Článek
Dítě, které přijde 1. září do Základní školy Milady Horákové v Hradci Králové bez roušky, se bude muset u dveří otočit a vrátit se domů.
Ředitel Ondřej Fajfr je striktní – podle nařízení ministerstva děti bez roušek do školy nesmí. Rouška sice není povinná během samotného vyučování, ve společných prostorách školy ale ano.
Škola ani nepočítá s tím, že by těmto žákům zajistila distanční výuku. „Budeme k těmto dětem přistupovat, jako by měly absenci z důvodu nemoci,“ popisuje ředitel. Doufá ale, že k tomu nedojde. „Z jara nemáme zkušenost, že by rodiče něco nedodržovali nebo bojkotovali.“
Ministerstvo školství poslalo před začátkem školního roku všem vzdělávacím institucím manuál, jak od září postupovat. Podle něj by děti bez roušek neměly mít přístup do školy. Děti, jimž rodiče nepovolí testování, se pak nesmí účastnit tělocviku uvnitř a hodin zpěvu. Měly by také samostatně obědvat a mít oddělené toalety.
Školy teď řeší, jak fungování ve školách zajistit. A každá k tomu přistupuje po svém.
Například ředitelka pardubické základní školy Prodloužená Jana Smetanová je připravena do školy bez diskuzí pustit všechny děti, i ty bez roušek. Za jejich nošení nebo nenošení totiž podle jejího názoru není odpovědná škola.
„Je to odpovědnost zákonného zástupce. Na dodržování všech platných nařízení samozřejmě budeme apelovat. Spoléhám na odpovědnost rodičů. I na jaře se vše obešlo bez komplikací, děti byly zdravé, nikdo nikoho nenakazil,“ říká ředitelka.
Pohled psychologa
Možný vliv nových protiepidemických opatření na děti okomentoval Václav Mertin, dětský psycholog z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Mohou opatření z ministerského návodu mít vliv na dětskou psychiku?
Já osobně si myslím, že kdyby to všechno nebylo, tak by to bylo nejlepší, ale mluvím jako psycholog, ne jako epidemiolog. U dětí hodně záleží na věku. Starší děti to budou mít takzvaně „na háku“ a budou z toho většinou mít srandu. Myslím, že třeba konkrétně zákaz zpěvu někteří dokonce ocení, třeba někteří kluci z druhého stupně.
A co ty hodně malé děti, třeba prvňáci?
Ty opravdu malé děti z první nebo druhé třídy jsou něco jiného. Ještě berou všechno vážně, včetně tělocviku a hudební výchovy. U nich ale bude hodně záležet na paní učitelce, jak jim to celé podá a jak to pojme. I z nepříjemné věci se dá udělat něco ne tak hrozného.
Takže na vývoj dětí tato opatření vliv mít nebudou?
Já sám bych se budoucnosti nějak nebál, jestli tedy nebudou ta opatření trvat dalších deset let. Věřím, že učitelé si s tím poradí. Záležet bude i na rodičích, protože i oni mají na děti vliv, aby nezesilovali případné negativní věci, ale spíše je uhladili.
Nechce proto nijak diskriminovat ani děti, které jejich rodiče odmítnou testovat. „Rodiče mají právo nechat dítě neotestovat, ale zároveň děti mají podle zákona právo na přístup ke vzdělání. Nebudu proto nikoho z výuky vylučovat ani nijak diskriminovat,“ potvrzuje ředitelka školy, která má rozšířenou hudební výchovu.
Naopak škola Milady Horákové v Hradci dětem, které nejsou otestované, zpívat nedovolí. Přesně tak, jak je to v ministerském manuálu.
„U dětí, které budou netestované, budeme dodržovat předepsané pokyny, tedy dodržování půl druhého metru rozestupů po celou dobu, v jídelně při obědě budou neotestované děti sedět v oddělené části, cvičit mohou venku při dodržování rozestupů, jen nesmí zpívat. Hodiny hudební výchovy se však účastnit mohou, takže učit se budou, jen bez zpívání,“ popisuje Fajfr.
Na ministerská opatření se připravují i víceletá gymnázia, kde už však část žáků bude moct být i naočkovaná. Gymnázium v Novém Bydžově tomu přizpůsobí i hodiny tělesné výchovy, které se bude snažit dostat ven z tělocvičny. Netestované děti totiž mohou cvičit jen venku a za dodržení rozestupů.
„Tělocvik budeme učit venku celé září, pokud možno i říjen, když počasí dovolí. Jen ti, kteří budou neotestovaní, se budou muset převlékat jinde,“ vysvětluje ředitel novobydžovského gymnázia Lukáš Rosůlek. Připraveni jsou i ve směru oddělených toalet pro děti, které nebudou mít test.
Problémy s testy či rouškami však podle jarních zkušeností neočekává. Na jaře podmínky podobné těm pro začátek školního roku podle něj drtivá většina rodičů respektovala.
„Je to asi dané trochu i tím, že jsme menší, téměř rodinná škola, a všechno si s rodiči vysvětlíme. Na jaře jsme tady měli jednu maminku, se kterou jsme si ale vše vysvětlili,“ popisuje.
