Článek
Pro desítky tisíc absolventů, kteří končí na školách a začínají se rozhlížet po pracovním uplatnění, nastávají kvůli koronaviru špatné časy. Podle ministryně práce i oslovených odborníků lze očekávat, že v následujících měsících se jim bude práce hledat hůře, budou častěji končit na úřadech práce a navíc nedosáhnou na podporu v nezaměstnanosti.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) označila v rozhovoru pro Seznam Zprávy právě letošní a loňské absolventy za rizikovou skupinu na trhu práce a jde podle ní o velký problém.
„Nemají odpracovaných dvanáct měsíců a nebudou tím pádem mít nárok na podporu v nezaměstnanosti,“ vysvětlovala ministryně Maláčová.
Teoreticky může jít o problém pro zhruba 120 tisíc vysokoškoláků (64 186 absolventů VŠ za rok 2019, za rok 2020 lze z dlouhodobého trendu odvodit, že bude absolventů méně) a další desítky tisíc středoškoláků (79 470 absolventů za rok 2019), kteří nechtějí pokračovat dál ve studiích.
„V datech za duben se trend růstu nezaměstnanosti absolventů projevuje,“ potvrdila Seznam Zprávám Hana Novotná z Národního pedagogického institutu, který mimo jiné zkoumá uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Data její oddělení zatím zpracovává a konkrétnější výsledky proto nemá.
Středoškolák má ještě menší šanci
Přesnější kvůli nedostatku dat nemůžou zatím být ani odborníci z Centra pro studium vysokého školství, kteří se uplatňováním absolventů také zabývají. Obecně ale souhlasí s tím, že čerství absolventi dopady nezaměstnanosti pocítí více než ostatní skupiny.
„Zásadní rozdíl však spočívá v tom, o jakých absolventech hovoříme,“ upozorňuje Vítězslav Lounek z Centra pro studium vysokého školství.
Rozdílnou pozici budou mít středoškoláci hledající práci a vysokoškoláci. Stejně tak bude rozdíl mezi jednotlivými obory.
„Například na velkou ekonomickou krizi z roku 2008 dopláceli více absolventi technických, ekonomických, přírodovědných a zemědělských oborů. Letošní krize oproti tomu postihuje samozřejmě nejvíce sektory služeb a kultury,“ rozebírá Vítězslav Lounek.
Hana Novotná pak vychází ze současného rozložení zaměstnanosti podle oborů.
„Nejnižší míra nezaměstnanosti u absolventů je v oborech zdravotnických, strojírenských, elektrotechnických a maturitních stavebních. Naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti jsou pak u absolventů oborů gastronomických, službových, textilních a ekologických,“ říká vedoucí odboru analýz v Národním pedagogickém institutu.
Naznačit vývoj by tak mohla data o nezaměstnanosti absolventů z loňského dubna, kdy hospodářství jelo na plné obrátky a která rozebíral Národní ústav pro vzdělávání (dnes Národní pedagogický institut). Už před rokem měli problém s uplatněním například maturanti v oboru ekonomika a administrativa. Práci si nenašlo v absolutních číslech nejvíce - 241 uchazečů. Kvůli velmi nízké nezaměstnanosti ale mohou být data snadno zkreslená. Například procentuálně největší nezaměstnanost, konkrétně desetiprocentní, byla loni u maturantů v oboru textilní výroby a oděvnictví. Reálně ale práci nenašlo šest studentů z 60.
Se zaměřením na administrativu se nedařilo ale ani vysokoškolákům - 104 absolventů bez práce představuje v absolutních číslech největší skupinu. Ovšem procentuálně skončilo nezaměstnaných nejvíce (3 %) absolventů studijních programů kategorie Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství.
Absolventi na trhu práce doplácí na to, že zaměstnavatelé přestávají z důvodu nejistoty nabírat nové pracovníky, zároveň ale často nemají natolik rozsáhlou síť kontaktů, která by jim pomohla zjistit si nevypsané pracovní pozice. A u vypsaných pozic neobstojí vedle zkušenějších kandidátů.
„Hlavním znevýhodněním absolventů škol vstupujících na trh práce je především nedostatečná praxe a absence pracovních zkušeností, na které kladou zaměstnavatelé velký důraz,“ říká Hana Novotná.
Vysokoškoláci jsou na tom lépe – pravděpodobně už mají nějakou pracovní zkušenost. „Zhruba dvě třetiny mají během studia buď stálou práci, nebo alespoň nějakou příležitostnou. Převažují ti se stálou,“ poukazuje Vítězslav Lounek.
Je tedy i větší šance, že získají případně podporu v nezaměstnanosti. Základní podmínkou totiž je účast na důchodovém pojištění, a to alespoň v délce dvanácti měsíců za poslední dva roky.
Reálně ale data Ministerstva práce za duben 2020 ukazují, že na podporu dosáhne jen zlomek nezaměstnaných absolventů. Bez práce v dubnu bylo 10 383 absolventů a mladistvých, přitom na podporu v nezaměstnanosti dosáhla jen desetina z nich.
„Pokud člověk nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, dostává se v záchranné síti o jedno patro níže,“ říká Vítězslav Lounek s tím, že žádat o existenční minimum je symbolicky něco jiného než podpora v nezaměstnanosti.
„Není to zkrátka dobrý start do dospělého života,“ dodává Lounek.
