Článek
Přibývají případy nákazy nejen v jednotlivých obcích, ale i u seniorů, kteří platí za rizikovou skupinu. Podle epidemiologa Rastislava Maďara si lidé přestávají dávat pozor. Pokud budou Češi situaci dál podceňovat, bude muset stát opět direktivně zasáhnout.
Epidemiolog v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o plošném nošení roušek nebo zákazu hromadných akcí.
Už několikrát jste zmiňoval, že na podzim budeme mít nejspíš další vlnu opatření a roušky budou povinné například v hromadné dopravě a budovách. Tento týden se ale situace dál zhoršuje, objevují se ohniska - jako to v pražském klubu, kde je skoro 100 nakažených. Neuvažuje se proto o rychlejším znovuzavedení plošného nošení roušek?
Je možné, že to může být i dříve, pokud by se epidemiologická situace nevyvíjela příznivě. Například když půjdou děti v září do škol. Děti by je mohly mít v MHD a pak by to ve třídách odložily - to je ale jen můj osobní názor. Všechno se bude ještě ladit s ministrem školství a zdravotnictví příští týden. Je to i politicky třaskavé téma, protože část populace má k rouškám averzi. Epidemiologové se však drží jenom odborného aspektu. Nebereme ohled na to, jestli nám někdo bude nadávat, nebo nás bude chválit.
A můj názor je, že nejpozději k 1. říjnu by ty roušky měly být. A myslím si, že s tím souhlasí většina odborné veřejnosti. Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by si myslel, že říjen ustojíme.
Tím důvodem je, že roste počet nakažených?
Vidíme, že nám přibývají případy v jednotlivých obcích a i v rizikové skupině lidí 65 plus. Je to projev toho, že lidé už ve svých hlavách moc rozvolnili a nedodržují základní formy prevence. Nakonec to vidíme i v ordinacích. Pacienti-senioři, si stěžují, že na ně neberou ohled ani jejich děti a rodinní příslušníci a dávají k nim vnoučata na hlídání. A oni se bojí a narušuje jim to rodinné vztahy. Ta ohleduplnost nefunguje ani v rámci vlastní rodiny.
Je to, že lidé začali riziko koronaviru podceňovat, i důvodem celkového zhoršení situace v Česku?
Jednoznačně. Lidé si nedávají pozor. Jedna věc je taneční klub někde v Praze, ale už obecně vidíte, že lidé si nehlídají odstupy, a dokonce roušky nenosí například ani v metru například. Já to vidím v Moravskoslezském kraji. Jdu nakoupit do hypermarketu a ani tam nemá každý roušku. Správná cesta, jak zareagovat na takové případy, je, že se od těch lidí držíte dál.
Stát nebude zasahovat direktivně, dokud si lidé sami budou chtít poradit. Pokud to budou podceňovat a situace se zhorší natolik, bude se někde muset direktivně zasáhnout. Aby stát ochránil lidi, co jsou rizikoví a mohlo by je to stát život.
Mluví se o opětovných plošných opatřeních. Kromě roušek, zvažuje se například omezování hromadných akcí?
Nějaké omezení může nastat. Nemůžu být konkrétní, protože jsem dal doporučení panu ministrovi a on se rozhodne, kdy a v jaké formě to zveřejní sám. Obecně si ale můžeme říct, že hromadné akce jsou samozřejmě rizikem, proto se nějakým způsobem regulují a hromadné akce uvnitř budov jsou větším rizikem než hromadné akce venku. Tímto směrem se bude nějaká regulace, pokud nastane, vyvíjet.
Mimochodem se i v rámci trasování hygienických stanic ukazuje, že velmi podobná doba expozice vede k přenosu nákazy pravděpodobněji uvnitř budovy než venku. Víme o tom, i když jsme to neměli potvrzené. A teď se to ukazuje v praxi. Proto nemohou být stejné podmínky pro hromadné akce venku a uvnitř. Měly by se lišit, aby nedošlo k tomu, že to někde bouchne a jeden nakažený člověk v nočním klubu bude pro hygieniky znamenat dvě stě kontaktů. Vezměte si, jak to zahltí kapacity spádové hygienické stanice. To si na podzim nemůžeme dovolit. I proto se musíme chovat zodpovědně.
Podobných ohnisek, jako byl pražský klub, se obáváte nejvíce?
Není to jenom to. Přibývají nám i případy v rizikové starší populaci, v různých částech České republiky. Zase je to o tom, lidé se mohou vidět se svými rodiči, když jsou starší nebo nemocní, ale budou sedět na druhé straně obýváku. Nebo s nimi nebudou v příliš blízkém kontaktu. Ať se vidí, ať se pozdraví, ať se klidně i obejmou, ale potom ať jdou od sebe dál, anebo ať si vezmou roušky. Je třeba upravit režim chování. V tomto kontextu si na ty respirační viry musím zvyknout, ale může to mít i vliv, že méně lidí umře na chřipku nebo jiné komplikace.
Jak to tedy je? Doporučujete raději návštěvu seniorů vynechat, nebo být maximálně opatrný?
Jde o vzdálenost a dobu kontaktu. Když se navštíví, obejmou se, nebudou se líbat, dají si kávu a budou od sebe dál, jeden skutečně v křesle a druhý na gauči na opačné straně pokoje, bez toho, aby na sebe nějak prolongovaně dýchali, je riziko nákazy poměrně nízké. Vídat se mohou, ale musí vzdálenost a dobu kontaktu přizpůsobit epidemiologické situaci. Pandemie tady stále je, a dokonce se z globálního pohledu stále zhoršuje.
Jakým rizikem jsou lidé, kteří vyrazili na dovolenou do ciziny?
Na lidi, co se vracejí z ciziny, se hodně ukazuje prsty. Importy tu jsou, ale není to ten důvod, proč se zhoršuje situace. Lidé si už nedávají pozor a většina nákaz je na území naší země.
Jak se díváte na to, že v Moravskoslezském kraji některá města jako Krnov protestují proti plošným opatřením na celý kraj?
Znám obyvatele Krnova, co dojíždějí do Ostravy a říkají, že plošná opatření jsou logická a naprosto v pořádku. Některým lidem se to nelíbí, ale myslím, že většina lidí s tím souhlasí. Je to ochrana Krnova. A pokud se zmírní opatření, zmírní se v první řadě právě v oblastech, které jsou méně postižené. Když se bude uvolňovat, myslím si, že krajská hygienická stanice se zaměří především na tyto oblasti, aby jim ulevila jako prvním. Ale ze začátku, když nebyla jistota, jestli se nám nerozjíždí komunitní šíření, by mi přišlo jako riziko vynechat dva okresy z kraje, když jde o obrovskou konglomeraci, která pendluje.
Sledujete v epidemiologickém týmu, zda a jak se dodržuje povinné nošení roušek?
To dělají orgány veřejného zdraví. Jim to přináleží, tato kontrola spadá do přestupkového řízení. Co jsem viděl poslední čísla, vím, že v Praze bylo přes 1400 podání na přestupková řízení. Z toho bylo v 90 procent v souvislosti s rouškami.
A přímo vy, když cestujete veřejnou dopravou, všímáte si toho, jak lidé nosí roušky a jestli dodržují opatření?
Upřímně řečeno, jel jsem minulý čtvrtek poprvé od začátku pandemie vlakem z Prahy do Ostravy. A to bych tak tipoval, že ve vlaku jedna desetina možná měla. I na Hlavním nádraží v Praze občas někdo měl. Ale minimálně, není to povinné, jen dobrovolné.
A když takto jedete z Prahy do Ostravy. V Moravskoslezském kraji se roušky nosit musí. Jak to tedy má reálně po cestě fungovat? Nasadit roušky na hranici kraje?
Z principu věci, kdy sedíte tři hodiny ve vlaku z Prahy do Ostravy, nemá smysl nasazovat roušky během jízdy. Ale v momentě, kdy se vystoupí z vlaku nebo autobusu, samozřejmě by rouška měla být. Rozhodně nikdo nesleduje, jestli si nasadíte roušku, když přejedete hranice okresu. S těmi lidmi jste v tom dopravním prostředku jako homogenní skupina. V momentě, kdy z prostředku vystupujete, tak by se ta rouška ale měla nasadit. Myslím, že nikdo nebazíruje na tomto detailním a skoro až nelogickém dodržování mimořádného opatření.
