Článek
Moderní továrna, která vyrostla na území bývalého brownfieldu, se zelenou střechou, stěnami obrostlými břečťanem a solárními panely. Šetří energie a k vytápění používá pelety vyrobené z vlastního odpadu - bylinného prachu. Práci dává chráněným dílnám i lidem, kteří by v kraji zaměstnání hledali jen těžko. Sází na udržitelnost i ruční práci a své dodavatele bylinek ukazuje přímo na obalech výrobků.
Tohle je Sonnentor, výrobce bylinných čajů a směsí, pro kterého nejsou ekologie a udržitelnost jen módní slova, ale součást firemního DNA.
My jsme se v roce 2008 rozhodli, že politice nadnárodních řetězců na snižování kvality potravin nevyhovíme.
Pokud si to nadšený ekolog nespočítá, je konec
„V poslední době je ekologie velké téma, spousta lidí se ptá, jestli jde ekologie a ekonomika dohromady. Pro nás je ekologie samozřejmostí a přijde mi, že ostatní věci pak přijdou samy. Malé firmy jsou však často nadšení ekologové, a pokud si to neumí spočítat, tak to má špatný konec. Řekl bych, že bychom měli mít zdravý rozum,“ říká Josef Dvořáček, ředitel a spolumajitel Sonnentoru.
Podnikání firmy stojí na vykupování bylinek a koření od lokálních sedláků. Ty zpracuje, zabalí a následně prodá. Všechny produkty pochází z ekologického zemědělství a ročně firmou projde 300 tun bylin.
Dceřinka, která zisky neodvádí
Myšlenka Sonnentoru vznikla v roce 1988 v Rakousku a na stejných principech v roce 1992 vznikla i česká pobočka.
Ta však funguje spíš jako samostatná entita. Má 180 zaměstnanců a dosáhla obratu 400 milionů korun, své výrobky vyváží do šedesátky zemí světa. A zisk, což je zhruba deset procent z obratu, neodvádí do Rakouska, ale dál investuje.
Teď má před sebou zatím největší investici v historii, dá 400 milionů korun na novou bylinkovou továrnu. Kapacity té stávající totiž přestávají stačit. Sonnentor opět počítá s dřevostavbou, zelenými střechami a využitím dešťové vody, hotovo by mělo být do dvou let.
Bez velkých řetězců
Sonnentor sází na nezávislý obchod, i když by mu velké řetězce zaručily větší tržby. „My jsme se v roce 2008 rozhodli, že politice nadnárodních řetězců na snižování kvality potravin nevyhovíme, protože nepovažujeme jejich přístup za férový,“ říká Dvořáček s tím, že i bez nadnárodních koncernů firma roste tempem deset procent ročně.