Článek
Německá společnost Infarm se specializuje na výstavbu modulárních vertikálních farem ve městech, v několika patrech nad sebou pak roste z vody zelenina a bylinky. Nyní míří do Česka a jako prostředníka si vybrala e-shop Rohlík.cz.
Ten zatím zařadil do nabídky hydroponicky pěstované bylinky, jako jsou máta, bazalka, koriandr, pažitka a kopr. Prodává je i s kořeny.
Rohlík si zájem o nový sortiment oťukává v pilotním prodeji, který začal před dvěma týdny. Bylinky však prozatím dováží z farmy v Německu. „Blíže zatím tento typ produkce není. Je pro nás důležité nabrat s produkty co nejvíce zkušeností pro následné rozhodování o lokální produkci,“ vysvětlila mluvčí Denisa Morgensteinová.
Rohlík s potenciálními lokálními dodavateli v minulosti jednal, ale nedohodl se kvůli tomu, že technologie prý ještě nebyly rozvinuté, produkce nevycházela ekonomicky dobře a ceny byly příliš vysoké.
Tento sortiment do nabídky brzy zařadí také e-shop Košík. „Jsme jen pár týdnů od spuštění. Sekci jsme chtěli postavit výhradně na české produkci a lokálních technologiích a momentálně ještě čekáme na poslední kroky ze strany dodavatelů,“ uvedl mediální zástupce František Brož.
Z Berlína do celého světa
Infarm vznikl v roce 2013 a v posledních letech velmi rychle expanduje. Podle magazínu Bloomberg je jednou z nejmasivněji finančně podporovaných společností na světě v oblasti vertikálních hydroponických farem. Na svou expanzi získal od investorů už přes 400 milionů dolarů (8,8 miliardy korun). Modulární farmy a distribuční centra, odkud výrobky rozváží, staví ve více než 10 zemích včetně USA, Kanady, Nizozemska, Japonska či Velké Británie.
Dodává například do obchodů německého řetězce Aldi Süd, do sítě Albert v Nizozemsku, do řetězce COOP v Dánsku, Kroger ve Velké Británii nebo britské sítě Marks & Spencer.
Poptávku po čerstvé zelenině, pěstované ideálně přímo v obchodech, nákupních centrech či školách přiživila pandemie. Zájem vzrostl i kvůli obavám o potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Infarm měl ještě loni poměr distribučních center a modulárních „instore“ farem 50:50, ale do budoucna sází hlavně na výstavbu distribučních center, odkud může pokrývat celé regiony.
Infarm má v katalogu kolem sedmdesáti produktů bylinek, klíčků (microgreens), listové zeleniny a plánuje nabídku rozšířit o další výrobky včetně hub, rajčat a chilli. „To, co u nás vidíte dnes, je stále jen začátek,“ řekl spoluzakladatel Guy Galonska. Loni v září měla firma produkci 500 tisíc rostlin měsíčně.
Vertikální hydroponické nebo akvaponické farmy, obohacené navíc o chov ryb, jsou ve srovnání s konvenčním zemědělstvím dlouhodobě udržitelnějším způsobem, jak produkovat potraviny. Lokální produkce ve městech eliminuje dlouhé přepravní řetězce a produkci emisí. Pěstírny mohou vznikat v nevyužitých halách nebo na brownfieldech v několika patrech a nezabírají rozlehlé lány polí. Inovativní zemědělství výrazně šetří také vodu. Na druhou stranu v případech, kdy nevyužívá obnovitelné, ideálně vlastní zdroje, je náročně na energetickou spotřebu.
Největší český konkurent je z Brna
Největším potenciálním českým konkurentem německého startupu je moravská společnost Future Farming, která akvaponicky pěstuje saláty, bylinky a chová pstruhy. Firma, která chce do konce příštího roku proinvestovat do výstavby farem v Česku a na Slovensku 800 milionů korun, a zhruba polovinu kryje dluhopisy, zatím otevřela vývojové centrum v Kalech a před dokončením má první komerční farmu v Brně Heršpicích.
Farma v Kalech kromě vývoje nově začala s velkoprodukcí vlastních sazenic. V srpnu otevřela v Ostravě pilotní prodejnu Farmia Food Point, která prodává zákazníkům z ulice, a začala spolupracovat s Dáme jídlo na rozvozu akvaponických jídel na Ostravsku. Zkušebně také začala vyrábět trvanlivé akvaponické potraviny jako jsou pesto, mrazem sušené bylinky nebo konzervované ryby.
V berlínském hydroponickém kolosu konkurenci nevidí. „Je pro nás pouze důkazem, že prodej zeleniny s kořenovým balem má smysl a budoucnost. Místa na trhu bude podle nás pro oba inovativní způsoby dost,“ říká mluvčí Future Farming Martin Procházka a dodal, že akvaponie je k životnímu prostředí ještě šetrnější než hydroponie.