíc, tedy záchyt necelé poloviny promile. To je výsledek prvního dne covidového testování na pražských základních školách. Podobně je na tom celé Česko. Mezi řediteli, rodiči i odborníky i proto zesílil tlak na změnu strategie. Současnou považují za neefektivní a zbytečnou. Požadují buď úplné zrušení, nebo náhradu za přesnější PCR testy. Ve školách se žáci povinně testují od pondělí.
Podle informací Seznam Zpráv o změnách diskutují i odborníci z poradních skupin ministerstva zdravotnictví.
„Jak se o PCR testování mluví, za mě je to správná cesta, nemělo by se zatracovat třeba jen na základě ceny, i když každá z metod má svá pro a proti. Zpočátku panovala skepse ohledně kapacit. Koronavirus tady s námi ještě nějakou dobu bude. Je dobré mít v záloze vyšší testovací kapacitu v laboratořích,“ uvedla členka Laboratorní skupiny covid-19 při ministerstvu Martina Lengerová.
Nový ministr Petr Arenberger už v úterý řekl, že resort možnosti úprav prověří.
Z laboratoří teď ještě hlasitěji zaznívá, že jsou připravené masivně testovat s pomocí PCR, navíc šetrnější metodou ze slin. Zkušenosti mají z firem.
Zaměstnance tak prověřují třeba ve farmaceutické společnosti Zentiva. „Ze dvou tisíc provedených antigenních testů nám vyšly jen dva pozitivní případy, asi 0,1procentní záchyt. Oproti tomu srovnávací testování zaměřené na nejrizikovější podskupinu 330 zaměstnanců pomocí screeningové metody PCR ze slin poskytlo 3,6 procenta pozitivních,“ uvedl ředitel oddělení vývoje Pavel Šebek.
Zentiva patří k desítce firem, které posílají vzorky ze slin do centra Biocev, spadající pod Biotechnologický ústav Akademie věd.
Tisíce zaměstnanců na covid-19 prověřuje také soukromá brněnská laboratoř Omara Šerého. Pracují tam s PCR metodou poolování. Díky tomu najednou vyhodnotí až dvacet vzorků. Pokud je některý z nich pozitivní, dodatečně se otestuje každý jedinec zvlášť. Tedy pokud by se testovaly naráz vzorky dvaceti žáků, tak pokud by se v této sadě potvrdila nákaza, museli by všichni znovu na odběr a tentokrát by se každý vzorek zkoumal zvlášť.
„Pozitivně vychází asi každá osmnáctá nádoba (v níž je až dvacet testovaných vzorků, pozn. red.), což je velmi málo. Většinou jsou v klastru dvě až tři pozitivní osoby, které se často nakazily od sebe, protože jsou na jednom pracovišti. Pozitivní výsledek má přibližně jeden člověk ze sta,“ uvedl specialista na DNA diagnostiku.
Jak by tedy vypadalo takové testování ve školách?
Vyučující před startem výuky postaví před žáky odběrovou nádobu. „Otevře víko. Každé dítě nasliní výtěrovku jazykem podle instruktážního videa a vhodí odběrový tampon do odběrové nádoby. Nikde si nepatlají sliny, nevytírá se z nosu, nehrozí kontaminace. Třída je odebraná za tři minuty,“ popsal Šerý.
Auto pak vzorky z celé školy odveze do laboratoře. „Už odpoledne dodá výsledek. Pokud je někdo z dětí pozitivní, míří třída do karantény a otestují se jednotlivě,“ řekl. Podle něj lze zorganizovat prvotní odběr den před nástupem do školy, aby se děti při výuce a před doručením výsledku vzájemně nenakazily.
Podle společnosti GeneProof, která mimo jiné vyrábí testovací sady, není poolování špatná myšlenka, ale je nutné pro ni přesně určit jasná pravidla. „Na základě provedených studií nastavit velikost poolovaných vzorků (vzorky kolika žáků lze smíchat), aby se to ještě ekonomicky a časově vyplatilo. A dále je třeba stanovit přípustnou kvalitu, tedy mez citlivosti testů, které pro tyto účely bude možné použít. Nastavení se musí v průběhu revidovat podle vývoje situace v místě a čase,“ sdělil ředitel firmy Radek Horváth.
K PCR testům ze slin se přiklání i viroložka Ruth Tachezy z centra Biocev, jež je i členkou Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). „Tato metoda je zvláště vhodná pro vyšetřování dětí, které mají menší virovou nálož a pro něž klasický odběr z nosohltanu je zatěžující. Stačí pak testovat jednou za sedm až deset dní,“ uvedla.
Metoda poolování navíc sráží dolů i ceny jednotlivých testů. „U nás vychází na 130 korun za vzorek a výsledkem je přesná analýza,“ řekl Šerý.
Vědec Marian Hajdúch dodal, že lze žáky testovat i specifickou metodou PCR poolování, která ihned určí konkrétního nakaženého. Pro takovou metodu je třeba více vzorků najednou. „Díky prověřování vzorků ve třech rozměrech konkrétně určíte, kdo v poolu je pozitivní. Cena je však mezi 400–500 korunami za vzorek. U anonymního poolování nevíte hned, kdo z těch dvaceti je pozitivní, a všichni musejí znovu na test. Do té doby musí být celé rodiny v izolaci a naruší to pracovní proces,“ řekl Hajdúch.
Právě pořizovací cena doposud nahrávala antigenním testům. Státní správa hmotných rezerv nakoupila rychlotesty za cenu v rozmezí mezi 30 až 40 korunami za kus. Děti se však nyní testují dvakrát týdně, což u PCR testů není nutné. Přesnější laboratorní metoda tak z hlediska pořizovací ceny vychází asi o třetinu dráž.
Například výpočet hejtmanství Středočeského kraje ale tvrdí, že se antigenní testování státu celkově nevyplatí. „Pokud bude žák po pozitivním antigenním testu opravdu pozitivní i na PCR testu, pak musí na PCR test i všichni, které dítě potkalo za poslední dva dny. Se spolužáky, učiteli a rodinou to dělá pěkné množství lidí krát 1 109 korun proplacených pojišťovnou,“ uvedlo hejtmanství na Facebooku.
Ceny antigenních testů versus PCR podle výpočtu hejtmanství Středočeského kraje.
Problém s kapacitou
Plošné PCR testování ve školách však podle Lengerové i nadále naráží na kapacitní limity laboratoří. Jen do základních škol chodí v Česku téměř milion dětí, další statisíce jsou na středních školách.
„Musíme si také uvědomit, že některé páteřní laboratoře předtím měly jiné určení. Pokud budeme chtít PCR kapacity navýšit, musíme začít zvažovat, kde a jak je vytvořit,“ uvedla Lengerová, která ve FN Brno pracuje v laboratoři Centra molekulární biologie a genetiky.
Podle Šerého jde jen o jasné stanovení poptávky ze strany státu. „Když nám někdo řekne, že potřebuje statisícové kapacity příští pondělí, na to kapacity nejsou. Když se však poptávka bude průběžně navyšovat během například měsíce, kapacita může vystoupat až na 80 tisíc analýz za den,“ zdůraznil.
Testovací soupravy vyrábí například společnost Diana Biotechnologies. A disponuje i velkou testovací kapacitou. „Jen v naší laboratoři máme vybavení, které je schopné denně dělat 20–50 tisíc testů. Jsem přesvědčený, že v horizontu týdnů jsou české laboratoře schopny vybudovat kapacity pro PCR screeningové testování ve školách,“ řekl finanční šéf firmy Martin Dienstbier.
Ze strany státu podle něj musí zaznít jasný požadavek, jestli se chce touto cestou vydat. Odkazuje i k dalšímu školnímu roku. „V září se budou děti vracet do škol. A znovu padne otázka, jak zajistit testování. Máme vhodný čas začít budovat testovací kapacitu,“ řekl.
Ke změnám vyzval vládu například starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). Požaduje, aby zdravotní pojišťovny přispívaly na PCR testování. Metodu proto zvažuje i celé hlavní město. „Zjištěná data z pondělí neodpovídají modelům míry promořenosti české populace. Ukazuje se, že používat tyto antigenní testy na bezpříznakové jedince znamená, že se ve školách budou pravděpodobně objevovat nákazy, aniž bychom o tom věděli,“ uvedl pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti).
Pondělní výsledky ze škol potvrdily dřívější skepsi předních vědců z laboratoří. „Že jsou tyto antigenní testy ve školách k ničemu, se ukázalo už na Slovensku a v Rakousku. A nyní to bohužel dokazuje i český experiment. Samozřejmě i díky tomu, že byly děti tak dlouho doma, podíl nakažených není tak velký,“ uvedl Šerý.
Podle něj může být skutečně pozitivních asi procento dětí. „Děti si teď ve školách vytírají pouze okraj nosu. Nemohou nabrat žádné viry, i pokud jsou infekční. Nemůžeme tak získat relevantní výsledky,“ doplnil Šerý.
Dienstbier přidává ještě jedno úskalí současného testování ve školách. „Může to být nebezpečné nejen v tom, že neodhalíte všechny pozitivní, ale dáte i falešnou zprávu, že jsou negativní, a ti lidé se pak chovají jinak a nejsou tak obezřetní,“ sdělil vědec.
Hajdúcha, který až do závěru loňského roku šéfoval laboratorní skupině při ministerstvu zdravotnictví, mrzí, že se vláda nepoučila ze zahraničních výsledků. „Reálné provedení těch daných testů je klíčový problém. A říkáme mnoho měsíců, že pro školy nejsou určené,“ řekl.
Už loni při tvorbě národní testovací strategie vyzval ke kombinaci obou metod. „Kde nebude kapacita, budou antigeny, kde ano, je třeba preferovat PCR. Nechápu, proč je PCR test stoprocentně vyloučený z preventivního režimu. Cenový problém tam nevidím. Je třeba stanovit úhradu a trh se s tím popere,“ dodal Hajdúch.
